Nedarim 72a נדרים

Pojď a slyš: Kdy řekli „zemře-li manžel, přechází pravomoc na otce“? Když manžel neuslyšel, nebo uslyšel a zrušil, nebo uslyšel a mlčel a zemřel téhož dne. A řekneš-li, že rozvod je jako mlčení, ať učí také „nebo uslyšel a rozvedl se“. Z toho, že tak neučí, plyne, že rozvod je jako potvrzení.

Řekni [však] závěrečnou část: Avšak uslyšel-li a potvrdil, nebo uslyšel a mlčel a zemřel následujícího dne, nemůže zrušit. A řekneš-li, že rozvod je jako potvrzení, ať učí „nebo uslyšel a rozvedl se“. Z toho, že tak neučí, plyne, že rozvod je jako mlčení.

Z tohoto tedy nelze nic vyvodit: je-li první část přesná, uvedl závěrečnou kvůli první; je-li závěrečná přesná, uvedl první kvůli závěrečné.

Pojď a slyš: Zavázala-li se slibem, když byla zasnoubená, a byla rozvedena a téhož dne [znovu] zasnoubena, i kdyby stokrát, její otec a její poslední snoubenec ruší její sliby. Z toho plyne, že rozvod je jako mlčení, neboť kdyby byl jako potvrzení, mohl by snad poslední snoubenec zrušit sliby, které potvrdil první snoubenec?

Čím se zde zabýváme? Případem, kdy první snoubenec neuslyšel. Je-li tomu tak, proč právě „téhož dne“? I po sto dnech!

[Jde o případ,] kdy snoubenec neuslyšel, ale otec uslyšel: téhož dne zrušit může, ale od té doby dále zrušit nemůže.

Pojď a slyš: Zavázala-li se slibem téhož dne, rozvedl se s ní a vzal si ji zpět téhož dne, nemůže zrušit. Z toho plyne, že rozvod je jako potvrzení.

Říkají: Zde se zabýváme vdanou ženou, a důvod, proč nemůže zrušit, je ten, že manžel neruší [sliby] předchozí.