Druhá [část]: „jestliže se umyji“, „jestliže se neumyji“ – jak je to? Řekneš-li, že řekla: „Ať je mi navždy zakázán požitek z mytí, jestliže se dnes neumyji“ – proč potřebuje zrušení? Ať se umyje! Řekl Rav Jehuda: [Jde o případ,] kdy řekla: „Požitek z mytí [ať je mi zakázán] navždy, jestliže se neumyji ve vodě z máčení [lnu].“
שנית אם ארחץ אם לא ארחץ היכי דמי אלימא דאמרה תיתסר הנאת רחיצה לעולם עלי אם לא ארחץ היום למה לה הפרה תתסחי אמר רב יהודה דאמרה הנאת רחיצה עלי לעולם אם לא ארחץ במי משרה
Řekl [Rav Jehuda]: [Jde o případ,] kdy řekla: „Požitek z mytí [ať je mi zakázán] navždy, jestliže se dnes umyji,“ a „přísahám, že se neumyji“; „požitek ze zdobení [ať je mi zakázán] navždy, jestliže se dnes ozdobím,“ a „přísahám, že se neozdobím“.
אמר [רב יהודה] דאמרה הנאת רחיצה לעולם עלי אם ארחץ היום ושבועה שלא ארחץ הנאת קישוט עלי לעולם אם אתקשט היום ושבועה שלא אתקשט
Řekl RavinaRav Ašimu: Pak by měl učit „toto jsou sliby a přísahy“! Řekl mu: Uč „toto jsou sliby a přísahy“. A chceš-li, řekni: i přísahy jsou sliby, neboť jsme se učili: [Řekne-li:] „Jako sliby ničemů“, zavázal se slibem nazirejství, oběti i přísahy.
א"ל רבינא לרב אשי האי אלו נדרים ושבועות מיבעי ליה למיתני א"ל תני אלו נדרים ושבועות ואיבעית אימא שבועות נמי היינו נדרים דתנן כנדרי רשעים נדר בנזיר ובקרבן ובשבועה
A řekli rabíni, že v mytí je trýznění duše, když se nemyje? Proti tomu stavějí: Ačkoli je [o Dni smíření] zakázáno všechno, trestem vyhlazení (karet) je stižen jen ten, kdo jí, pije nebo koná práci. A řekneš-li, že když se nemyje, je to trýznění, ať je o Dni smíření stižen vyhlazením, když se umyje!
ואמרו רבנן רחיצה אית בה ענוי נפש כי לא רחצה ורמינהי אע"פ שאסור בכולן אין ענוש כרת אלא באוכל ושותה ועושה מלאכה בלבד ואי אמרת כי לא רחצה איכא ענוי ביום הכיפורים כי רחץ ליחייב כרת
Řekl Rava: [Vyplývá to] ze souvislosti verše. U Dne smíření, kde je psáno „budete trýznit své duše“ (Lv 16,29), [jde o] věc, při níž je trýznění pociťováno hned; u mytí není trýznění pociťováno hned. U slibů, kde je psáno: „Každý slib a každou přísahu závazku k trýznění duše“ (Nu 30,14), [jde o] věc, která k trýznění vede; a když se nemyje, vede to k trýznění.
אמר רבא מענינא דקרא גבי יום הכיפורים דכתיב (ויקרא טז, כט) תענו את נפשותיכם מילתא דידע עינויא השתא רחיצה לא ידע עינויא השתא גבי נדרים דכתיב (במדבר ל, יד) כל נדר וכל שבועת אסר לענות נפש מילתא דאתיא ליה לידי ענוי וכי לא רחצה אתיא לידי ענוי
A stavěli [výrok]rabiho Josiho proti [výroku]rabiho Josiho: Pramen obyvatel města – [jde-li o] jejich život a život jiných, jejich život má přednost před životem jiných; jejich dobytek a dobytek jiných – jejich dobytek má přednost před dobytkem jiných; jejich praní a praní jiných – jejich praní má přednost před praním jiných; život jiných a jejich praní – život jiných má přednost před jejich praním.
ורמי דרבי יוסי אדר' יוסי מעיין של בני העיר חייהן וחיי אחרים חייהן קודמין לחיי אחרים בהמתם [ובהמת אחרים בהמתם] קודמת לבהמת אחרים כביסתן וכביסת אחרים כביסתן קודמת לכביסת אחרים חיי אחרים וכביסתן חיי אחרים קודמין לכביסתן
Rabi Josi říká: Jejich praní má přednost před životem jiných. Jestliže tedy o praní řekl rabi Josi, že v něm je utrpení,
רבי יוסי אומר כביסתן קודמת לחיי אחרים השתא כביסה אמר רבי יוסי יש בה צער
Originál: Nedarim 80b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.