Verše bylo zapotřebí pro nesení. Ale řekni, že nesením činí nečistým člověka i oděvy, dotekem činí nečistým člověka, avšak nečiní nečistými oděvy, stejně jako u doteku zdechliny!
כי איצטריך קרא למשא ואימא במשא מטמא אדם ובגדים במגע אדם מטמא בגדים לא לטמא מידי דהוה אמגע נבלה
To ti nemůže přijít na mysl, neboť bylo učeno: Jiní říkají: „ten, kdo má výtok, svým výtokem, ať muž, ať žena“ (Lv 15,33) – přirovnává jeho výtok k němu samému: jako u něj jsi nerozlišoval mezi dotekem a nesením, [pokud jde o] činění nečistým člověka a oděvů, tak i u jeho výtoku.
לא ס"ד דתניא אחרים אומרים (ויקרא טו, לג) הזב את זובו לזכר ולנקבה מקיש זובו לו מה הוא לא חלקת בין מגעו למשאו לטמא אדם ולטמא בגדים אף זובו כן
Rav Jehuda z Diskarty řekl: Bylo to zapotřebí, neboť by tě mohlo napadnout říci: Kozel vyhnaný [do pustiny] to vyvrací, neboť způsobuje nečistotu jiným, a sám je čistý. A pokud [namítneš] kvůli „ten, kdo má výtok, svým výtokem“ – to přichází kvůli počtu:
אמר רב יהודה מדסקרתא איצטריך סד"א שעיר המשתלח יוכיח שגורם טומאה לאחרים והוא עצמו טהור ואי משום הזב את זובו למניינא הוא דאתא
„A slina…“ Slina – odkud to máme? Neboť bylo učeno: „A když plivne [ten, kdo má výtok, na čistého]“ (Lv 15,8) – mohl bych se domnívat, [že je nečistý], i když se ho nedotkla; proto Písmo říká: „na čistého“ – teprve když se dotkne čistého.
והרוק רוק מנלן דתניא (ויקרא טו ) וכי ירוק יכול אע"פ שלא נגע ת"ל בטהור עד שיגע בטהור
Mohlo by tě napadnout říci: Odvoďme „slina“ – „slina“ od švagrové: jako tam [platí], i když se ho nedotkla, tak i zde, i když se ho nedotkla. Proto nás [to] učí.
סד"א נילף רוק רוק מיבמה מה התם אע"פ דלא נגע אף ה"נ דלא נגע קמ"ל
Ale řekni, že to platí pro dotek, ne však pro nesení, stejně jako u plaza! Reš Lakiš řekl: Ve škole rabiho Jišmaela učili: Písmo říká: „na čistého“ – to, co je v ruce čistého, jsem ti prohlásil za nečisté.
ואימר הני מילי במגע אבל במשא לא מידי דהוה אשרץ אמר ריש לקיש תנא דבי רבי ישמעאל אמר קרא בטהור מה שביד טהור טמאתי לך
Reš Lakiš řekl: A tak učili ve škole rabiho Jišmaela: Písmo říká: „na čistého“ – čistotu, kterou jsem ti prohlásil jinde, jsem ti zde prohlásil za nečistotu. A která je to? To je dotek zdechliny.
אמר ריש לקיש וכן תנא דבי רבי ישמעאל אמר קרא בטהור טהרה שטהרתי לך במקום אחר טמאתי לך כאן ואיזה זה זה מגע נבלה
„A výměšek nosu…“ Co je výměšek nosu? Rav řekl: [Ten], který je vtažen ústy, protože výměšek nosu není bez kapek sliny. A rabi Jochanan řekl: I [ten], který je vtažen nosem. Z toho plyne, že zastává názor, že je to pramen, a Milosrdný jej zahrnul.
ומי האף מאי מי האף אמר רב בנגררין דרך הפה לפי שאי אפשר למי האף בלא צחצוחי הרוק ור' יוחנן אמר אפילו בנגררין דרך החוטם אלמא קסבר מעיין הוא ורחמנא רבייה
A Rav – ať počítá také slzu jeho oka! Vždyť Rav řekl: Kdo chce, aby mu oslepl zrak, ať se dá líčit oči od modloslužebníka. A Levi řekl: Kdo chce zemřít, ať se dá líčit oči od modloslužebníka.
ורב נחשוב נמי דמעת עינו דאמר רב האי מאן דבעי דלסתמיה לעיניה ליכחול מעובד כוכבים ולוי אמר האי מאן דבעי דלימות ליכחול מעובד כוכבים
A Rav Chija bar Gurja řekl: Proč Rav neřekl „kdo chce zemřít“? Protože [modloslužebník] může [líčidlo] vtáhnout a vyvést ústy. – Rav[to vysvětluje tak, že] i když vychází jed, slza sama nevychází.
ואמר רב חייא בר גוריא מ"ט דרב דלא אמר האי מאן דבעי דלימות הואיל ויכול לגוררן ולהוציאן דרך הפה ורב נהי דזיהרא נפיק דמעתא גופא לא נפיק
Pojď a slyš: Devět tekutin má muž s výtokem: pot, zapáchající hnis a výkal jsou čisté od jakékoli [nečistoty]; slza jeho oka, krev jeho rány a mléko ženy činí nečistými nečistotou tekutin v [množství] reviíty; avšak jeho výtok, jeho slina a jeho moč činí nečistým přísnou nečistotou. A výměšek nosu tam uveden není!
ת"ש תשעה משקין הזב הן הזיעה והליחה סרוחה והריעי טהורין מכלום דמעת עינו ודם מגפתו וחלב האשה מטמאין טומאת משקין ברביעית אבל זובו רוקו ומימי רגליו מטמאין טומאה חמורה ואילו מי האף לא קתני
Podle Rava je pochopitelné, že tam uveden není, protože jej nelze jednoznačně uvést: někdy vychází ústy a někdy vychází nosem. Ale podle rabiho Jochanana ať je uveden!
בשלמא לרב לא קתני דלא פסיקא ליה למתני זימנין דאתי דרך הפה וזימנין דאתי דרך החוטם אלא לר' יוחנן ליתני
A podle tvého názoru: Jsou snad uvedeny jeho chrchel a jeho hlen? [Tanaita] však uvedl slinu i vše, co plyne z rozšíření; tak i zde uvedl jeho slinu i vše, co plyne z rozšíření.
ולטעמיך כיחו וניעו מי קתני אלא תנא רוק וכל דאתא מרבויא הכא נמי תנא רוקו וכל דאתא מרבויא
Slza jeho oka [je tekutinou], neboť je psáno: „napojil jsi je slzami v hojné míře“ (Ž 80,6). A krev jeho rány, neboť je psáno: „a bude pít krev zabitých“ (Nu 23,24) – co mi záleží na tom, zda jej zabil celého, co mi záleží na tom, zda jej zabil napůl. Mléko ženy, neboť je psáno: „a otevřela měch s mlékem a dala mu pít“ (Sd 4,19).
דמעת עינו דכתיב (תהלים פ, ו) ותשקמו בדמעות שליש ודם מגפתו דכתיב (במדבר כג, כד) ודם חללים ישתה מה לי קטליה כוליה מה לי קטליה פלגיה חלב האשה דכתיב (שופטים ד, יט) ותפתח את נאד החלב ותשקהו
Jeho moč – odkud to máme? Neboť bylo učeno: „jeho výtok je nečistý. A toto [bude jeho nečistota]“ (Lv 15,2–3) – aby zahrnul jeho moč do nečistoty. Ale není to snad logický závěr? Jestliže slina, která pochází z místa čistoty, je nečistá, pak jeho moč, která pochází
מימי רגליו מנלן דתניא זובו טמא וזאת לרבות מימי רגליו לטומאה והלא דין הוא ומה רוק הבא ממקום טהרה טמא מימי רגליו הבאין
Originál: Niddah 55b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.