Nida 69a נדה

jak je to podle rabiho Eliezera? Vyžadujeme jejich začátek a konec, a zde začátek je, ale konec není? Nebo snad [stačí] jejich začátek, i když není konec?

Rav řekl: Je to totéž – [stačí] jejich začátek, i když není konec. A rabi Chanina řekl: Vyžadujeme jejich začátek i konec; zde začátek je, ale konec není.

Namítá se: A shodují se ohledně zava a zavy, kteří se prohlédli prvního a osmého dne a shledali se čistými, že mají [započítán] jen osmý den. Kdo se shoduje? Ne snad rabi Eliezer a rabi Jehošua?

Ne, rabi Jehošua a rabi Akiva.

Rav Šešet řekl, že Rav Jirmeja bar Aba řekl, že Rav řekl: Nida, která provedla oddělení k čistotě třetího dne své [nidy], ho započítává do počtu sedmi čistých [dní].

K čemu by nida potřebovala počítání? Spíše řekni: Zava, která provedla oddělení k čistotě třetího dne svého [výtoku], ho započítává do počtu sedmi čistých [dní].

Rav Šešet řekl Rav Jirmejovi bar Abovi: Rav pronesl své učení podle Kutejců, kteří říkají: Den, kdy [krvácení] ustane, se započítává do počtu sedmi.

Když to Rav řekl, [myslel] mimo třetí [den]. – Mimo třetí [den], to je přece zřejmé! – Je to potřebné [v případě], kdy se neprohlédla až do sedmého [dne].

A tam nás [Rav] učil, [že stačí] jejich začátek, i když není konec, a zde nás učí, [že stačí] jejich konec, i když není začátek.

Neboť bys mohl říci: [Jen o] začátku, i když není konec, to říkáme, protože je ponecháváme v jejich předpokladu; ale [o] konci, i když není začátek, ne. Proto nás [to] učí.

Je tomu tak? Vždyť když přišel Ravin, řekl: Rabi Josi bar rabi Chanina vznesl námitku z [Mišny o] ženě, která se zmýlila [v počítání dní].

A nevím, jaká je jeho námitka. Neboť zastáváme [názor], že v prvním týdnu, když k nám přijde v noci, ji ponoříme, [ale když přijde] ve dne, ji neponoříme.

A kdyby tě napadlo, že nevyžadujeme [dny] počítané před námi, měli bychom ji ponořit i ve dne – snad je rodičkou chlapce v [době] výtoku a odpočítala si [čisté dny]. Není snad tedy z toho zřejmé, že vyžadujeme [dny] počítané před námi?

Copak jsme to nevyložili podle rabiho Akivy, který říká: Vyžadujeme [dny] počítané před námi?

A odkud víš, že podle mudrců nevyžadujeme [dny] počítané před námi? Neboť se učíme: Žena, která se zmýlila [v počítání] a řekla: Jeden den jsem viděla nečistou [krev] – ponořují ji devětkrát:

sedm [ponoření] kvůli nidě a dvě kvůli výtoku. [Řekla-li]: Viděla jsem nečistou [krev] za soumraku – ponořují ji jedenáctkrát.

Jedenáct – k čemu jsou? Rav Jirmeja z Difti řekl: Například když k nám přišla za soumraku,

a je to osm kvůli nidě a tři kvůli výtoku.

[Řekla-li]: Vůbec jsem [nic] neviděla – ponořují ji patnáctkrát. Rava řekl: To je soud, který není soudem, jak soudí v Galchi: Kdo má vola, ať pase jeden den; kdo nemá vola, ať pase dva dny.

Přihodil se jim sirotek, syn vdovy; svěřili mu voly. Šel a porazil je. Řekl jim: Kdo má vola, ať si vezme jednu kůži; kdo nemá vola, ať si vezme dvě kůže. Řekli mu: Co je to, co říkáš? Odpověděl jim: Konec soudu je jako začátek soudu: Nedostal snad na začátku soudu víc ten, kdo nic nemá? I na konci soudu ať dostane víc ten, kdo nic nemá.

I zde: Jestliže tam, kde řekla „viděla jsem“, jí stačí buď devět, nebo jedenáct ponoření, tam, kde říká „neviděla jsem“, vyžaduje patnáct ponoření?

Spíše řekni takto: Viděla jsem, a nevím, kolik [dní] jsem viděla, [ani] zda jsem viděla ve dnech nidy, nebo ve dnech výtoku – ponořují ji patnáctkrát. Přijde-li k nám ve dne, dáme jí sedm kvůli nidě