Nida 8b נדה

Vždyť [rabi Eliezer] je mnohem starší než on! – Nýbrž [je to] proto, že rabi Chanina ben Gamliel stojí na jeho stanovisku.

A stojí snad? Vždyť se učí: Večer Jom kipur se modlí sedm [požehnání] a vyznává [hříchy]; ráno se modlí sedm a vyznává; při musafu se modlí sedm a vyznává; při mincha se modlí sedm a vyznává; při ne'ile se modlí sedm a vyznává; a ve večerní [modlitbě na konci svátku] se modlí sedm [požehnání] shrnujících osmnáct.

Rabi Chanina ben Gamliel říká jménem svých otců: Modlí se osmnáct, protože musí říci havdalu v [požehnání] „Jenž obdařuješ poznáním“. Řekl Rav Nachman bar Jicchak: On to řekl jménem svých otců, ale sám to nezastává.

Řekl rabi Jirmeja rabimu Zeirovi: A ty si nemysli, že ten, kdo učí, že balzámová pryskyřice je plodem, je rabi Eliezer! Vždyť jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Kdo srazí [sýr] mízou orla [plodů prvních tří let], je [sýr] zakázán.

Můžeš říci i [podle] rabínů: Rabíni se s rabim Eliezerem přou jen o mízu kmene, ale o mízu plodu s ním souhlasí, jak jsme se učili: Řekl rabi Jehošua: Slyšel jsem výslovně, že kdo srazí mízou listů [či] mízou kořenů, je [to] dovoleno; mízou nezralých plodů je to zakázáno, protože je to plod.

A chceš-li, řekni: Když se rabíni s rabim Eliezerem přou, [je to] o stromu, který nese plody; ale o stromu, který nenese plody, souhlasí, že jeho míza je jeho plodem, jak jsme se učili: Rabi Šimon říká: Balzám nepodléhá [zákonům] sedmého roku. Mudrci však říkají: Balzám podléhá [zákonům] sedmého roku, protože jeho míza je jeho plodem.

Kdo jsou ti mudrci? Což ne rabíni, kteří se přou s rabim Eliezerem? Řekl mu jeden stařec: Tak řekl rabi Jochanan: Kdo jsou ti mudrci? Rabi Eliezer, který řekl, že jeho míza je jeho plodem.

Je-li to rabi Eliezer, proč [mluvit] právě o stromu, který nenese plody? I u stromu, který nese plody, je jeho míza jeho plodem! – Říká jim to podle jejich slov, [slov] rabínů: Podle mne i u stromu, který nese plody, je jeho míza jeho plodem; podle vás uznejte mi aspoň u stromu, který nenese plody, že jeho míza je jeho plodem. A rabíni mu říkají: Není rozdílu.

„Kdo je panna? Každá, která neviděla…“ Učili rabíni: Vdala se a viděla krev kvůli manželskému styku, porodila a viděla krev kvůli porodu – stále ji nazývám pannou, neboť „panna“, o níž mluvili, [znamená] panna co do krve, a ne panna co do panenství.

Opravdu? Vždyť řekl Rav Kahana: Učil [tanaita]: Jsou tři panny: panna člověk, panna půda a panna sykomora. Panna člověk – dokud s ní nebylo spáno; má to význam pro velekněze, anebo pro její ketubu [ve výši] dvě stě [zuz].

Panna půda – dokud nebyla obdělána; má to význam pro tvrdé údolí [u jalovice se zlomeným vazem], anebo pro koupi a prodej.

Panna sykomora – dokud nebyla osekána; má to význam pro koupi a prodej, anebo pro toho, kdo ji osekává v sedmém roce, jak jsme se učili: Panenskou sykomoru se nesmí v sedmém roce osekávat, protože je to práce [na poli]. A kdyby tomu tak bylo, ať učí také tuto [pannu co do krve]!

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Učí se [tu jen] to, co nemá přívlastek; ale co má přívlastek, se neučí. Rav Šešet, syn Rava Idiho, řekl: Učí se to, co závisí na činu; co nezávisí na činu, se neučí.

Rabi Chanina, syn Rava Iky, řekl: Učí se to, co se nevrací do svého původního stavu; co se vrací do svého původního stavu, se neučí. Ravina řekl: Učí se to, na čem kupci záleží; na čem kupci nezáleží, se neučí.

A nezáleží jim [na tom]? Vždyť se učí: Rabi Chija říká: Jako je kvas dobrý pro těsto, tak je krev dobrá pro ženu. A učí se jménem rabiho Meira: Každá žena, jejíž krve je mnoho, má mnoho dětí. – Nýbrž: Učí se to, po čem kupec skočí; po čem kupec neskočí, se neučí.

Učili rabíni: Co je panna půda? Každá, která vyhání hroudy a její prach není kyprý. Najde-li se v ní střep, je známo, že byla obdělávána. Skalnatá [půda] – to je panna půda.

„Těhotná – jakmile je její plod znatelný.“ A kdy je plod znatelný? Symmachos říká jménem rabiho Meira: [Po] třech měsících; a ačkoli to není důkaz věci, je to náznak věci, neboť se praví: „I stalo se asi po třech měsících…“ (Gn 38,24).

„Náznak věci“? Je to psáno ve verši, a je to velký důkaz! – Protože je [žena], která porodí v devátém [měsíci], a je [žena], která porodí v sedmém.

Učili rabíni: Hle, byla [považována] za těhotnou a viděla krev, a poté potratila vítr nebo cokoli, co není životaschopné – zůstává ve svém [dosavadním] stavu a stačí jí její hodina.

A ačkoli to není důkaz věci, je to náznak věci, neboť se praví: „Byli jsme těhotní, svíjeli jsme se, jako bychom porodili vítr“ (Iz 26,18). Proč „náznak věci“? Vždyť je to velký důkaz! – Protože tento verš je psán o mužích.

A postavili proti tomu: Měla [porodní] potíže dva [dny] a třetího potratila vítr nebo cokoli, co není životaschopné – to je rodička ve stavu zavy. A řekneš-li, že je to řádný porod –