Řekl Rava: Halacha je: Kdo okusil, pronáší kiduš, a kdo okusil, pronáší havdalu; a kdo nepronesl kiduš v předvečer Šabatu, může pronášet kiduš po celý den až do konce Šabatu; kdo nepronesl havdalu na konci Šabatu, může pronášet havdalu po celý týden.
אמר רבא הילכתא טעם מקדש וטעם מבדיל ומי שלא קידש בערב שבת מקדש והולך כל היום כולו עד מוצאי שבת מי שלא הבדיל במוצאי שבת מבדיל והולך כל השבת כולו
Amejmar uváděl tuto nauku Ravy těmito slovy: Řekl Rava: Halacha je: Kdo okusil, pronáší kiduš, kdo okusil, pronáší havdalu; kdo nepronesl kiduš v předvečer Šabatu, může pronášet kiduš po celý den; kdo nepronesl havdalu na konci Šabatu, může pronášet havdalu po celý den.
אמימר פתח לה להא שמעתא דרבא בהאי לישנא אמר רבא הילכתא טעם מקדש טעם מבדיל מי שלא קידש בע"ש מקדש והולך כל היום כולו מי שלא הבדיל במוצ"ש מבדיל והולך כל היום כולו
Mar Januka a Mar Kešiša, synové Rava Chisdy, řekli Ravu Ašimu: Jednou přišel Amejmar k nám, a neměli jsme víno. Přinesli jsme mu pivo, ale nepronesl havdalu a nocoval o hladu. Nazítří jsme se přičinili a přinesli mu víno; pronesl havdalu a něco okusil. Příští rok přišel k nám opět; neměli jsme víno, přinesli jsme pivo. Řekl: Je-li tomu tak, je to víno této země. Pronesl havdalu a něco okusil.
אמרי ליה מר ינוקא ומר קשישא בריה דרב חסדא לרב אשי זימנא חדא איקלע אמימר לאתרין ולא הוה לן חמרא אייתינא ליה שיכרא ולא אבדיל ובת טוות למחר טרחנא ואייתינא ליה חמרא ואבדיל וטעים מידי לשנה תו איקלע לאתרין לא הוה לן חמרא אייתינא שיכרא אמר אי הכי חמר מדינה הוא אבדיל וטעים מידי
Vyvoď z toho tři věci. Vyvoď z toho, že kdo pronesl havdalu v modlitbě, musí pronést havdalu nad pohárem; a vyvoď z toho, že je člověku zakázáno jíst dříve, než pronese havdalu; a vyvoď z toho, že kdo nepronesl havdalu na konci Šabatu, může pronášet havdalu po celý týden.
שמע מינה תלת ש"מ המבדיל בתפלה צריך שיבדיל על הכוס ושמע מינה אסור לו לאדם שיאכל קודם שיבדיל ושמע מינה מי שלא הבדיל במוצ"ש מבדיל והולך כל השבת כולו
Rav Huna se otázal Rava Chisdy: Smí se pronášet kiduš nad pivem? Řekl: Nyní, když [jde o] pirzumu, fíkový nápoj a asni, na které jsem se ptal Rava, a Ravrabiho Chiji, a rabi ChijaRabiho, a nerozhodl mu – je třeba se ptát na pivo?
בעא מיניה רב הונא מרב חסדא מהו לקדושי אשיכרא אמר השתא ומה פירזומא ותאיני ואסני דבעאי מיניה מרב ורב מר' חייא ורבי חייא מרבי ולא פשט ליה שיכרא מיבעיא
Mysleli si z toho, že nad ním nepronášíme kiduš, ale havdalu pronášíme. Řekl jim Rav Chisda: Tak řekl Rav: Tak jako se nad ním nepronáší kiduš, tak se nad ním nepronáší havdala. Bylo také vyřčeno: Řekl Rav Tachlifa bar Avimi, řekl Šmuel: Tak jako se nad ním nepronáší kiduš, tak se nad ním nepronáší havdala.
סבור מינה קדושי הוא דלא מקדשינן עילויה אבל אבדולי מבדלינן אמר להו רב חסדא הכי אמר רב כשם שאין מקדשין עליו כך אין מבדילין עליו איתמר נמי אמר רב תחליפא בר אבימי אמר שמואל כשם שאין מקדשין עליו כך אין מבדילין עליו
Levi poslal Rabimu pivo [vařené] ze třinácti nálevů. Okusil je a bylo velmi chutné. Řekl: Nad takovým je vhodné pronášet kiduš a říkat nad ním všechny písně a chvalozpěvy na světě. V noci mu působilo potíže. Řekl: Trápí a [pak] usmiřuje.
לוי שדר ליה לר' שיכרא בר תליסר מגני טעמיה הוה בסים טובא אמר כגון זה ראוי לקדש עליו ולומר עליו כל שירות ותושבחות שבעולם בליליא צעריה אמר מיסרן ומפייס
A řekl Rava: Ať je jeho nápojem pivo, kdo pronáší kiduš nad pivem. Rav Huna zastihl Rava, jak pronáší kiduš nad pivem. Řekl mu: Začal snad Aba vydělávat statery na pivu?
ואמר רבא תיהוי שקיותיה שיכרא מאן דמקדש אשיכרא רב אשכחיה רב הונא דקדיש אשיכרא אמר ליה שרי אבא למיקני איסתירי משיכרא
Naši rabíni učili: Kiduš se pronáší jen nad vínem a žehná se jen nad vínem. Copak se nad pivem a vodou nežehná „jehož slovem všechno vzniklo“? Řekl Abaje: Takto to míní: Neříká se „přines pohár požehnání, abychom požehnali“ jinak než u vína. Naši rabíni učili: Nad pivem se kiduš nepronáší. Jménem rabiho Elazara bar rabi Šimona řekli: Pronáší se.
ת"ר אין מקדשין אלא על היין ואין מברכין אלא על היין אטו אשיכרא ואמיא מי לא מברכין עליהו שהכל נהיה בדברו אמר אביי הכי קאמר אין אומרים הבא כוס של ברכה לברך אלא על היין ת"ר אין מקדשין על השכר משום ר' אלעזר בר רבי שמעון אמרו מקדשין
[Pokud jde o] okoušení vína – [stačí] jakékoli množství. Rabi Josi bar Jehuda říká: Plná ústa. Řekl Rav Huna, řekl Rav, a tak učil i Rav Gidel z Naršu: Kdo pronese kiduš a okusí plná ústa, splnil povinnost; a pokud ne, nesplnil povinnost.
מטעימת יין כל שהוא ר' יוסי בר יהודה אומר מלא לוגמא אמר רב הונא אמר רב וכן תני רב גידל דמן נרש המקדש וטעם מלא לוגמא יצא ואם לאו לא יצא
Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Já to učím [takto]: ne Gidul bar Menašja, ani Gidul bar Minjomi, nýbrž prostě Gidul. Jaký je v tom rozdíl? Aby se [jedno jeho tvrzení] postavilo proti jinému jeho tvrzení.
אמר רב נחמן בר יצחק אנא תנינא לה לא גידול בר מנשיא ולא גידול בר מניומי אלא גידול סתמא למאי נפקא מינה למירמא דידי' אדידיה:
Krátce před [časem] odpolední oběti: Byla vznesena otázka: Učili jsme se „krátce před velkou odpolední obětí“, anebo „krátce před malou odpolední obětí“?
סמוך למנחה: איבעיא להו סמוך למנחה גדולה תנן או דילמא סמוך למנחה קטנה תנן
Učili jsme se „krátce před velkou odpolední obětí“, a to kvůli pesachu, aby se nenechal [jídlem] strhnout
סמוך למנחה גדולה תנן ומשום פסח דילמא אתי למימשך
Originál: Pesachim 107a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.