Pesachim 108a פסחים

Mezi těmito poháry, chce-li pít, ať pije; mezi třetím a čtvrtým ať nepije. A řekneš-li, že [víno] sytí – proč smí pít? Vždyť [pak] bude jíst maces s přesycením! Nýbrž vyvoď z toho, že chuť povzbuzuje.

Rav Šešet držel půst po celý předvečer pesachu. Řekneme, že Rav Šešet soudí, že jsme se učili „krátce před velkou odpolední obětí“, a to kvůli pesachu, aby se nenechal strhnout a nezanedbal konání pesachu?

A soudí jako to, co řekl rabi Hošaja, řekl rabi Elazar: Ben Betejra uznával za platný pesach, který byl poražen ráno čtrnáctého pod svým jménem; a od rána je doba pesachu, neboť celý den je pro pesach vhodný,

protože soudí, že „k večeru“ (Ex 12,6) [znamená] mezi včerejším večerem a dnešním večerem?

Odpovídají: Ne, Rav Šešet je jiný případ, neboť byl choulostivý: kdyby ráno něco okusil, večer by mu jídlo neprospělo.

A i nejchudší v Izraeli ať nejí, dokud nespočine: Bylo vyřčeno: Maces vyžaduje spočinutí, hořké byliny nevyžadují spočinutí. Víno – bylo vyřčeno jménem Rava Nachmana: vyžaduje spočinutí; a bylo vyřčeno jménem Rava Nachmana: nevyžaduje spočinutí.

A nepřou se: toto [se týká] prvních dvou pohárů, ono posledních dvou pohárů. Někteří to vykládají na tu stranu a někteří na onu stranu. Někteří to vykládají na tu stranu: První dva poháry vyžadují spočinutí, protože nyní začíná svoboda; poslední dva poháry nevyžadují spočinutí – co se stalo, stalo se.

A někteří to vykládají na onu stranu: Naopak, poslední dva poháry vyžadují spočinutí, [neboť] v tu chvíli je svoboda; první dva poháry nevyžadují spočinutí, neboť ještě říká „otroky jsme byli“. Nyní, když bylo vyřčeno toto a bylo vyřčeno ono, jedny i druhé vyžadují spočinutí.

Ležení na zádech se nenazývá spočinutím; spočinutí na pravém boku se nenazývá spočinutím, a nejen to, ale [hrozí], že průdušnice předběhne jícen a dojde k nebezpečí.

Žena u svého muže nevyžaduje spočinutí, ale je-li to významná žena, vyžaduje spočinutí. Syn u svého otce vyžaduje spočinutí. Byla vznesena otázka: Žák u svého mistra – jak je tomu?

Pojď a slyš: (Řekl) Abaje: Když jsme byli v domě mistra, opírali jsme se jeden o kolena druhého; když jsme přišli do domu Rava Josefa, řekl nám: Nemusíte, „úcta k tvému mistru [ať je] jako úcta k Nebesům“.

Namítají: Se všemi člověk spočívá, i žák u svého mistra. – Když se to učilo, [týkalo se to] tesařského učně.

Byla vznesena otázka: Sluha – jak je tomu? Pojď a slyš, neboť řekl rabi Jehošua ben Levi: Sluha, který snědl olivu maces, když spočíval, splnil povinnost. Když spočíval ano, když nespočíval ne. Vyvoď z toho, že vyžaduje spočinutí. Vyvoď to z toho.

A řekl rabi Jehošua ben Levi: Ženy jsou povinny [vypít] tyto čtyři poháry,