Tak se také učí: Sud, který se rozbil v horním lisu, a pod ním je sto [sea] nečistého nesvěceného [vína] – rabi Eliezer souhlasí s rabim Jehošuou, že může-li z něj zachránit reviit v čistotě, ať zachrání; a pokud ne, ať steče a stane se nečistým, ale ať jej neznečistí vlastní rukou.
תניא נמי הכי חבית שנשברה בגת העליונה ותחתיה מאה חולין טמאין מודה רבי אליעזר לרבי יהושע שאם יכול להציל ממנה רביעית בטהרה יציל ואם לאו תרד ותטמא ואל יטמאנה ביד
Rav Huna, syn Rava Jehošuy, řekl: Ve skutečnosti to neobracej. Zde jde o nádobu, jejíž vnitřek je čistý a vnějšek nečistý. Mohl bys říci, ať nařídíme [zákaz], protože by se snad vnějšek dotkl trumy – proto nás poučuje [jinak].
רב הונא בריה דרב יהושע אמר לעולם לא תיפוך הכא במאי עסקינן בכלי שתוכו טהור וגבו טמא מהו דתימא ניגזור דילמא נגע גבו בתרומה קמ"ל:
MIŠNA: Po celou dobu, kdy je dovoleno jíst [chamec], [smí jím člověk] krmit dobytek, divoká zvířata a ptáky, prodat [jej] nežidovi a je dovoleno mít z něj užitek. Uplynula-li jeho doba, je zakázáno mít z něj užitek a ať jím netopí v peci ani na plotně. Rabi Jehuda říká: Odstranění chamecu není jinak než spálením. A mudrci říkají: Také [jej] rozdrobí a rozhází do větru nebo vhodí do moře.
מתני׳ כל שעה שמותר לאכול מאכיל לבהמה לחיה ולעופות ומוכר לנכרי ומותר בהנאתו עבר זמנו אסור בהנאתו ולא יסיק בו תנור וכירים ר' יהודה אומר אין ביעור חמץ אלא שריפה וחכמים אומרים אף מפרר וזורה לרוח או מטיל לים:
GEMARA: „Po celou dobu, kdy je dovoleno jíst, krmí“ – z toho plyne, že po celou dobu, kdy není dovoleno jíst, nekrmí. Řekněme, že naše mišna není podle rabiho Jehudy, neboť podle rabiho Jehudy je tu [přece] pátá [hodina], kdy nejí, ale krmí. Jak jsme se učili: Rabi Meir říká: Jedí po celou pátou [hodinu] a pálí na počátku šesté. Rabi Jehuda říká: Jedí po celou čtvrtou, ponechávají v nerozhodnutí po celou pátou a pálí na počátku šesté.
גמ׳ כל שעה שמותר לאכול מאכיל הא כל שעה שאינו מותר לאכול אינו מאכיל לימא מתני' דלא כר' יהודה דאי ר' יהודה הא איכא חמש דאינו אוכל ומאכיל דתנן ר' מאיר אומר אוכלין כל חמש ושורפין בתחלת שש רבי יהודה אומר אוכלין כל ארבע ותולין כל חמש ושורפין בתחלת שש
Raba bar Ula řekl: Naše mišna je [podle]Rabana Gamliela, jak jsme se učili: Raban Gamliel říká: Nesvěcené [pokrmy] se jedí po celou čtvrtou [hodinu], truma po celou pátou, a pálí se na počátku šesté. A takto to míní: Po celou dobu, kdy je kohenovi dovoleno jíst trumu, krmí Izraelita nesvěcenými [pokrmy] dobytek, divoká zvířata a ptáky.
אמר רבה בר עולא מתניתין רבן גמליאל היא דתנן רבן גמליאל אומר חולין נאכלין כל ארבע תרומה כל חמש ושורפין בתחלת שש והכי קאמר כל שעה שמותר לאכול כהן בתרומה ישראל מאכיל חולין לבהמה לחיה ולעופות
Proč je třeba učit [o] dobytku? Proč je třeba učit [o] divokém zvířeti? Je to potřebné. Kdyby učil [jen o] dobytku – [je tomu tak,] protože když [dobytek něco] nechá, [člověk] to vidí; ale u divokého zvířete, které když [něco] nechá, schovává to, bych řekl, že ne.
למה לי למיתנא בהמה למה לי למיתנא חיה צריכא דאי תנא בהמה דאי משיירא חזי לה אבל חיה דאי משיירא קמצנעא לה אימא לא
A kdyby učil [jen o] divokém zvířeti – [je tomu tak,] protože když [něco] nechá, aspoň to schová; ale dobytek někdy [něco] nechá a [člověk] na to nepomyslí a přestoupí kvůli tomu [zákazy] „ať není vidět“ a „ať se nenachází“, bych řekl, že ne. [Proto] je to potřebné.
ואי תנא חיה משום דאי משיירא מיהת מצנעא אבל בהמה זימנין דמשיירא ולא מסיק אדעתיה וקאי עליה בבל יראה ובבל ימצא אימא לא צריכא
„A prodá jej nežidovi“: To je přece samozřejmé! [Má to] vyloučit [názor] tohoto tanaity, jak se učí: Bejt Šamaj říkají: Ať člověk neprodá svůj chamec nežidovi, ledaže ví, že bude spotřebován před Pesachem. A Bejt Hilel říkají: Po celou dobu, kdy je dovoleno jíst, je dovoleno prodávat.
ומוכרו לנכרי: פשיטא לאפוקי מהאי תנא דתניא ב"ש אומרים לא ימכור אדם חמצו לנכרי אא"כ יודע בו שיכלה קודם פסח וב"ה אומרים כל שעה שמותר לאכול מותר למכור
Originál: Pesachim 21a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.