Talmud česky

Pesachim 21b פסחים

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 21b · 11 segmentů

Struktura debaty:Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Rabi Jehuda ben Betejra říká: Kutach a všechny druhy kutachu je zakázáno prodávat třicet dní před Pesachem.
ר' יהודה בן בתירא אומר כותח וכל מיני כותח אסור למכור שלשים יום קודם לפסח:
2
„A je dovoleno mít z něj užitek“: To je přece samozřejmé! Je to potřebné [pro případ], kdy jej opálil před jeho dobou, a poučuje nás podle Ravy, neboť Rava řekl: Opálil-li jej před jeho dobou, je dovoleno mít z něj užitek i po jeho době.
ומותר בהנאה: פשיטא לא צריכא שחרכו קודם זמנו וקמ"ל כדרבא דאמר רבא חרכו קודם זמנו מותר בהנאה אפילו לאחר זמנו:
3
„Uplynula-li jeho doba, je zakázáno mít z něj užitek“: To je přece samozřejmé! Je to potřebné pro hodiny [zakázané] rabíny. Neboť Rav Gidel řekl jménem Rava Chiji bar Josefa jménem rabiho Jochanana: Kdo zasnoubí [ženu chamecem] od šesté hodiny dál, i kdyby to byla kurdská pšenice, nebere se ohled na zasnoubení.
עבר זמנו אסור בהנאתו: פשיטא לא צריכא לשעות דרבנן דאמר רב גידל אמר רב חייא בר יוסף א"ר יוחנן המקדש משש שעות ולמעלה אפילו בחיטי קורדניתא אין חוששין לקדושין:
4
„A ať jím netopí v peci ani na plotně“: To je přece samozřejmé! Je to potřebné podle rabiho Jehudy, který říká: Odstranění chamecu není jinak než spálením. Napadlo by tě říci: Protože rabi Jehuda řekl, že jeho přikázání je spálení, ať z něj má užitek, zatímco jej pálí. Proto nás poučuje [jinak].
ולא יסיק בו תנור וכירים: פשיטא לא צריכא לר' יהודה דאמר אין ביעור חמץ אלא שריפה סלקא דעתך אמינא הואיל ואמר ר' יהודה מצותו בשריפה בהדי דקא שריף ליה ליתהני מיניה קמ"ל:
5
Chizkija řekl: Odkud [víme], že chamec o Pesachu je zakázáno užívat? Neboť je řečeno: „Nebude se jíst kvašené“ (Ex 13,3) – nebude v něm dovolení, [které umožňuje] jíst. Důvodem je, že Milosrdný napsal „nebude se jíst“; kdyby nenapsal „nebude se jíst“, řekl bych, že [výraz „nejez“] znamená zákaz jídla, ale neznamená zákaz užitku.
אמר חזקיה מנין לחמץ בפסח שאסור בהנאה שנאמר (שמות יג, ג) לא יאכל חמץ לא יהא בו היתר אכילה טעמא דכתב רחמנא לא יאכל חמץ הא לא כתב לא יאכל הוה אמינא איסור אכילה משמע איסור הנאה לא משמע
6
A je to v rozporu s rabim Abahuem, neboť rabi Abahu řekl: Všude, kde je řečeno „nebude se jíst“, „nebudeš jíst“, „nebudete jíst“, znamená to jak zákaz jídla, tak zákaz užitku, dokud ti Písmo [výjimku] nespecifikuje, tak jako ti specifikovalo u zdechliny.
ופליגא דר' אבהו דא"ר אבהו כל מקום שנאמר לא יאכל לא תאכל לא תאכלו אחד איסור אכילה ואחד איסור הנאה (משמע) עד שיפרט לך הכתוב כדרך שפרט לך בנבילה
7
Jak se učí: „Nebudete jíst žádnou zdechlinu; cizinci, který je ve tvých branách, ji dáš, a bude ji jíst, nebo [ji] prodej cizinci“ atd. (Dt 14,21). Mám jen [to, že] cizinci [usedlíkovi] darováním a nežidovi prodejem. Odkud [víme, že] cizinci [usedlíkovi] prodejem? Písmo praví: „cizinci, který je ve tvých branách, ji dáš… nebo prodej“. [Odkud víme, že] nežidovi darováním? Písmo praví: „ji dáš, a bude ji jíst, nebo prodej cizinci“. Shledáš tedy, že [platí] jak pro cizince [usedlíka], tak pro nežida, ať prodejem, nebo darováním. To jsou slova rabiho Meira.
דתניא (דברים יד, כא) לא תאכלו כל נבלה לגר אשר בשעריך תתננה ואכלה או מכור לנכרי וגו' אין לי אלא לגר בנתינה ולנכרי במכירה לגר במכירה מנין ת"ל לגר אשר בשעריך תתננה או מכור לנכרי בנתינה מנין תלמוד לומר תתננה ואכלה או מכור לנכרי נמצאת אומר אחד גר ואחד נכרי בין במכירה בין בנתינה דברי ר' מאיר
8
Rabi Jehuda říká: Slova [platí], jak jsou psána: cizinci [usedlíkovi] darováním a nežidovi prodejem. Jaký je důvod rabiho Jehudy? Kdyby tě napadlo, [že je tomu tak,] jak řekl rabi Meir, ať Milosrdný napíše „cizinci, který je ve tvých branách, ji dáš, a bude ji jíst, a prodej“. Proč potřebuji „nebo“? Plyne z toho, že slova [platí], jak jsou psána.
ר' יהודה אומר דברים ככתבן לגר בנתינה ולנכרי במכירה מאי טעמא דרבי יהודה אי סלקא דעתך כדאמר ר' מאיר ליכתוב רחמנא לגר אשר בשעריך תתננה ואכלה ומכור או למה לי שמע מינה לדברים ככתבן
9
A rabi Meir? „Nebo“ [je tu proto], aby předřadil darování cizinci [usedlíkovi] prodeji nežidovi. A rabi Jehuda? To nepotřebuje verš: protože cizince [usedlíka] máš přikázáno udržovat při životě a nežida nemáš přikázáno udržovat při životě, nepotřebuje to verš – je to logické.
ור' מאיר או להקדים נתינה דגר למכירה דנכרי ורבי יהודה הא לא צריך קרא כיון דגר אתה מצווה להחיותו ונכרי אי אתה מצווה להחיותו לא צריך קרא סברא הוא
10
Podle rabiho Meira, který říká, že [platí] jak pro cizince [usedlíka], tak pro nežida, ať prodejem, nebo darováním, je to v pořádku: Protože bylo zapotřebí verše, aby dovolil užitek ze zdechliny, plyne z toho, že všechny zákazy v Tóře jsou zakázány jak k jídlu, tak k užitku.
בשלמא לר' מאיר דאמר אחד גר ואחד נכרי בין במכירה בין בנתינה מדאיצטריך קרא למישרא נבילה בהנאה הא כל איסורין שבתורה אסורין בין באכילה בין בהנאה
11
Ale podle rabiho Jehudy, který říká, že [verš] přichází [učit], že slova [platí], jak jsou psána – odkud má, že všechny zákazy v Tóře jsou zakázány k užitku? Vyvozuje to z: „psovi je hodíte“ (Ex 22,30).
אלא לרבי יהודה דאמר לדברים ככתבן הוא דאתא הא כל איסורים שבתורה מנא ליה דאסורין בהנאה נפקא ליה (שמות כב, ל) מלכלב תשליכון אותו

Originál: Pesachim 21b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu