Pesachim 21b פסחים

Rabi Jehuda ben Betejra říká: Kutach a všechny druhy kutachu je zakázáno prodávat třicet dní před Pesachem.

„A je dovoleno mít z něj užitek“: To je přece samozřejmé! Je to potřebné [pro případ], kdy jej opálil před jeho dobou, a poučuje nás podle Ravy, neboť Rava řekl: Opálil-li jej před jeho dobou, je dovoleno mít z něj užitek i po jeho době.

„Uplynula-li jeho doba, je zakázáno mít z něj užitek“: To je přece samozřejmé! Je to potřebné pro hodiny [zakázané] rabíny. Neboť Rav Gidel řekl jménem Rava Chiji bar Josefa jménem rabiho Jochanana: Kdo zasnoubí [ženu chamecem] od šesté hodiny dál, i kdyby to byla kurdská pšenice, nebere se ohled na zasnoubení.

„A ať jím netopí v peci ani na plotně“: To je přece samozřejmé! Je to potřebné podle rabiho Jehudy, který říká: Odstranění chamecu není jinak než spálením. Napadlo by tě říci: Protože rabi Jehuda řekl, že jeho přikázání je spálení, ať z něj má užitek, zatímco jej pálí. Proto nás poučuje [jinak].

Chizkija řekl: Odkud [víme], že chamec o Pesachu je zakázáno užívat? Neboť je řečeno: „Nebude se jíst kvašené“ (Ex 13,3) – nebude v něm dovolení, [které umožňuje] jíst. Důvodem je, že Milosrdný napsal „nebude se jíst“; kdyby nenapsal „nebude se jíst“, řekl bych, že [výraz „nejez“] znamená zákaz jídla, ale neznamená zákaz užitku.

A je to v rozporu s rabim Abahuem, neboť rabi Abahu řekl: Všude, kde je řečeno „nebude se jíst“, „nebudeš jíst“, „nebudete jíst“, znamená to jak zákaz jídla, tak zákaz užitku, dokud ti Písmo [výjimku] nespecifikuje, tak jako ti specifikovalo u zdechliny.

Jak se učí: „Nebudete jíst žádnou zdechlinu; cizinci, který je ve tvých branách, ji dáš, a bude ji jíst, nebo [ji] prodej cizinci“ atd. (Dt 14,21). Mám jen [to, že] cizinci [usedlíkovi] darováním a nežidovi prodejem. Odkud [víme, že] cizinci [usedlíkovi] prodejem? Písmo praví: „cizinci, který je ve tvých branách, ji dáš… nebo prodej“. [Odkud víme, že] nežidovi darováním? Písmo praví: „ji dáš, a bude ji jíst, nebo prodej cizinci“. Shledáš tedy, že [platí] jak pro cizince [usedlíka], tak pro nežida, ať prodejem, nebo darováním. To jsou slova rabiho Meira.

Rabi Jehuda říká: Slova [platí], jak jsou psána: cizinci [usedlíkovi] darováním a nežidovi prodejem. Jaký je důvod rabiho Jehudy? Kdyby tě napadlo, [že je tomu tak,] jak řekl rabi Meir, ať Milosrdný napíše „cizinci, který je ve tvých branách, ji dáš, a bude ji jíst, a prodej“. Proč potřebuji „nebo“? Plyne z toho, že slova [platí], jak jsou psána.

A rabi Meir? „Nebo“ [je tu proto], aby předřadil darování cizinci [usedlíkovi] prodeji nežidovi. A rabi Jehuda? To nepotřebuje verš: protože cizince [usedlíka] máš přikázáno udržovat při životě a nežida nemáš přikázáno udržovat při životě, nepotřebuje to verš – je to logické.

Podle rabiho Meira, který říká, že [platí] jak pro cizince [usedlíka], tak pro nežida, ať prodejem, nebo darováním, je to v pořádku: Protože bylo zapotřebí verše, aby dovolil užitek ze zdechliny, plyne z toho, že všechny zákazy v Tóře jsou zakázány jak k jídlu, tak k užitku.

Ale podle rabiho Jehudy, který říká, že [verš] přichází [učit], že slova [platí], jak jsou psána – odkud má, že všechny zákazy v Tóře jsou zakázány k užitku? Vyvozuje to z: „psovi je hodíte“ (Ex 22,30).