Pesachim 27a פסחים

dokud v ní není dost, aby [těsto] zkvasilo. A Abaje řekl: Učí se to jen [o případu], kdy předem odstranil zakázanou věc; ale neodstranil-li předem zakázanou věc, je to zakázáno. Z toho plyne, že [když] „toto i toto způsobuje“, je to zakázáno.

A odkud [víš], že důvod rabiho Eliezera je [takový], jak říká Abaje? Možná je důvod rabiho Eliezera ten, že [říká] „řídím se tím posledním“ – ať předem odstranil zakázanou věc, nebo neodstranil; ale [spadly-li] najednou, je to opravdu dovoleno.

Nýbrž [výrok] rabiho Eliezera o dřevu ašery, jak jsme se učili: Vzal-li z ní dříví, je zakázáno k užitku. Roztopil-li jím pec – je-li nová, ať se zboří; je-li stará, ať se nechá vychladnout.

Upekl-li v ní chléb, je zakázán k užitku. Smísil-li se s jinými a ty jiné s jinými, všechny jsou zakázány k užitku. Rabi Eliezer říká: Ať odnese [hodnotu] užitku do Mrtvého moře. Řekli mu: Pro modloslužbu není výkupné.

Řekněme, že jsi to slyšel od rabiho Eliezera u modloslužby, jejíž zákaz je přísný; slyšel jsi to od něj u ostatních zákazů v Tóře? – Ale [jinak] komu bys to připsal? A navíc se výslovně učí: A tak rabi Eliezer zakazoval u všech zákazů v Tóře.

Abaje řekl: Řekneš-li, že [když] „toto i toto způsobuje“, je to zakázáno, Rabi je tentýž jako rabi Eliezer. A řekneš-li, že [když] „toto i toto způsobuje“, je to dovoleno, a zde [je to zakázáno], protože v chlebu je přínos dříví – pak tyto mísy, poháry a láhve jsou zakázány.

Když se přou, [je to] o peci a hrnci: Podle toho, kdo říká, že [když] „toto i toto způsobuje“, je to zakázáno, je to zakázáno; podle toho, kdo říká, že [když] „toto i toto způsobuje“, je to dovoleno, je to dovoleno.

Někteří říkají: I podle toho, kdo říká, že [když] „toto i toto způsobuje“, je to dovoleno, je hrnec zakázán, protože přijal vypálení dříve, než bylo přiloženo dovolené dříví.

Rav Josef řekl jménem Rava Jehudy jménem Šmuela: Pec, kterou roztopil slupkami orly nebo strništěm ze smíšených plodin vinice – je-li nová, ať se zboří; je-li stará, ať se nechá vychladnout. Upekl-li v ní chléb – Rabi říká: Chléb je dovolen; a mudrci říkají: Chléb je zakázán. Ale vždyť se učí opačně! Šmuel učí opačně.

A chceš-li, řekni: Šmuel obecně zastává názor, že halacha je podle Rabiho [ve sporu] s jeho kolegou, ale ne s jeho kolegy; a v tomto [případě] i s jeho kolegy. A rozhodl se vyučovat to opačně, aby rabíni stáli na straně zákazu.

„Upekl-li jej na uhlících, všichni souhlasí, že chléb je dovolen.“ Rav Jehuda řekl jménem Šmuela, a rabi Chija bar Aši jménem rabiho Jochanana – jeden řekl: Učí se to jen o dohasínajících uhlících, ale u žhnoucích uhlíků je zakázán; a druhý řekl: I u žhnoucích uhlíků je dovolen.

Podle toho, kdo říká, že u žhnoucích je zakázán, je to v pořádku, protože v chlebu je přínos dříví. Ale podle toho, kdo říká, že i u žhnoucích je dovolen – jak najdeš chléb, který Rabi zakazuje proto, že v chlebu je přínos dříví? Rav Papa řekl: Když je proti němu [hořící] pochodeň.