Pesachim 2b פסחים

Když se říká „a v noci je jako zloděj“, z toho plyne, že „světlo“ je den. Tam se tím míní toto: Je-li ti věc jasná jako světlo, že přichází kvůli životům, je to vrah a je dovoleno zachránit se [před ním] za cenu jeho života. A je-li ti věc pochybná jako noc, ať je v tvých očích jako zloděj a není dovoleno zachránit se za cenu jeho života.

Namítají: „Ať se zatmí hvězdy jeho soumraku, ať čeká na světlo, a není, a ať nespatří víčka úsvitu“ (Jb 3,9). Když se říká „ať čeká na světlo, a není“, z toho plyne, že „světlo“ je den. Tam Jób proklíná svůj osud; řekl: Kéž by ten muž čekal na světlo a nenašel je.

Namítají: „A řekl jsem: Jistě mě tma zahalí, a noc bude světlem kolem mne“ (Ž 139,11) – z toho plyne, že „světlo“ je den. Tam David říká toto: Myslel jsem, že mě tma zahalí v budoucím světě, který se podobá dni; a nyní tento svět, který se podobá noci, je kolem mne světlem.

Namítají: Rabi Jehuda říká: Prohledává se za světla čtrnáctého, ráno čtrnáctého a v době odstraňování. Když rabi Jehuda říká „prohledává se za světla čtrnáctého a ráno čtrnáctého“, z toho plyne, že „světlo“ je večer. Vyplývá z toho [skutečně].

Namítají: Odkdy je čtrnáctého [nisanu] zakázáno vykonávat práci? Rabi Eliezer ben Jaakov říká: od chvíle světla. Rabi Jehuda říká: od východu slunce.

Rabi Eliezer ben Jaakov řekl rabimu Jehudovi: Kde jsme našli den, kdy je část zakázána pro práci a část dovolena pro práci? Odpověděl mu: Ten [den] sám to dokazuje, neboť v jeho části je dovoleno jíst chamec a v části je zakázáno jíst chamec.

Když rabi Jehuda říká „od východu slunce“, z toho plyne, že „světlo“, o němž mluví rabi Eliezer ben Jaakov, je večer? Ne; co je „světlo“? Vzejití jitřenky.

Je-li tomu tak, když mu [rabi Eliezer] říká: Kde jsme našli den, kdy je část dovolena pro práci a část zakázána? – ať si to řekne sám! Vždyť je tu noc, kterou rabi Eliezer ben Jaakov dovoluje!

Míní tím toto: Podle mne chápu [rozdělení], neboť jsme našli, že rabíni rozlišují mezi dnem a nocí; jak jsme se učili ohledně veřejného postu: Dokdy [smí člověk] jíst a pít? Dokud nevzejde jitřenka – to jsou slova rabiho Eliezera ben Jaakova. Rabi Šimon říká: dokud nezakokrhá kohout. Ale podle tebe – kde jsme našli, že by rabíni dělili samotný den?

Odpověděl mu: Ten [den] sám to dokazuje, neboť v jeho části je dovoleno jíst chamec a v části je zakázáno jíst chamec. Rabi Jehuda rabimu Eliezerovi odpověděl dobře! Rabi Eliezer mu tím říká toto: Já ti mluvím o práci, [jejíž zákaz je] rabínský, a ty mi odpovídáš chamecem, [jehož zákaz je] z Tóry, kde do jisté doby Milosrdný zakázal a do jisté doby Milosrdný dovolil.

A ten druhý [rabi Jehuda]? [Zákaz chamecu v posledních] hodinách je rabínský.

A ten druhý [rabi Eliezer]? To je ochranný odstup, který rabíni udělali k [zákazu] z Tóry.

Namítají: Ohňové signály se zapalují jen kvůli novoluní, které bylo spatřeno v náležitý čas, aby se posvětilo. A kdy se ohně zapalují? „Za světla“ dne po jeho přestupném dni. Z toho plyne, že „světlo“ je večer. Vyplývá z toho.

Namítají: Stál-li [kohen] celou noc a obětoval na oltáři, „za světla“ [ráno] musí umýt ruce a nohy – to jsou slova rabiho. [Ale] „světlo“ v ženském rodě (ora) je něco jiného.

Mar Zutra namítá: