Pesachim 41b פסחים

je dvakrát trestán bičováním; vařenou — je dvakrát trestán bičováním; nedopečenou i vařenou — je třikrát trestán bičováním.

Abaje řekl: Za souhrnný zákaz se bičováním netrestá.

Někteří říkají: Dvakrát není trestán bičováním, ale jednou přece trestán je.

Někteří říkají: Ani jednou není trestán bičováním, protože jeho zákaz není vyhrazen jako zákaz zavazování [tlamy].

Rava řekl: Snědl slupku [hroznu] — je dvakrát trestán bičováním; jadérka — je dvakrát trestán bičováním; slupku i jadérka — je třikrát trestán bičováním.

Abaje řekl: Za souhrnný zákaz se bičováním netrestá. Někteří říkají: Dvakrát není trestán bičováním, ale jednou přece trestán je. Někteří říkají: Ani jednou není trestán bičováním, protože jeho zákaz není vyhrazen jako zákaz zavazování [tlamy].

Naši rabíni učili: Snědl [objem] olivy nedopečeného, dokud byl den — je osvobozen; olivu nedopečeného po setmění — je zavázán. Snědl olivu pečeného, dokud byl den — nevyloučil se ze členů skupiny; olivu pečeného po setmění — vyloučil se ze členů skupiny.

Bylo učeno jinde: Mohl bych [myslet], [že] snědl-li olivu nedopečeného, dokud byl den, bude zavázán? A je to [přece] úsudek: Jestliže v době, kdy platí [příkaz] „vstaň, jez pečené“, platí [zákaz] „nejez nedopečené“, v době, kdy neplatí „vstaň, jez pečené“, není úsudek, že platí „nejez nedopečené“?

Nebo ne: v době, kdy neplatí „vstaň, jez pečené“, platí „nejez nedopečené“; v době, kdy platí „vstaň, jez pečené“, neplatí „nejez nedopečené“?

A nediv se, neboť [jídlo] bylo ze svého obecného [zákazu] vyjmuto u pečeného.

Učí se: „Nejezte z něho nedopečené ani vařené, uvařené ve vodě, nýbrž pečené na ohni“ (Ex 12,9). Nebylo by třeba učit „nýbrž pečené na ohni“; a proč se učí „nýbrž pečené na ohni“? Aby ti řekl: v době, kdy platí „vstaň, jez pečené“, platí „nejez nedopečené“; v době, kdy neplatí „vstaň, jez pečené“, neplatí „nejez nedopečené“.

Rabi říká: Mohl bych číst [jen] „vařené“; proč se učí „uvařené“? Neboť bych mohl [myslet]: mám [zákaz], jen když jej uvařil po setmění; uvařil-li jej, dokud byl den, odkud [víme]? Učí se: „vařené, uvařené“ — jakkoli.

A toto „vařené, uvařené“ — Rabi jej [přece] použil pro pečení v hrnci a pro ostatní tekutiny!

Je-li tomu tak, ať verš řekne buď „vařené, vařené“, nebo „uvařené, uvařené“; co [znamená] „vařené, uvařené“? Plynou z toho dvě [věci].

Naši rabíni učili: Snědl pečené, dokud byl den — je zavázán; a olivu nedopečeného po setmění — je zavázán.

Učí [o] pečeném podobně jako o nedopečeném: jako nedopečené [je zakázáno] zákazem, tak i pečené [je zakázáno] zákazem.

Dobře u nedopečeného — je psáno: „Nejezte z něho nedopečené“; ale u pečeného, odkud to [víme]?

Neboť je psáno: „A budou jíst maso v této noci“ (Ex 12,8) — v noci ano, ve dne ne.

To je zákaz vyplývající z příkazu, a každý zákaz vyplývající z příkazu je [jen] příkazem!

Rav Chisda řekl: Kdo je [autorem] tohoto?