Pesachim 44a פסחים

pak i co se týče kvašeného o Pesachu!

Ano, je tomu tak. A [Zeiri to říká] k vyloučení názoru Abajeho, který řekl, že pálení [na oltáři] platí i u méně než olivy; to nás učí, že pálení nepatří k méně než olivě.

Rav Dimi seděl a přednášel toto učení. Řekl Abaje Ravovi Dimimu: A u žádných zákazů v Tóře se dovolené nepřipočítává k zakázanému?

Vždyť jsme se učili [v Mišně]: Kaše z teruma a česnek a olej nesvaté [chulin], a dotkl-li se tvul jom [ten, kdo se ponořil a čeká na západ slunce] části z nich, učinil nezpůsobilým vše. Kaše nesvatá a česnek a olej z teruma, a dotkl-li se tvul jom části z nich, učinil nezpůsobilým jen místo svého dotyku.

A přemítali jsme o tom: Proč je místo jeho dotyku nezpůsobilé? Vždyť koření se zrušilo ve většině! A řekl Raba bar bar Chana: Jaký je důvod? Protože cizí [ne-kohen] je za ně trestán bitím za olivu. Jak to [může být]? Zda ne proto, že se dovolené připočítává k zakázanému?

Ne. Co znamená „olivu“? Že je tam olivě [odpovídající množství] v rozsahu [času] snědení půl bochníku.

A je [pravidlo o] olivě v rozsahu snědení půl bochníku z Tóry? Řekl mu: Ano.

Jestliže je tomu tak, proč se mudrci přou s rabim Eliezerem o babylonský kutach?

Nýbrž co [řekneš]? Že proto, že se dovolené připočítává k zakázanému? Nakonec přece: proč se mudrci přou s rabim Eliezerem o babylonský kutach? Nýbrž nech babylonský kutach, v němž není olivy v rozsahu snědení půl bochníku: Jestliže [ho jí] tak, jak je, že ho srká a jí, jeho úmysl je zrušen vůči všem lidem [nikdo tak nejí]; a jestliže si ho namáčí a jí, není v něm olivy v rozsahu snědení půl bochníku.

Namítl mu: Dva hrnce, jeden nesvatý a jeden z teruma, a před nimi dva hmoždíře [s kořením], jeden nesvatý a jeden z teruma, a tyto spadly do oněch – [hrnce] jsou dovoleny, neboť říkám: teruma spadla do teruma a nesvaté spadlo do nesvatého.

A jestliže říkáš, že [pravidlo o] olivě v rozsahu snědení půl bochníku je z Tóry, proč říkáme: „neboť říkám: teruma do teruma…“? Řekl mu: Nech teruma z koření, která je [ustanovením] mudrců.

Namítl mu: Dva koše, jeden nesvatý a jeden z teruma, a před nimi dvě míry se'a, jedna nesvatá a jedna z teruma, a tyto spadly do oněch – jsou dovoleny, neboť říkám: nesvaté spadlo do nesvatého, teruma spadla do teruma. A jestliže říkáš, že [pravidlo o] olivě v rozsahu snědení půl bochníku je z Tóry, proč říkáme: „neboť říkám“?

Řekl mu: Nech teruma v této době, která je [ustanovením] mudrců.

A přichází [slovo] „nálev“ k tomuto [připočítání dovoleného k zakázanému]? To přece potřebuje k tomu, co se učí [v baraitě]: „nálev“ –