Spíše: shledávám přesvědčivými slova rabi Eliezera u hotové věci a slova rabi Jehošuy předem. Ale u hotové věci to přece uznává i rabi Jehošua, jak je učeno: ‚A rabi Jehošua uznává, že jestliže vrhl, bylo přijato‘!
אלא רואה אני דברי ר"א בדיעבד ודברי ר' יהושע לכתחלה דיעבד אפילו רבי יהושע נמי מודה הוא דקתני מודה רבי יהושע שאם זרק הורצה
Tamto [platí] u nečistoty, toto u ztraceného a spáleného. Když se učí ‚rabi Jehošua uznává, že jestliže vrhl, bylo přijato‘, jde o znečištěné, ale u ztraceného a spáleného ne; a když rabi Josi říká ‚shledávám přesvědčivými slova rabi Eliezera u hotové věci‘, jde o ztracené a spálené.
הא בטומאה הא באבוד ושרוף כי קתני מודה רבי יהושע שאם זרק הורצה בנטמא אבל באבוד ושרוף לא כי קאמר ר' יוסי רואה אני את דברי ר"א בדיעבד באבוד ושרוף:
MIŠNA: Znečistilo-li se maso a tuk zůstal, nevrhne krev. Znečistil-li se tuk a maso zůstalo, vrhne krev. A u [ostatních] posvěcených obětí tomu tak není, nýbrž i když se znečistilo maso a tuk zůstal, vrhne krev.
מתני׳ נטמא בשר וחלב קיים אינו זורק את הדם נטמא החלב והבשר קיים זורק את הדם ובמוקדשים אינו כן אלא אע"פ שנטמא הבשר והחלב קיים זורק את הדם:
A ne jako podmínka? Vždyť bylo učeno: „Podle počtu“ (Ex 12,4) — učí, že pesach se poráží jen pro ty, kdo jsou k němu přihlášeni. Mohl bych myslet, že porazil-li jej pro ty, kdo k němu nejsou přihlášeni, je jako ten, kdo přestupuje přikázání, ale [oběť] je platná? Písmo praví: ‚každý podle toho, kolik sní, se rozpočítáte‘ — Písmo to zopakovalo, aby [to] bylo podmínkou.
ולעכב לא והתניא (שמות יב, ד) במכסת מלמד שאין הפסח נשחט אלא למנויו יכול שחטו שלא למנויו יהא כעובר על המצוה וכשר ת"ל איש לפי אכלו תכוסו הכתוב שנה עליו לעכב
Který rabi Natan? Řekneš-li tento rabi Natan, neboť bylo učeno: Rabi Natan říká: Odkud [víme], že celý Izrael může splnit povinnost jedním pesachem? Písmo praví: „A celé shromáždění obce Izraele jej zabije za soumraku“ (Ex 12,6). Copak celé shromáždění poráží? Vždyť poráží jen jeden! Spíše to učí, že celý Izrael může splnit povinnost jedním pesachem —
הי רבי נתן אילימא הא רבי נתן דתניא רבי נתן אומר מנין שכל ישראל יוצאין בפסח אחד ת"ל (שמות יב, ו) ושחטו אותו כל קהל עדת ישראל בין הערבים וכי כל הקהל שוחטין והלא אין שוחט אלא אחד אלא מלמד שכל ישראל יוצאין בפסח אחד
Spíše tento rabi Natan, neboť bylo učeno: Přihlásila-li se k němu jedna skupina a pak se k němu přihlásila jiná skupina — první, na které připadne olivová míra, jedí a jsou osvobozeni od konání druhého pesachu; poslední, na které olivová míra nepřipadne, nejedí a jsou povinni konat druhý pesach.
אלא הא ר' נתן דתניא נמנו עליו חבורה אחת וחזרו ונמנו עליו חבורה אחרת ראשונים שיש להן כזית אוכלין ופטורין מלעשות פסח שני אחרונים שאין להם כזית אין אוכלין וחייבין לעשות פסח שני
Ještě stále: snad je tam jiné, protože kdyby se tito odhlásili, je vhodný pro ty? Je-li tomu tak, ať učí ‚protože se mohou odhlásit‘; co [znamená] ‚protože krev již byla vrhnuta‘? Z toho plyne, že věc závisí na krvi, ale jedení není podmínkou.
אכתי דילמא שאני התם דאי ממשכי הני חזי להו א"כ ליתני הואיל וראויים לימשך מאי שכבר נזרק הדם ש"מ בדם תליא מילתא אבל אכילה לא מעכבא
Co Rava nutilo vykládat naši mišnu jako [mluvící o postupu] předem a podle rabi Natana? Ať ji vyloží podle mudrců, a že ani jako hotová věc to neplatí! — Rav měl potíž s mišnou: Proč učí ‚nevrhne krev‘? Ať učí ‚je neplatná‘! Z toho plyne: nevrhne předem, ale jako hotová věc je to v pořádku.
מאי דוחקיה דרב דמוקים לה מתני' לכתחלה ור' נתן נוקמה כרבנן ואפילו דיעבד נמי לא רב מתני' קשיתיה אמאי (תני) אין זורק את הדם ליתני פסול אלא שמע מינה אין זורק לכתחלה אבל דיעבד שפיר דמי
Kdo učil to, co učili naši učitelé: Porazil jej pro ty, kdo jej mohou jíst, a vrhl jeho krev pro ty, kdo jej nemohou jíst — pesach sám je platný a člověk jím splní svou povinnost. Podle koho? Řekněme, že je to rabi Natan, a ne mudrci?
מאן תנא להא דתנו רבנן שחטו לאוכליו וזרקו דמו שלא לאוכליו הפסח עצמו כשר ואדם יוצא בו ידי חובתו כמאן נימא רבי נתן היא ולא רבנן
Kdo učil to, co učili naši učitelé: Byl-li nemocný v době porážky a zdravý v době vrhání, [nebo] zdravý v době porážky a nemocný v době vrhání, neporáží se ani nevrhá za něj, dokud není zdravý od doby porážky do doby vrhání. Podle koho? Řekněme, že je to podle mudrců, a ne podle rabi Natana? Můžeš říci, že i podle rabi Natana: je třeba muže, který je způsobilý k jedení.
מאן תנא להא דתנו רבנן הרי שהיה חולה בשעת שחיטה וחלים בשעת זריקה חלים בשעת שחיטה וחולה בשעת זריקה אין שוחטין וזורקין עליו עד שיהא חלים משעת שחיטה עד שעת זריקה כמאן נימא רבנן היא ולא רבי נתן אפילו תימא רבי נתן גברא דחזי לאכילה בעינן
Kdo učil to, co učili naši učitelé: Porazil jej v čistotě a potom se majitelé znečistili — ať se krev vrhne v čistotě, ale maso ať se v nečistotě nejí. Podle koho?
מאן תנא להא דתנו רבנן שחטו בטהרה ואחר כך נטמאו הבעלים יזרק הדם בטהרה ואל יאכל בשר בטומאה כמאן
Rabi (Eliezer) řekl: Je to učeno jako sporné, a je to rabi Natan. A rabi Jochanan řekl: Můžeš říci, že je to i podle mudrců; o čem tu mluvíme? O společenství, které [pesach] koná i v nečistotě.
אמר רבי (אליעזר) במחלוקת שנויה ורבי נתן היא ורבי יוחנן אמר אפילו תימא רבנן היא הכא במאי עסקינן בציבור דאפילו בטומאה נמי עבדי
Jde-li o společenství, proč se maso v nečistotě nejí? Je to ochranné nařízení: aby se majitelé neznečistili po vrhání [krve] a neřekli: Loni jsme byli nečistí a jedli jsme, i nyní budeme jíst — a nevěděli by, že loni, když byla krev vrhnuta, byli majitelé nečistí, kdežto nyní byli majitelé [při vrhání] čistí.
אי בציבור אמאי אין הבשר נאכל בטומאה גזירה שמא יטמאו הבעלים לאחר זריקה ויאמרו אשתקד לא נטמאנו ואכלנו השתא נמי ניכול ולא ידעי דאשתקד כי איזדריק דם בעלים טמאים הוו השתא בעלים טהורין הוו
Originál: Pesachim 78b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.