Slyšel-li část troubení v jámě a část troubení na okraji jámy – splnil povinnost. Část troubení předtím, než vzešla jitřenka, a část troubení poté, co vzešla jitřenka – nesplnil povinnost.
שמע מקצת תקיעה בבור ומקצת תקיעה על שפת הבור יצא מקצת תקיעה קודם שיעלה עמוד השחר ומקצת תקיעה לאחר שיעלה עמוד השחר לא יצא
Řekl mu Abaje: Čím se to liší? Tam potřebujeme celé troubení v [době] povinnosti, a to tu není; i zde potřebujeme celé troubení v [místě] povinnosti, a to tu není!
אמר ליה אביי מאי שנא התם דבעינא כולה תקיעה בחיובא וליכא הכא נמי בעינא כולה תקיעה בחיובא וליכא
Má se tím říci, že Raba soudí: Kdo slyšel konec troubení bez začátku troubení, splnil povinnost, a tím spíše kdo slyšel začátek troubení bez konce troubení, splnil povinnost?
למימרא דסבר רבה שמע סוף תקיעה בלא תחילת תקיעה יצא וממילא תחילת תקיעה בלא סוף תקיעה יצא
Pojď a slyš: Zatroubil první [tón] a druhý protáhl na délku dvou – má v ruce jen jeden. Ale proč? Ať se mu započte za dva! – Troubení od sebe nerozdělujeme.
ת"ש תקע בראשונה ומשך בשניה כשתים אין בידו אלא אחת ואמאי תסלק לה בתרתי פסוקי תקיעתא מהדדי לא פסקינן
Pojď a slyš: Kdo troubí do jámy, do cisterny nebo do sudu – slyšel-li zvuk šofaru, splnil povinnost; slyšel-li ozvěnu, nesplnil povinnost. Ale proč? Ať splní povinnost začátkem troubení, dříve než se zvuk zmate!
ת"ש התוקע לתוך הבור או לתוך הדות או לתוך הפיטס אם קול שופר שמע יצא ואם קול הברה שמע לא יצא ואמאי ליפוק בתחילת תקיעה מקמי דליערבב קלא
Řekl Rav Jehuda: Na šofar ze zápalné oběti ať netroubí, ale zatroubil-li, splnil povinnost. Na šofar z pokojné oběti ať netroubí, a zatroubil-li, nesplnil povinnost.
אמר רב יהודה בשופר של עולה לא יתקע ואם תקע יצא בשופר של שלמים לא יתקע ואם תקע לא יצא
Jaký je důvod? Na zápalnou oběť se vztahuje zpronevěra svatého majetku; jakmile se jí zpronevěřil, přešla do nesvatého. Na pokojné oběti se zpronevěra nevztahuje; spočívá na nich zákaz [a do nesvatého nepřecházejí].
מ"ט עולה בת מעילה היא כיון דמעל בה נפקא לה לחולין שלמים דלאו בני מעילה נינהו איסורא הוא דרכיב בהו [ולא נפקי לחולין]
Nýbrž řekl Rava: Jak tento, tak tento nesplnil povinnost. Pak se vrátil a řekl: Jak tento, tak tento splnil povinnost – přikázání nebyla dána k požitku.
אלא אמר רבא אחד זה ואחד זה לא יצא הדר אמר אחד זה ואחד זה יצא מצות לאו ליהנות ניתנו
Řekl Rav Jehuda: Na šofar modloslužby ať netroubí, ale zatroubil-li, splnil povinnost. Na šofar z odpadlého města ať netroubí, a zatroubil-li, nesplnil povinnost. Jaký je důvod? Odpadlé město – jeho míra je jakoby rozdrcena.
אמר רב יהודה בשופר של ע"ז לא יתקע ואם תקע יצא בשופר של עיר הנדחת לא יתקע ואם תקע לא יצא מ"ט עיר הנדחת כתותי מיכתת שיעוריה
Řekl Rava: Komu jeho druh slibem zakázal mít z něj užitek, tomu smí [druh] zatroubit troubení přikázání. Kdo si slibem zakázal užitek ze šofaru, smí na něj troubit troubení přikázání.
אמר רבא המודר הנאה מחבירו מותר לתקוע לו תקיעה של מצוה המודר הנאה משופר מותר לתקוע בו תקיעה של מצוה
A řekl Rava: Komu jeho druh slibem zakázal mít z něj užitek, na toho smí [druh] kropit očistnou vodu v období dešťů, ale ne v letních dnech. Kdo si slibem zakázal užitek z pramene, smí se v něm ponořit k ponoření přikázání v období dešťů, ale ne v letních dnech.
ואמר רבא המודר הנאה מחבירו מזה עליו מי חטאת בימות הגשמים אבל לא בימות החמה המודר הנאה ממעין טובל בו טבילה של מצוה בימות הגשמים אבל לא בימות החמה
Poslali Šmuelovu otci: Přinutili ho a snědl macu – splnil povinnost. Kdo ho přinutil? Má-li se říci, že ho přinutil démon [tj. šílenství] – vždyť se učí: Kdo je občas zdravý a občas šílený: když je zdravý, je jako příčetný ve všech svých věcech; když je šílený, je jako šílenec ve všech svých věcech!
שלחו ליה לאבוה דשמואל כפאו ואכל מצה יצא כפאו מאן אילימא כפאו שד והתניא עתים חלים עתים שוטה כשהוא חלים הרי הוא כפקח לכל דבריו כשהוא שוטה הרי הוא כשוטה לכל דבריו
Originál: Rosh Hashanah 28a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.