Šabat 12a שבת

aby se zeď nepoškodila, není to [zahrnuto] pod „bude-li dána“. – Je to srovnatelné? Tam ty kapaliny vůbec nechce, zde ten váček chce, aby do něj zachytil výtok!

To je srovnatelné jen s druhou částí: Necky, do nichž kape okap – voda, která vystříkne nebo přeteče, není pod „bude-li dána“, ale ta, která je v nich, je pod „bude-li dána“.

Nýbrž Abaje a Rava oba řekli: Není to obtížné: toto je [podle] rabiho Jehudy a toto [podle] rabiho Šimona.

Učili v domě rabiho Jišmaela: Člověk smí vyjít s tefilin v předvečer Šabatu, když se stmívá. Jaký je důvod? Protože řekl Raba bar rav Huna: Člověk je povinen se každou chvíli dotýkat svých tefilin, [usuzujíc] a fortiori od čelenky [velekněze]: Jestliže o čelence, na níž je jen jedna zmínka [Jména], řekla Tóra: „Bude stále na jeho čele“ (Ex 28,38) – aby na ni nepřestal myslet, tím spíše o tefilin, v nichž je mnoho zmínek [Jména]. Proto na ně jistě pamatuje. Učí se: Chananja říká: Člověk je povinen prohmatat si oděv v předvečer Šabatu, když se stmívá. Řekl rav Josef: To je velké pravidlo pro Šabat.

„Ať si neprohledává oděv“ atd. Byli tázáni: „Ať si neprohledává oděv“ [ani] ve dne, aby [vši] nezabil, a je to [podle] rabiho Eliezera, jak se učí: Řekl rabi Eliezer: Kdo zabije o Šabatu veš, jako by zabil velblouda; „a ať nečte při světle lampy“, aby ji nenaklonil? Nebo snad obojí [platí jen při lampě], aby ji nenaklonil?

Pojď a slyš: Neprohledávají ani nečtou při světle lampy. – Je to silnější než naše Mišna?

Pojď a slyš: Neprohledávají při světle lampy a nečtou při světle lampy – to jsou některá z pravidel, která stanovili v horní síni Chananji ben Chizkijy ben Garona. Plyne z toho, že obojí [je zakázáno], aby ji nenaklonil. Plyne z toho [tak].

Řekl rav Jehuda, řekl Šmuel: [Je zakázáno] i jen rozlišovat [při lampě] mezi svým oděvem a oděvem své ženy. Řekl Rava: Řekli jsme to jen o [oděvech] obyvatel Mechozy, ale [oděvy] venkovanů se dají snadno rozeznat. A u obyvatel Mechozy jsme to řekli jen o [oděvech] starších žen, ale [oděvy] mladých se dají snadno rozeznat.

Učili naši mistři: Neprohledávají [oděv] na veřejném prostranství kvůli slušnosti. Obdobně řekl rav Jehuda, a někteří říkají rabi Nechemja: Nevyvolávají zvracení na veřejném prostranství kvůli slušnosti. Učili naši mistři: Kdo si prohledává oděv [o Šabatu], rozmačká [veš mezi prsty] a odhodí ji, jen ať ji nezabije. Aba Šaul říká: Vezme ji a odhodí, jen ať ji nemačká. Řekl rav Huna: Halacha je: rozmačká a odhodí – a to je slušné i ve všední den. Raba je usmrcoval [i o Šabatu] a rav Šešet je usmrcoval; Rava je házel do nádoby s vodou. Rav Nachman řekl svým dcerám: Zabíjejte je a dejte mi slyšet zvuk těch odporných.

Učí se: Rabi Šimon ben Elazar říká: Nezabíjí se veš o Šabatu – to jsou slova Bejt Šamaj; a Bejt Hilel to dovolují.

A tak říkal rabi Šimon ben Elazar jménem rabiho Šimona ben Gamliela: O Šabatu se nedohazují zásnuby dětí, ani [nesjednává] dítě, aby se učilo Písmu nebo řemeslu, neutěšují se truchlící a nenavštěvují se nemocní – to jsou slova Bejt Šamaj; a Bejt Hilel to dovolují.

Učili naši mistři: Kdo přichází navštívit nemocného [o Šabatu], řekne: Je Šabat, kdy se nemá naříkat, a uzdravení brzy přijde. A rabi Meir říká: [Šabat] může slitování přinést.