Talmud česky

Šabat 140b שבת

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 140b · 25 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1Důkaz 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
vytáhnout ji z rákosové tyče je dovoleno, vytáhnout tyč z ní je zakázáno. Rava řekl: A je-li to nástroj valchářů, je to dovoleno.
משלפו לדידה מקניא שרי קניא ממנה אסור אמר רבא ואם כלי קיואי הוא מותר
2
Rav Chisda řekl: Svazek zeleniny – hodí-li se jako krmivo pro dobytek, je dovoleno s ním hýbat; ne-li, je to zakázáno.
אמר רב חסדא האי כישתא דירקא אי חזיא למאכל בהמה שרי לטלטולי ואי לא אסיר
3
Rav Chija bar Aši řekl, že Rav řekl: Hák na maso je dovoleno přenášet; [hák] na ryby je zakázáno.
אמר רב חייא בר אשי אמר רב האי תליא דבשרא שרי לטלטולי דכוורי אסיר
4
Rav Ketina řekl: Kdo stojí uprostřed lůžka, je jako by stál v lůně ženy. Ale není to nic [závazného].
אמר רב קטינא העומד באמצע המטה כאילו עומד בכריסה של אשה ולאו מילתא היא
5
A Rav Chisda řekl: Učenec, který kupuje zeleninu, ať kupuje dlouhou: svazek za svazek, a délka [přijde] sama.
ואמר רב חסדא בר בי רב דזבין ירקא ליזבין אריכא כישא כי כישא ואורכא ממילא
6
A Rav Chisda řekl: Učenec, který kupuje rákos, ať kupuje dlouhý: náklad za náklad, a délka [přijde] sama.
ואמר רב חסדא בר בי רב דזבין קניא ליזבין אריכא טונא כי טונא ואורכא ממילא
7
A Rav Chisda řekl: Učenec, [který nemá mnoho chleba], ať nejí zeleninu, protože vzbuzuje chuť k jídlu. A Rav Chisda řekl: Já jsem ani ve své chudobě nejedl zeleninu, ani ve svém bohatství nejedl zeleninu. Ve své chudobě proto, že vzbuzuje chuť k jídlu; ve svém bohatství proto, že jsem si říkal: Kudy vejde zelenina, ať vejde maso a ryby.
ואמר רב חסדא בר בי רב [דלא נפישא ליה ריפתא] לא ליכול ירקא משום דגריר ואמר רב חסדא אנא לא בעניותי אכלי ירקא ולא בעתירותי אכלי ירקא בעניותי משום דגריר בעתירותי דאמינא היכא דעייל ירקא ליעול בשרא וכוורי
8
A Rav Chisda řekl: Učenec, který nemá mnoho chleba, ať neláme [chléb na] kousky. A Rav Chisda řekl: Učenec, který nemá mnoho chleba, ať neláme [chléb jako hostitel]. Jaký je důvod? Protože to nedělá štědrou rukou. A Rav Chisda řekl: Já jsem zpočátku nelámal [chléb], dokud jsem nesáhl rukou do celé nádoby a nenašel [v ní vše, co potřebuji].
ואמר רב חסדא בר בי רב דלא נפישא ליה ריפתא לא ליבצע בצועי ואמר רב חסדא בר בי רב דלא נפישא ליה ריפתא לא ליבצע מ"ט דלא עביד בעין יפה ואמר רב חסדא אנא מעיקרא לא הואי בצענא עד דשדאי ידי בכולי מנא ואשכחי [ביה כל צרכי]
9
A Rav Chisda řekl: Kdo může jíst ječný chléb a jí pšeničný, přestupuje [zákaz] „nebudeš ničit“. A Rav Papa řekl: Kdo může pít pivo a pije víno, přestupuje [zákaz] „nebudeš ničit“. Ale není to nic: [zákaz] „nebudeš ničit“ vůči vlastnímu tělu je přednější.
ואמר רב חסדא האי מאן דאפשר ליה למיכל נהמא דשערי ואכל דחיטי קעבר משום בל תשחית ואמר רב פפא האי מאן דאפשר למישתי שיכרא ושתי חמרא עובר משום בל תשחית ולאו מילתא היא בל תשחית דגופא עדיף
10
A Rav Chisda řekl: Učenec, který nemá olej, ať se myje vodou z nakládané rybí láku.
ואמר רב חסדא בר בי רב דלית ליה משחא נימשי במיא דחריצי
11
A Rav Chisda řekl: Učenec, který kupuje kus masa, ať kupuje [z] krku, v němž jsou tři druhy masa.
ואמר רב חסדא בר בי רב דזבין אומצא ליזבין אונקא דאית ביה תלתא מיני בישרא
12
A Rav Chisda řekl: Učenec, který kupuje lněnou košili, ať ji kupuje od Nehar Abba a ať ji nechá vybělit každých třicet dní, a vydrží mu dvanáct měsíců v roce – a já jsem za to ručitelem. Co je „kitunita“? Pěkný [kus] lnu.
וא"ר חסדא בר בי רב דזבין כיתוניתא ליזבן מדנהר אבא וניחוורה כל תלתין יומין דמפטיא ליה תריסר ירחי שתא ואנא ערבא מאי כיתוניתא כיתא נאה
13
A Rav Chisda řekl: Učenec ať nesedá na novou rohož, protože mu ničí oděv.
וא"ר חסדא בר בי רב לא ליתיב אציפתא חדתא דמכליא מאניה
14
A Rav Chisda řekl: Učenec ať neposílá svůj oděv svému hostiteli, aby mu ho vybělil, protože to není slušné; snad na něm uvidí něco a bude mu to k hanbě.
וא"ר חסדא בר בי רב לא לישדר מאניה לאושפיזיה לחווריה ליה דלאו אורח ארעא דילמא חזי ביה מידי ואתי למגניא
15
Rav Chisda řekl svým dcerám: Buďte cudné před svými muži. Nejezte chléb před svými muži.
אמר להו רב חסדא לבנתיה תיהוי צניעתן באפי גברייכו לא תיכלון נהמא באפי גברייכו
16
Nejezte zeleninu v noci. Nejezte datle v noci a nepijte pivo v noci. A nevykonávejte potřebu tam, kde ji vykonávají vaši muži.
לא תיכלון ירקא בליליא לא תיכלון תמרי בליליא ולא תשתון שיכרא בליליא ולא תיפנון היכא דמפני גברייכו
17
A když někdo volá u dveří, neříkejte: Kdo je to? [mužským tvarem], ale: Kdo je to? [ženským tvarem].
וכי קא קארי אבבא איניש לא תימרון מנו אלא מני
18
[Rav Chisda] držel perlu v jedné ruce a hroudu hlíny ve druhé ruce. Perlu jim ukázal, ale hroudu jim neukázal, dokud se netrápily, a teprve potom jim ji ukázal.
נקיט מרגניתא בחדא ידיה וכורא בחדא ידיה מרגניתא אחוי להו וכורא לא אחוי להו עד דמיצטערן והדר אחוי להו:
19
Vikev se nenamáčí. Mišna není podle tohoto tanaa, neboť se učí v baraitě: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Se sítem se vůbec nepočítá.
אין שולין את הכרשינין: מתני' דלא כי האי תנא דתניא ר"א בן יעקב אומר אין משגיחין בכברה כל עיקר:
20
MIŠNA: Smí se v Šabat vyhrabat [krmivo] před vykrmovaným zvířetem a odsunout je stranou kvůli trusu, slova rabiho Dosy. A mudrci to zakazují. Smí se vzít [krmivo] zpřed jednoho zvířete a dát je před jiné zvíře.
מתני׳ גורפין מלפני הפטם ומסלקין לצדדין מפני הרעי דברי רבי דוסא וחכמים אוסרין נוטלין מלפני בהמה זו ונותנין לפני בהמה זו בשבת:
21
GEMARA: Byla jim položena otázka: Přou se mudrci o první část, nebo o druhou část, nebo o obě?
גמ׳ איבעיא להו רבנן ארישא פליגי או אסיפא פליגי או אתרוייהו פליגי
22
Pojď a slyš: Neboť se učí v baraitě: A mudrci říkají: Ať jde o to či ono, nemá je odsunout stranou.
ת"ש דתניא וחכמים אומרים אחד זה ואחד זה לא יסלקנו לצדדין
23
Rav Chisda řekl: Spor se týká žlabu v zemi, ale u žlabu, který je nádobou, je to podle všech dovoleno. A žlab v zemi – je snad někdo, kdo by to dovoloval? Vždyť tím vyrovnává prohlubně! Spíše, bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Rav Chisda řekl: Spor se týká žlabu, který je nádobou, ale u žlabu v zemi je to podle všech zakázáno.
אמר רב חסדא מחלוקת באיבוס של קרקע אבל באיבוס של כלי דברי הכל מותר ואיבוס של קרקע מי איכא למאן דשרי הא קא משוי גומות אלא אי איתמר הכי איתמר א"ר חסדא מחלוקת באיבוס של כלי אבל באיבוס של קרקע דברי הכל אסור:
24
A smí se vzít zpřed zvířete. V jedné baraitě se učí: Smí se vzít zpřed zvířete, jehož tlama je čistá, a dát před zvíře, jehož tlama je nečistá. A v jiné baraitě se učí: Smí se vzít zpřed zvířete, jehož tlama je nečistá, a dát před zvíře, jehož tlama je čistá.
ונוטלין מלפני בהמה: תנא חדא נוטלין מלפני בהמה שפיה יפה ונותנין לפני בהמה שפיה רע ותניא אידך נוטלין מלפני בהמה שפיה רע ונותנין לפני בהמה שפיה יפה
25
Abaje řekl: Ta i ona [baraita říká, že] zpřed osla bereme a dáváme před býka, ale zpřed býka nebereme a nedáváme před osla. A to, co se učí: Smí se vzít zpřed zvířete, jehož tlama je čistá, [se týká] osla, který nemá sliny; a dát před zvíře, jehož tlama je nečistá, [se týká] krávy.
אמר אביי אידי ואידי מקמי חמרא לקמי תורא שקלינן מקמי תורא לקמי חמרא לא שקלינן והא דקתני נוטל מלפני בהמה שפיה יפה בחמור דלית ליה רירי ונותנין לפני בהמה שפיה רע בפרה

Originál: Shabbat 140b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu