Šabat 142b שבת

Vždyť se s ním přímo přou, jak se učí: Rabi Jehuda říká: Ze smíšeného se vyzdvihuje v poměru jedna ku sto. Rabi Šimon ben Elazar říká: Upře oči na jednu stranu a jí z druhé strany.

[Názor] rabiho Jehudy jde dál než [názor] rabiho Šimona ben Elazara.

MIŠNA: Kámen, který je na otvoru sudu – nakloní [sud] na stranu a on spadne. Byl-li [sud] mezi sudy, zvedne ho, nakloní na stranu a [kámen] spadne.

Peníze, které jsou na polštáři – vytřese polštář a ony spadnou. Byla-li na něm nečistota, otře ji hadrem; byl-li z kůže, lije se na něj voda, dokud [nečistota] nezmizí.

GEMARA: Rav Huna řekl jménem Rava: To se učilo jen o tom, kdo [kámen na sudu] zapomene; ale o tom, kdo ho položí [úmyslně] – [sud] se stal podstavcem zakázané věci.

„Byl-li mezi sudy atd.“ Kdo je ten tanaj, podle něhož všude, kde je [spolu] zakázané a dovolené, namáháme se s dovoleným, ale nenamáháme se se zakázaným?

Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Je to Raban Šimon ben Gamliel, jak jsme se učili: Kdo přebírá luštěniny o svátku – Bejt Šamaj říkají: Vybírá jídlo [kus po kuse] a jí; a Bejt Hilel říkají: Přebírá obvyklým způsobem do klína a do mísy.

A učí se: Raban Šimon ben Gamliel řekl: Kdy jsou ta slova řečena? Když je jídla víc než odpadu; ale je-li odpadu víc než jídla, podle všech vybírá jídlo.

Vždyť zde je to, jako by bylo jídla víc než odpadu!

I zde, protože kdyby chtěl brát, nedá se mu víno vzít, dokud nevezme kámen, je to, jako by bylo odpadu víc než jídla.

„Byl-li mezi sudy, zvedne ho.“ Učí se: Rabi Josi říká: Ležel-li sud ve skladu, nebo pod ním stály skleněné nádoby, zvedne ho na jiné místo, nakloní ho na stranu a [kámen] spadne; vezme z něj, co potřebuje, a vrátí ho na místo.

„Peníze, které jsou na polštáři.“ Rav Chija bar Aši řekl jménem Rava: To se učilo jen o tom, kdo [je] zapomene; ale o tom, kdo [je] položí – [polštář] se stal podstavcem zakázané věci.

Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: To se učilo jen kvůli [polštáři] samému, ale kvůli jeho místu ho přenáší, i když jsou ještě na něm. A tak učil i Chija bar Rav z Difti: To se učilo jen kvůli [polštáři] samému, ale kvůli jeho místu ho přenáší, i když jsou ještě na něm.

„Peníze, které jsou na polštáři – vytřese atd.“ Rabi Ošaja řekl: Zapomněl-li měšec na dvoře, položí na něj bochník chleba nebo dítě a přenese ho. Rav Jicchak řekl: Zapomněl-li cihlu na dvoře, položí na ni bochník nebo dítě a přenese ji. Rabi Jehuda bar Šila řekl jménem rabiho Asiho: Jednou zapomněli vak plný peněz na hlavní cestě; přišli a zeptali se rabiho Jochanana a on jim řekl: Položte na něj bochník nebo dítě a přeneste ho.

Mar Zutra řekl: Halacha je podle všech těchto výroků, [ale jen] o tom, kdo zapomene. Rav Aši řekl: Ani když zapomněl, [to] ne; a [mudrci] neřekli „bochník nebo dítě“ jinak než o mrtvém.

Abaje kladl pohár na hroudy, Rava kladl nůž na kus holoubka a přenášel ho. Rav Josef řekl: Jak ostrý je výrok těch žáčků! Řekněme, že rabíni to řekli o tom, kdo zapomene; řekli to i o [jednání] předem?

Abaje řekl: Kdybych nebyl význačný člověk, proč bych potřeboval pohár na hroudách? Vždyť se hodí k tomu, aby se na nich sedělo.

Rava řekl: Kdybych nebyl význačný člověk, proč bych potřeboval nůž na holoubkovi? Vždyť se mi hodí jako syrové maso.

Důvod je, že se hodí jako syrové maso; kdyby se jako syrové maso nehodil, pak ne. To znamená, že Rava zastává názor rabiho Jehudy [o muktze]?

Vždyť Rava řekl svému sluhovi: Opeč mi husu a vnitřnosti hoď kočce!