Šabat 150b שבת

a bezvýznamné je dovoleno počítat.

A vznesou rozpor: Počítají se účty, které nejsou potřebné, a nepočítají se účty, které jsou potřebné, o Šabatu. Jak? Člověk smí říct svému druhovi: „Tolik a tolik dělníků jsem vynaložil na toto pole, tolik a tolik denárů jsem vynaložil na tento dům“; ale nesmí mu říct: „Tolik a tolik jsem vynaložil a tolik a tolik hodlám vynaložit.“

A podle tebe – [baraita] sama v sobě je obtížná! Spíše: zde, když u něj zůstala mzda najatého; tam, když u něj nezůstala mzda najatého.

„Nečeká se do setmění.“ Učili rabíni: Stalo se, že jednomu zbožnému muži vznikla trhlina [v plotě] uprostřed pole a rozhodl se ji ohradit; vzpomněl si, že je Šabat, a ten zbožný muž se zdržel a neohradil ji. A stal se mu zázrak: vyrostl v ní kapar a z něj měl obživu on i jeho domácnost.

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Člověk smí říct svému druhovi: „Zítra jdu do toho a toho města,“ neboť kdyby [cestou] byly strážní stanice, šel by [tam smět].

Učili jsme: „Nečeká se do setmění u šabatové hranice, aby se najali dělníci a přineslo ovoce.“ Dobře, najmout dělníky – protože ani o Šabatu je najmout nemůže; ale přinést ovoce – ať se řekne: kdyby tam byly ohrady, přinesl by je! – Najdeš to u ovoce připojeného [k zemi].

Ale vždyť rabi Ošaja učil: Nečeká se do setmění u šabatové hranice, aby se přinesla sláma a strniště. Dobře, strniště – najdeš to u připojeného; ale sláma – jak to najdeš? – U shnilé slámy.

Pojď a slyš: Čeká se do setmění u šabatové hranice, aby se obstaraly záležitosti nevěsty a záležitosti mrtvého. Záležitosti nevěsty a mrtvého ano; záležitosti jiného ne.

Dobře, [záležitost] jiného obdobná nevěstě – najdeš to [u toho, kdo] má natrhat myrtu. Ale mrtvý – co to je? Přinést mu rakev a rubáš. A učí: mrtvý ano, ale jiný ne.

Ale proč? Ať se řekne: kdyby tam byly ohrady, přinesl by [to]! – I u mrtvého to najdeš: [u toho, kdo] mu má nastříhat plátno.

„Ale smí čekat do setmění.“ A i když neodříkal havdalu? Vždyť rabi Elazar ben Antigonos řekl jménem rabiho Eliezera ben Jaakova: Je zakázáno člověku vyřizovat své záležitosti, dokud neodříká havdalu. A kdybys řekl, že ji odříkal v Tefile – vždyť Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Kdo odříká havdalu v Tefile, musí ji odříkat [také] nad pohárem. A kdybys řekl, že ji odříkal nad pohárem – je snad na poli pohár? Rabi Natan bar Ami to vyložil před Ravou: Učili to [o hlídání] mezi lisy.

Rabi Aba řekl Rav Ašimu: Na Západě říkáme takto: „Ten, kdo odděluje svaté od všedního,“ a děláme, co potřebujeme. Rav Aši řekl: Když jsem byl u Rav Kahany, říkal: „Ten, kdo odděluje svaté od všedního,“ a štípali jsme dříví.

„Pravidlo řekl Aba Šaul: Vše, co smím atd.“ (Ptali se jich:) K čemu se [slova] Aby Šaula vztahují? Mám-li říct, že se vztahují k začátku: „Nečeká se do setmění u šabatové hranice, aby se najali dělníci a přineslo ovoce“ –