Šabat 29b שבת

uložil-li jej do skříňky, je podle všech nečistý. Přou se jen o to, když jej pověsil na věšák nebo jej položil za dveře. Rabi Eliezer zastává názor: z toho, že jej nehodil na smetiště, má na něj [stále] na mysli; a proč to nazývá „nepřipraveným“? Protože ve srovnání se skříňkou to není připravené. A rabi Jehošua zastává názor: z toho, že jej neuložil do skříňky, jej zcela zrušil; a proč to nazývá „připraveným“? Protože ve srovnání se smetištěm je to připravené. A rabi Akiva, když jej pověsil na věšák, zastává názor rabi Eliezera; když jej položil za dveře, zastává názor rabi Jehošuy.

A rabi Akiva [v naší Mišně] přešel na stranu rabi Jehošuy. Odkud [to víme]? Rava řekl: Z toho, že se učí „knot z látky“ [ptilat ha-beged]. Proč učí „ptilat ha-beged“? Ať učí „ptila šel beged“! Co je „ptilat ha-beged“? Že je to stále ještě látka.

MIŠNA: Člověk nepropíchne vaječnou skořápku, nenaplní ji olejem a nedá ji na ústí lampy, aby [olej] odkapával, a to ani je-li hliněná. A rabi Jehuda to dovoluje. Pokud ji však hrnčíř od začátku připojil, je to dovoleno, protože je to jedna nádoba. Člověk nenaplní misku olejem, nedá ji vedle lampy a nevloží do ní konec knotu, aby nasával. A rabi Jehuda to dovoluje.

GEMARA: A je to třeba [uvést vše]. Neboť kdyby nás učil [jen] vaječnou skořápku, [řekl bych, že] v tomto případě rabíni říkají [že je to zakázáno], protože není odporná a mohl by si z ní vzít; ale u hliněné, která je odporná, bych řekl, že uznávají rabi Jehudu. A kdyby nás učil [jen] hliněnou, [řekl bych, že] v tom rabi Jehuda mluví [že je to dovoleno], ale v onom bych řekl, že uznává rabíny. A kdyby nás učil tyto dva [případy], [řekl bych, že] v nich rabi Jehuda mluví [že je to dovoleno], protože nejsou odděleny; ale u misky, která je oddělena, bych řekl, že uznává rabíny. A kdyby nás učil [jen] ten [případ], [řekl bych, že] v něm rabíni mluví [že je to zakázáno], ale v těchto dvou bych řekl, že uznávají rabi Jehudu. Je to tedy třeba.

„Pokud ji však hrnčíř od začátku připojil, je to dovoleno…“ Učí se: Připojil-li ji vápnem nebo hrnčířskou hlínou, je to dovoleno. – Ale my jsme se učili „hrnčíř“! – Co je „hrnčíř“? Jako [by to udělal] hrnčíř.

Učí se: Rabi Jehuda řekl: Jednou jsme trávili Šabat v horní místnosti domu Netzy v Lodu a přinesli nám vaječnou skořápku; naplnili jsme ji olejem, propíchli jsme ji a dali jsme ji na ústí lampy. Byl tam rabi Tarfon a starší a nic nám neřekli. Řekli mu: Odtamtud důkaz? Dům Netzy je jiný, protože jsou horliví [a nepřijdou si z ní vzít].

Avin Ciporský táhl lavici v mramorové horní místnosti před rabi Jicchakem ben Elazarem. Řekl mu: Kdybych ti mlčel, jako společníci mlčeli rabi Jehudovi, vzešla by z toho škoda. [Je to] opatření ohledně mramorové místnosti kvůli obyčejné místnosti.

Představený synagogy v Bocře táhl lavici před rabi Jirmejou Velkým. Řekl mu: Podle koho [to děláš]? Podle rabi Šimona? Dejme tomu, že rabi Šimon to řekl o velkých [předmětech], které [nést] nelze; řekl to snad o malých? – A [to] je ve sporu s Ulou, neboť Ula řekl: Spor se týká malých [předmětů], ale u velkých je to podle všech dovoleno.

Rav Josef namítl: Rabi Šimon říká: Člověk smí táhnout postel, křeslo a lavici, jen nesmí zamýšlet vyhloubit rýhu. Učí se velké a učí se malé – je to problém pro oba.

Ula to vysvětluje podle svého názoru a rabi Jirmeja Velký to vysvětluje podle svého názoru. Ula to vysvětluje podle svého názoru: postel je podobná křeslu [tj. malá]. A rabi Jirmeja Velký to vysvětluje podle svého názoru: křeslo je podobné posteli [tj. velké].

Raba namítl: Prodavači oděvů prodávají svým obvyklým způsobem [oblékajíce je na sebe], jen nesmějí zamýšlet [ochranu] ve slunci před sluncem a v dešti před deštěm; a ti zdrženliví je nesou na holi za zády. A zde, kde je možné jednat jako ti zdrženliví, což je jako s malými [předměty] – a když to nezamýšlí, rabi Šimon to předem dovoluje. Je to vyvrácení rabi Jirmeji Velkého. Je to vyvrácení.

MIŠNA: Kdo zhasne lampu, protože se bojí nežidů, lupičů či zlého ducha, nebo kvůli nemocnému, aby usnul, je osvobozen. [Zhasne-li ji,] protože šetří lampu, protože šetří olej nebo protože šetří knot, je povinen [obětovat oběť za hřích]. Rabi Josi ve všech případech osvobozuje, kromě knotu, protože z něj dělá uhel.