uložil-li jej do skříňky, je podle všech nečistý. Přou se jen o to, když jej pověsil na věšák nebo jej položil za dveře. Rabi Eliezer zastává názor: z toho, že jej nehodil na smetiště, má na něj [stále] na mysli; a proč to nazývá „nepřipraveným“? Protože ve srovnání se skříňkou to není připravené. A rabi Jehošua zastává názor: z toho, že jej neuložil do skříňky, jej zcela zrušil; a proč to nazývá „připraveným“? Protože ve srovnání se smetištěm je to připravené. A rabi Akiva, když jej pověsil na věšák, zastává názor rabi Eliezera; když jej položil za dveře, zastává názor rabi Jehošuy.
הניחו בקופסא דברי הכל טמא לא נחלקו אלא שתלאו במגוד או שהניחו לאחורי הדלת ר' אליעזר סבר מדלא זרקו באשפה דעתיה עילויה ומאי קרי ליה שלא מן המוכן דלגבי קופסא לאו מוכן הוא ור' יהושע סבר מדלא הניחו בקופסא בטולי בטליה ומאי קרי ליה מוכן דלגבי אשפה מוכן הוא ור' עקיבא בתלאו במגוד סבר כרבי אליעזר בהניחו אחורי הדלת סבר לה כרבי יהושע
A rabi Akiva[v naší Mišně] přešel na stranu rabi Jehošuy. Odkud [to víme]? Rava řekl: Z toho, že se učí „knot z látky“ [ptilat ha-beged]. Proč učí „ptilat ha-beged“? Ať učí „ptila šel beged“! Co je „ptilat ha-beged“? Že je to stále ještě látka.
והדר ביה ר"ע לגביה דר' יהושע ממאי אמר רבא מדקתני פתילת הבגד מאי איריא דתני פתילת הבגד ליתני פתילה של בגד מאי פתילת הבגד דעדיין בגד הוא:
MIŠNA: Člověk nepropíchne vaječnou skořápku, nenaplní ji olejem a nedá ji na ústí lampy, aby [olej] odkapával, a to ani je-li hliněná. A rabi Jehuda to dovoluje. Pokud ji však hrnčíř od začátku připojil, je to dovoleno, protože je to jedna nádoba. Člověk nenaplní misku olejem, nedá ji vedle lampy a nevloží do ní konec knotu, aby nasával. A rabi Jehuda to dovoluje.
מתני׳ לא יקוב אדם שפופרת של ביצה וימלאנה שמן ויתננה על פי הנר בשביל שתהא מנטפת ואפילו היא של חרס ורבי יהודה מתיר אבל אם חברה היוצר מתחלה מותר מפני שהוא כלי אחד לא ימלא אדם קערה של שמן ויתננה בצד הנר ויתן ראש הפתילה בתוכה בשביל שתהא שואבת ורבי יהודה מתיר:
GEMARA: A je to třeba [uvést vše]. Neboť kdyby nás učil [jen] vaječnou skořápku, [řekl bych, že] v tomto případě rabíni říkají [že je to zakázáno], protože není odporná a mohl by si z ní vzít; ale u hliněné, která je odporná, bych řekl, že uznávají rabi Jehudu. A kdyby nás učil [jen] hliněnou, [řekl bych, že] v tom rabi Jehuda mluví [že je to dovoleno], ale v onom bych řekl, že uznává rabíny. A kdyby nás učil tyto dva [případy], [řekl bych, že] v nich rabi Jehuda mluví [že je to dovoleno], protože nejsou odděleny; ale u misky, která je oddělena, bych řekl, že uznává rabíny. A kdyby nás učil [jen] ten [případ], [řekl bych, že] v něm rabíni mluví [že je to zakázáno], ale v těchto dvou bych řekl, že uznávají rabi Jehudu. Je to tedy třeba.
גמ׳ וצריכא דאי אשמעינן שפופרת של ביצה בהא קאמרי רבנן דכיון דלא מאיסא אתי לאסתפוקי מינה אבל של חרס דמאיסא אימא מודו ליה לרבי יהודה ואי אשמעינן של חרס בהא קאמר רבי יהודה אבל בההיא אימא מודי להו לרבנן ואי אשמעינן הנך תרתי בהני קאמר רבי יהודה משום דלא מיפסק אבל קערה דמיפסקא אימא מודי להו לרבנן ואי אשמעינן בההיא בההיא קאמרי רבנן אבל בהני תרתי אימא מודו לרבי יהודה צריכא:
„Pokud ji však hrnčíř od začátku připojil, je to dovoleno…“ Učí se: Připojil-li ji vápnem nebo hrnčířskou hlínou, je to dovoleno. – Ale my jsme se učili „hrnčíř“! – Co je „hrnčíř“? Jako [by to udělal] hrnčíř.
ואם חברה היוצר מתחלה מותר וכו': תנא אם חברה בסיד ובחרסית מותר והאנן יוצר תנן מאי יוצר כעין יוצר:
Učí se: Rabi Jehuda řekl: Jednou jsme trávili Šabat v horní místnosti domu Netzy v Lodu a přinesli nám vaječnou skořápku; naplnili jsme ji olejem, propíchli jsme ji a dali jsme ji na ústí lampy. Byl tam rabi Tarfon a starší a nic nám neřekli. Řekli mu: Odtamtud důkaz? Dům Netzy je jiný, protože jsou horliví [a nepřijdou si z ní vzít].
תניא א"ר יהודה פעם אחת שבתינו בעליית בית נתזה בלוד והביאו לנו שפופרת של ביצה ומלאנוה שמן ונקבנוה והנחנוה על פי הנר והיה שם ר"ט וזקנים ולא אמרו לנו דבר אמרו לו משם ראיה שאני בית נתזה דזריזין הן
Avin Ciporský táhl lavici v mramorové horní místnosti před rabi Jicchakem ben Elazarem. Řekl mu: Kdybych ti mlčel, jako společníci mlčeli rabi Jehudovi, vzešla by z toho škoda. [Je to] opatření ohledně mramorové místnosti kvůli obyčejné místnosti.
אבין ציפוראה גרר ספסלא בעיליתא דשישא לעילא מרבי יצחק בן אלעזר א"ל אי שתוקי לך כדשתיקו ליה חבריא לר' יהודה נפיק מיניה חורבא גזירה עליתא דשישא אטו עליתא דעלמא
Představený synagogy v Bocře táhl lavici před rabi Jirmejou Velkým. Řekl mu: Podle koho [to děláš]? Podle rabi Šimona? Dejme tomu, že rabi Šimon to řekl o velkých [předmětech], které [nést] nelze; řekl to snad o malých? – A [to] je ve sporu s Ulou, neboť Ula řekl: Spor se týká malých [předmětů], ale u velkých je to podle všech dovoleno.
ריש כנישתא דבצרה גרר ספסלא לעילא מר' ירמיה רבה א"ל כמאן כר"ש אימר דאמר ר"ש בגדולים דלא אפשר בקטנים מי אמר ופליגא דעולא דאמר עולא מחלוקת בקטנים אבל בגדולים ד"ה מותר
Rav Josef namítl: Rabi Šimon říká: Člověk smí táhnout postel, křeslo a lavici, jen nesmí zamýšlet vyhloubit rýhu. Učí se velké a učí se malé – je to problém pro oba.
מתיב רב יוסף ר"ש אומר גורר אדם מטה כסא וספסל ובלבד שלא יתכוין לעשות חריץ קתני גדולים וקתני קטנים קשיא לתרווייהו
Ula to vysvětluje podle svého názoru a rabi Jirmeja Velký to vysvětluje podle svého názoru. Ula to vysvětluje podle svého názoru: postel je podobná křeslu [tj. malá]. A rabi Jirmeja Velký to vysvětluje podle svého názoru: křeslo je podobné posteli [tj. velké].
עולא מתרץ לטעמיה ור' ירמיה רבה מתרץ לטעמיה עולא מתרץ לטעמיה מטה דומיא דכסא ור' ירמיה רבה מתרץ לטעמי' כסא דומיא דמטה
Raba namítl: Prodavači oděvů prodávají svým obvyklým způsobem [oblékajíce je na sebe], jen nesmějí zamýšlet [ochranu] ve slunci před sluncem a v dešti před deštěm; a ti zdrženliví je nesou na holi za zády. A zde, kde je možné jednat jako ti zdrženliví, což je jako s malými [předměty] – a když to nezamýšlí, rabi Šimon to předem dovoluje. Je to vyvrácení rabi Jirmeji Velkého. Je to vyvrácení.
מתיב רבה מוכרי כסות מוכרין כדרכן ובלבד שלא יתכוין בחמה מפני החמה ובגשמים מפני הגשמים והצנועין מפשילין במקל לאחוריהן והא הכא דאפשר למיעבד כצנועין דכי קטנים דמי וכי לא מתכוין שרי ר"ש לכתחלה תיובתא דר"י רבה תיובתא:
MIŠNA: Kdo zhasne lampu, protože se bojí nežidů, lupičů či zlého ducha, nebo kvůli nemocnému, aby usnul, je osvobozen. [Zhasne-li ji,] protože šetří lampu, protože šetří olej nebo protože šetří knot, je povinen [obětovat oběť za hřích]. Rabi Josi ve všech případech osvobozuje, kromě knotu, protože z něj dělá uhel.
מתני׳ המכבה את הנר מפני שהוא מתירא מפני נכרים ומפני ליסטי' מפני רוח רעה מפני החולה שיישן פטור כחס על הנר כחס על השמן כחס על הפתילה חייב רבי יוסי פוטר בכולן חוץ מן הפתילה מפני שהוא עושה פחם:
Originál: Shabbat 29b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.