Šabat 38a שבת

Zapomněl-li hrnec na plotně a ten se uvařil v Šabat, jak je to? Mlčel a nic mu neřekl. Nazítří vyšel a vykládal jim: Kdo vaří v Šabat neúmyslně, smí [pokrm] jíst; úmyslně, nesmí jíst. A není rozdíl.

Co znamená „a není rozdíl“? Raba a Rav Josef oba říkají: [Je to řečeno] ke shovívavosti: kdo vaří, ten koná čin, [a proto] úmyslně nesmí jíst; ale tento [zapomnětlivec], který nekoná čin, smí jíst i úmyslně. Rav Nachman bar Jicchak řekl: [Je to řečeno] k zákazu: kdo vaří, nepřijde k tomu, aby se uchyloval k lsti, [a proto] neúmyslně smí jíst; ale tento, který může přijít k tomu, aby se uchyloval k lsti, nesmí jíst ani neúmyslně.

Namítli: Zapomněl-li hrnec na plotně a ten se uvařil v Šabat, neúmyslně smí jíst, úmyslně nesmí jíst. Kdy se to říká? U teplé vody, která nebyla plně ohřátá, a u pokrmu, který nebyl plně uvařený. Ale teplou vodu, která byla plně ohřátá, a pokrm, který byl plně uvařený, smí jíst, ať neúmyslně, ať úmyslně – to jsou slova rabi Meira.

Rabi Jehuda říká: Teplá voda, která byla plně ohřátá, je dovolena, protože se vysušuje a škodí jí to; ale pokrm, který byl plně uvařený, je zakázán, protože se vysušuje a prospívá mu to. A cokoli, co se vysušuje a prospívá mu to, jako zelí, fazole a sekané maso, je zakázáno; a cokoli, co se vysušuje a škodí mu to, je dovoleno.

Učí se tu každopádně „pokrm, který nebyl plně uvařený“. Pro Rav Nachmana bar Jicchaka to není obtížné: zde [jde o dobu] před výnosem, zde po výnosu. Ale pro Rabu a Rav Josefa, kteří říkají [že je to] ke shovívavosti: je-li to před výnosem, je obtížné „úmyslně“; je-li to po výnosu, je obtížné i „neúmyslně“. Je to obtížné.

Jaký výnos? Neboť rav Jehuda bar Šmuel řekl, že rabi Aba řekl, že Rav Kahana řekl, že Rav řekl: Zpočátku říkali: Kdo vaří v Šabat neúmyslně, smí jíst, úmyslně nesmí jíst, a totéž platí pro toho, kdo zapomene. Když se rozmohli ti, kdo ponechávali [pokrm] úmyslně a říkali „zapomněli jsme“, vrátili se [mudrci] a potrestali [zákazem] toho, kdo zapomene.

Je obtížné rabi Meir proti rabi Meirovi a rabi Jehuda proti rabi Jehudovi. Rabi Meir proti rabi Meirovi není obtížné: toto [je] předem, toto dodatečně. Rabi Jehuda proti rabi Jehudovi také není obtížné: zde u vymetené a pokryté popelem, zde u nevymetené a nepokryté popelem.

Byla jim položena otázka: Přestoupil-li [zákaz] a ponechal [pokrm], jak je to? Potrestali ho rabíni, nebo ne? Pojď a slyš, neboť Šmuel bar Natan řekl, že rabi Chanina řekl: Když rabi Jose přišel do Cipori, našel teplou vodu, která byla ponechána na plotně, a nezakázal jim ji; [našel] vysušená vejce, která byla ponechána na plotně, a zakázal jim je. Není to snad [zákaz] pro tentýž Šabat? Ne, pro příští Šabat.

Z toho plyne, že vysušená vejce se vysušují a prospívá jim to? Ano, neboť Rav Chama bar Chanina řekl: Jednou jsme byli já a Rabi hosty na jednom místě, přinesli nám vejce vysušená [scvrklá] jako jeřabiny a snědli jsme jich mnoho.

„Bejt Hilel říkají: Smí se i vrátit.“ Rav Šešet řekl: Podle toho, kdo říká