Talmud česky

Šabat 38b שבת

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 38b · 12 segmentů

Struktura debaty:Mišna 2Příběh 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
„smí se vrátit“, [platí to] i v Šabat. I rabi Ošaja zastává názor, že se smí vrátit i v Šabat, neboť rabi Ošaja řekl: Jednou jsme stáli nahoře u rabi Chiji Raby a vynesli jsme mu konvici teplé vody z dolního patra do horního patra, namíchali jsme mu pohár a vrátili jsme ji na její místo, a nic nám neřekl.
מחזירין אפילו בשבת ואף ר' אושעיא סבר אף מחזירין אפי' בשבת דא"ר אושעיא פעם אחת היינו עומדים לעילא מר' חייא רבה והעלנו לו קומקמוס של חמין מדיוטא התחתונה לדיוטא העליונה ומזגנו לו את הכוס והחזרנוהו למקומו ולא אמר לנו דבר
2
Rabi Zerika řekl, že rabi Aba řekl, že rabi Tadaj řekl: Učili to jen tehdy, je-li [hrnec] ještě v jeho ruce; ale položil-li jej na zem, je to zakázáno. Rabi Ami řekl: Rabi Tadaj, který tak jednal, jednal tak sám pro sebe. Nýbrž takto řekl rabi Chija, že rabi Jochanan řekl: I když jej položil na zem, je to dovoleno.
א"ר זריקא א"ר אבא א"ר תדאי לא שנו אלא שעודן בידו אבל הניחן ע"ג קרקע אסור א"ר אמי ר' תדאי דעבד לגרמיה הוא דעבד אלא הכי א"ר חייא א"ר יוחנן אפילו הניחה על גבי קרקע מותר
3
Rav Dimi a Rav Šmuel bar Jehuda se v tom přou, a oba to říkají jménem rabi Elazara. Jeden říká: Je-li ještě v jeho ruce, je to dovoleno; na zemi je to zakázáno. A druhý říká: I když jej položil na zem, je to dovoleno. Chizkija řekl jménem Abajeho: To, co jsi řekl, že je-li ještě v jeho ruce, je to dovoleno, říkáme jen tehdy, má-li v úmyslu jej vrátit; ale nemá-li v úmyslu jej vrátit, je to zakázáno. Z toho plyne, že na zemi, i když má v úmyslu jej vrátit, je to zakázáno.
פליגי בה רב דימי ורב שמואל בר יהודה ותרוייהו משמיה דרבי אלעזר אמרי חד אמר עודן בידו מותר ע"ג קרקע אסור וחד אמר הניחן על גבי קרקע נמי מותר אמר חזקיה משמיה דאביי הא דאמרת עודן בידו מותר לא אמרן אלא שדעתו להחזיר אבל אין דעתו להחזיר אסור מכלל דעל גבי קרקע אע"פ שדעתו להחזיר אסור
4
Někteří říkají: Chizkija řekl jménem Abajeho: To, co jsi řekl, že na zemi je to zakázáno, říkáme jen tehdy, nemá-li v úmyslu jej vrátit; ale má-li v úmyslu jej vrátit, je to dovoleno. Z toho plyne, že je-li ještě v jeho ruce, i když nemá v úmyslu jej vrátit, je to dovoleno. Rabi Jirmeja se zeptal: Pověsil-li je na hůl, jak je to? Položil-li je na lůžko, jak je to? Rav Aši se zeptal: Přelil-li je z jedné nádoby do druhé, jak je to? Zůstává to nerozhodnuto.
איכא דאמרי אמר חזקיה משמיה דאביי הא דאמרת על גבי קרקע אסור לא אמרן אלא שאין דעתו להחזיר אבל דעתו להחזיר מותר מכלל שבעודן בידו אע"פ שאין דעתו להחזיר מותר בעי ר' ירמיה תלאן במקל מהו הניחן על גבי מטה מהו בעי רב אשי פינן ממיחם למיחם מהו תיקו:
5
MIŠNA: Do pece, kterou zatopili slámou nebo strništěm, nesmí [pokrm] dát ani dovnitř, ani na ni. Kamínka [pro jeden hrnec], která zatopili slámou nebo strništěm, jsou jako plotna; [zatopili-li je] olivovými výlisky nebo dřevem, jsou jako pec.
מתני׳ תנור שהסיקוהו בקש ובגבבא לא יתן בין מתוכו בין מעל גביו כופח שהסיקוהו בקש ובגבבא ה"ז ככיריים בגפת ובעצים הרי הוא כתנור:
6
GEMARA: „Do pece, kterou zatopili…“ Rav Josef chtěl říci: „dovnitř“ znamená doslova dovnitř, „na ni“ doslova na ni, ale opřít [o ni] je v pořádku. Abaje mu namítl: Kamínka, která zatopili slámou nebo strništěm, jsou jako plotna; [zatopili-li je] olivovými výlisky nebo dřevem, jsou jako pec, a je to zakázáno. Z toho plyne, že jako plotna je to dovoleno. O čem je řeč? Chceš-li říci, že na ni – a v jakém případě? Chceš-li říci, když nejsou vymetená a pokrytá popelem – což je u plotny, když není vymetená a pokrytá popelem, dovoleno [dávat] na ni? Není tedy řeč o opření? A učí se: jsou jako pec, a je to zakázáno.
גמ׳ תנור שהסיקוהו סבר רב יוסף למימר תוכו תוכו ממש על גביו על גביו ממש אבל לסמוך שפיר דמי איתיביה אביי כופח שהסיקוהו בקש ובגבבא הרי הוא ככיריים בגפת ובעצים הרי הוא כתנור ואסור הא ככירה שרי במאי עסקינן אילימא על גביו ובמאי אילימא כשאינו גרוף וקטום אלא כירה כי אינה גרופה וקטומה על גביו מי שרי אלא לאו לסמוך וקתני הרי הוא כתנור ואסיר
7
Rav Ada bar Ahava řekl: Zde jde o kamínka vymetená a pokrytá popelem a o pec vymetenou a pokrytou popelem. „Jsou jako pec“, kde i když je vymetená a pokrytá popelem, je [dávat] na ni zakázáno; neboť kdyby byla jako plotna, bylo by to, je-li vymetená a pokrytá popelem, v pořádku. Učí se [baraita] v souladu s Abajem: O pec, kterou zatopili slámou nebo strništěm, se [hrnec] nesmí opřít, a netřeba říkat [dávat] na ni, a netřeba říkat dovnitř, a netřeba říkat [zatopili-li ji] olivovými výlisky nebo dřevem. O kamínka, která zatopili slámou nebo strništěm, se smí opřít, ale nesmí se [dávat] na ně; [zatopili-li je] olivovými výlisky nebo dřevem, nesmí se o ně opřít.
אמר רב אדא בר אהבה הכא בכופח גרוף וקטום ותנור גרופה וקטומה עסקינן הרי הוא כתנור דאע"ג דגרוף וקטום על גביו אסור דאי ככירה כי גרופה וקטומה שפיר דמי: תניא כוותיה דאביי תנור שהסיקוהו בקש ובגבבא אין סומכין לו ואין צריך לומר על גביו ואין צריך לומר לתוכו ואין צריך לומר בגפת ובעצים כופח שהסיקוהו בקש ובגבבא סומכין לו ואין נותנין על גביו בגפת ובעצים אין סומכין לו
8
Rav Acha, syn Ravy, řekl Rav Ašimu: Jaká jsou ta kamínka? Jsou-li jako plotna, [mělo by to být dovoleno] i s olivovými výlisky a dřevem; jsou-li jako pec, [mělo by to být zakázáno] i se slámou a strništěm. Odpověděl mu: Jejich žár je větší než u plotny a menší než u pece.
אמר ליה רב אחא בריה דרבא לרב אשי האי כופח היכי דמי אי ככירה דמי אפילו בגפת ובעצים נמי אי כתנור דמי אפילו בקש ובגבבא נמי לא אמר ליה נפיש הבליה מדכירה וזוטר הבליה מדתנור
9
Jaká jsou kamínka a jaká je plotna? Rabi Jose bar Chanina řekl: Kamínka jsou místo pro postavení jednoho hrnce, plotna je místo pro postavení dvou hrnců. Abaje, a někteří říkají rabi Jirmeja, řekl: I my jsme se to učili: Plotna, která se rozpůlila podélně, je čistá; příčně, je nečistá. Kamínka, ať podélně, ať příčně, jsou čistá.
היכי דמי כופח היכי דמי כירה א"ר יוסי בר חנינא כופח מקום שפיתת קדרה אחת כירה מקום שפיתת שתי קדרות אמר אביי ואיתימא רבי ירמיה אף אנן נמי תנינא כירה שנחלקה לאורכה טהורה לרחבה טמאה כופח בין לאורכו בין לרוחבו טהור:
10
MIŠNA: Nedává se vejce vedle ohřívací nádoby, aby se zapeklo, a nerozbije je do [rozpálených] šátků; rabi Jose to dovoluje. A nezahrabe je do písku nebo do prachu cest, aby se upeklo.
מתני׳ אין נותנין ביצה בצד המיחם בשביל שתתגלגל ולא יפקיענה בסודרין ור' יוסי מתיר ולא יטמיננה בחול ובאבק דרכים בשביל שתצלה
11
Stalo se, že obyvatelé Tiberiady přivedli trubku se studenou vodou skrze kanál horkých [pramenů]. Mudrci jim řekli: Bylo-li to v Šabat, je to jako teplá voda ohřátá v Šabat, a je zakázána k mytí i k pití. Bylo-li to ve svátek, je to jako teplá voda ohřátá ve svátek, a je zakázána k mytí, ale dovolena k pití.
מעשה שעשו אנשי טבריא והביאו סילון של צונן לתוך אמה של חמין אמרו להם חכמים אם בשבת כחמין שהוחמו בשבת ואסורין ברחיצה ובשתיה אם ביום טוב כחמין שהוחמו ביום טוב ואסורין ברחיצה ומותרין בשתיה:
12
GEMARA: Byla jim položena otázka: Zapekl-li [vejce], jak je to? Rav Josef řekl: Zapekl-li, je povinen přinést oběť za hřích. Mar, syn Raviny, řekl: I my jsme se to učili:
גמ׳ איבעיא להו גלגל מאי אמר רב יוסף גלגל חייב חטאת אמר מר בריה דרבינא אף אנן נמי תנינא

Originál: Shabbat 38b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu