Šabat 40b שבת

Podle tohoto tanaity.

„Ve vanách velkých měst se smí procházet a nemusí se obávat.“ Rava řekl: Jen ve velkých městech, ale ve vesnicích ne. Jaký je důvod? Protože jsou malé, je v nich mnoho páry.

Naši učitelé učili: Člověk se smí ohřát u ohně, vyjít a polít se studenou vodou, ale jen pokud se nepolije studenou vodou a [pak] se neohřeje u ohně, protože tím ohřívá vodu, která je na něm. Naši učitelé učili: Člověk smí ohřát ručník a přiložit jej na břicho v Šabat, ale jen pokud nepřinese konvici s horkou vodou a nepřiloží ji na břicho v Šabat; a to je zakázáno i ve všední den kvůli nebezpečí.

Naši učitelé učili: Člověk smí přinést džbán vody a postavit jej k ohni, ne proto, aby se ohřála, ale aby přestala být ledová. Rabi Jehuda říká: Žena smí přinést lahvičku oleje a postavit ji k ohni, ne proto, aby se uvařil, ale aby se ohřál. Raban Šimon ben Gamliel říká: Žena si smí natřít ruku olejem, ohřát ji u ohně a natřít svého malého syna, a nemusí se obávat.

Byla jim položena otázka: Jak je to s olejem podle prvního tanaity? Raba a Rav Josef oba říkají: [Je to] ke shovívavosti. Rav Nachman bar Jicchak řekl: K zákazu. Raba a Rav Josef oba říkají: ke shovívavosti – olej, i když se od něj ruka odtahuje [pro horkost], je dovolen. První tanaita zastává názor, že u oleje se nejedná o vaření, a přichází rabi Jehuda, aby řekl, že u oleje se jedná o vaření, ale jeho ohřátí není jeho vařením; a přichází raban Šimon ben Gamliel, aby řekl, že u oleje se jedná o vaření a jeho ohřátí je jeho vařením.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: K zákazu – olej, i když se od něj ruka neodtahuje, je zakázán. [První tanaita] zastává názor, že u oleje se jedná o vaření a jeho ohřátí je jeho vařením; a přichází rabi Jehuda, aby řekl, že jeho ohřátí není jeho vařením; a přichází raban Šimon ben Gamliel, aby řekl, že u oleje se jedná o vaření a jeho ohřátí je jeho vařením. Ale raban Šimon ben Gamliel je pak totéž co první tanaita! Rozdíl mezi nimi je ohledně [ohřátí] neobvyklým způsobem.

Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Ať olej, ať voda – odtahuje-li se od nich ruka, je to zakázáno; neodtahuje-li se od nich ruka, je to dovoleno. A kdy se od nich ruka odtahuje? Rechava řekl: Kdykoli by se tím spálilo bříško dítěte.

Rabi Jicchak bar Avdimi řekl: Jednou jsem vešel za Rabim do lázně a chtěl jsem mu postavit lahvičku oleje do vany. Řekl mi: Nabírej do druhé nádoby a dej [do ní]. Lze z toho vyvodit tři věci: Lze z toho vyvodit, že u oleje se jedná o vaření; lze z toho vyvodit, že druhá nádoba nevaří; a lze z toho vyvodit, že jeho ohřátí je jeho vařením.

Jak to mohl udělat? Vždyť Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Všude je dovoleno přemýšlet [o Tóře], kromě lázně a záchodu! A kdybys řekl, že mu to řekl ve všedním jazyce – vždyť Abaje řekl: Všední věci je dovoleno říkat ve svatém jazyce, ale svaté věci je zakázáno říkat ve všedním jazyce! Odvrátit [někoho] od zákazu je jiné.

Věz, že je tomu tak, neboť rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Stalo se, že žák rabi Meira vešel za ním do lázně a chtěl opláchnout podlahu. Řekl mu: [V Šabat] se neoplachuje. [Chtěl] natřít podlahu [olejem]; řekl mu: Nenatírá se. Z toho je zřejmé, že odvrátit od zákazu je jiné. I zde je tedy odvrácení od zákazu jiné.

Ravina řekl: Lze z toho vyvodit, že kdo vaří v tiberiadských horkých pramenech v Šabat, je viník, neboť příběh s Rabim byl po výnosu, a [přesto] mu řekl: Nabírej do druhé nádoby a dej [do ní]. Je tomu tak? Vždyť Rav Chisda řekl: Kdo vaří v tiberiadských horkých pramenech v Šabat, je osvobozen! Co znamená „je viník“, o kterém mluví? Bití za vzpurnost [rabínský trest].

Rabi Zera řekl: Já jsem viděl rabi Abahua, jak plave ve vaně, a nevím, zda zdvihal [nohy ze dna], či nezdvihal. Je samozřejmé, že nezdvihal, neboť se učí: Člověk nesmí plavat v nádrži plné vody, i když stojí na dvoře! To není obtížné: tato