Šabat 41a שבת

nemá okraj, tamta má okraj.

A rabi Zera řekl: Já jsem viděl rabi Abahua, jak si položil ruce před svůj spodní obličej [stud], a nevím, zda se [ho] dotkl, či nedotkl. Je samozřejmé, že se nedotkl, neboť se učí: Rabi Eliezer říká: Každý, kdo drží úd a močí, je, jako by přivedl na svět potopu.

Abaje řekl: Přirovnali to k vojenskému oddílu, neboť jsme se učili [v mišně]: Vojenský oddíl, který vstoupil do města v čase míru – otevřené sudy [vína] jsou zakázány, uzavřené jsou dovoleny. V čase války jsou dovoleny jedny i druhé, protože nemají čas vykonat úlitbu. Z toho je zřejmé, že protože mají strach, nekonají úlitbu; i zde, protože má strach, nepřijde k nečistým myšlenkám. A jaký strach je zde? Strach z řeky [z vody].

Je tomu tak? Vždyť rabi Aba řekl, že Rav Huna řekl, že Rav řekl: Každý, kdo si položí ruce před svůj spodní obličej, je, jako by popíral smlouvu Abrahama, našeho otce! To není obtížné: toto [platí], když sestupuje [do vody], tamto, když vystupuje – jako to [dělával] Rava, který se shýbal. Rabi Zera stál vzpřímeně. Rabíni z domu Rav Ašiho, když sestupovali, stáli vzpřímeně, a když vystupovali, shýbali se.

Rabi Zera se vyhýbal rav Jehudovi, protože chtěl odejít do země Izraele, a rav Jehuda řekl: Každý, kdo odchází z Babylonu do země Izraele, přestupuje přikázání, jak je řečeno: „Do Babylonu budou odvedeny a tam zůstanou [až do dne, kdy je navštívím]“ (Jr 27,22). Řekl: Půjdu a uslyším od něj nějaké slovo, pak přijdu [zpět] a odejdu. Šel a našel ho, jak stojí v lázni a říká svému sluhovi: Přineste mi natron, přineste mi hřeben, otevřete ústa a vydechněte páru, a napijte se vody z lázně. Řekl: I kdybych přišel jen proto, abych uslyšel tuto věc, stačilo by mi to.

Je v pořádku [učení] „přineste natron, přineste hřeben“ – učí nás, že všední věci je dovoleno říkat ve svatém jazyce. „Otevřete ústa a vydechněte páru“ – také podle Šmuela, neboť Šmuel řekl: Pára vyhání páru. Ale „napijte se vody z lázně“ – jaký je v tom prospěch? Neboť se učí: Kdo jedl a nepil, jeho jídlo je krví, a to je začátek střevní nemoci. Kdo jedl a neušel čtyři lokte, jeho jídlo hnije, a to je začátek zápachu. Kdo potřebuje vykonat potřebu a jí, podobá se peci, kterou zatopili na jejím popelu, a to je začátek zápachu z potu. Kdo se umyl horkou vodou a nenapil se z ní, podobá se peci, kterou zatopili zvenčí a nezatopili zevnitř. Kdo se umyl horkou vodou a nepolil se studenou, podobá se železu, které vložili do ohně a nevložili do studené vody. Kdo se umyl a nenatřel se [olejem], podobá se vodě [vylité] na sud.

MIŠNA: Z mulijaru [ohřívací nádoby], který je vymeten [od uhlíků], se smí pít v Šabat. Z antichi, i když je vymetená, se pít nesmí.

GEMARA: Jaký je vymetený mulijar? Učí se: Voda je uvnitř a uhlíky vně. Antichi – Raba řekl: [nádoba umístěná] mezi plotnami. Rav Nachman bar Jicchak řekl: mezi kotli. Podle toho, kdo říká „mezi kotli“, tím spíše mezi plotnami; ale podle toho, kdo říká „mezi plotnami“, mezi kotli ne. Učí se [baraita] v souladu s Rav Nachmanem: Z antichi, i když je vymetená a pokrytá popelem, se pít nesmí, protože ji ohřívá její měď.

MIŠNA: Do ohřívací nádoby, kterou odstranil [z ohně], nedá studenou vodu, aby se ohřála; ale smí ji dát do ní nebo do poháru, aby [horkou vodu] zmírnil.

GEMARA: Co tím říká? Rav Ada bar Matana řekl: Takto říká: Do ohřívací nádoby, z níž vylil horkou vodu, nedá trochu vody, aby se ohřála; ale smí do ní dát mnoho vody, aby [horkou nádobu] zmírnil.