Šabat 42b שבת

Ale smí jej dát do mísy nebo do talíře. Rabi Jehuda říká: Do čehokoli smí dát, kromě věci, v níž je ocet nebo rybí lák.

GEMARA: Byla jim položena otázka: Vztahuje se rabi Jehuda k první větě, a to ke shovívavosti, nebo snad k poslední větě, a to k přísnosti?

Pojď a slyš, neboť se učí: Rabi Jehuda říká: Do všech pánví smí dát, do všech vroucích hrnců smí dát, kromě věci, v níž je ocet nebo rybí lák.

Rav Josef chtěl říci, že sůl je jako koření: v první nádobě se vaří, ve druhé nádobě se nevaří. Abaje mu řekl: Rabi Chija učil, že sůl není jako koření, neboť se vaří i ve druhé nádobě. A to je v rozporu s Rav Nachmanem, neboť Rav Nachman řekl: Sůl potřebuje vaření jako hovězí maso.

A někteří říkají: Rav Josef chtěl říci, že sůl je jako koření: v první nádobě se vaří, ve druhé nádobě se nevaří. Abaje mu řekl: Rabi Chija učil, že sůl není jako koření, neboť se nevaří ani v první nádobě. A to je, co řekl Rav Nachman: Sůl potřebuje vaření jako hovězí maso.

MIŠNA: Nedává se nádoba pod lampu, aby se do ní zachytával olej. A dali-li ji [tam], dokud byl ještě den, je to dovoleno. Ale nesmí se z něj [z oleje] mít užitek, protože není připraven [před Šabatem].

GEMARA: Rav Chisda řekl: Ačkoli řekli, že se nedává nádoba pod slepici, aby se do ní zachytilo její vejce, smí se přes něj přiklopit nádoba, aby se nerozbilo. Raba řekl: Jaký je důvod Rav Chisdy? Zastává názor, že slepice obvykle snáší vejce na smetiště, a obvykle nesnáší vejce na svažitém místě; záchranu, která je obvyklá, dovolili, a záchranu, která není obvyklá, nedovolili.

Abaje [mu] namítl: Záchranu, která není obvyklá, nedovolili? Vždyť se učí: Rozbil-li se mu na střeše sud tevelu [neodesátkovaných plodin], smí přinést nádobu a dát ji pod něj! [Jde] o nové sudy, které obvykle praskají.

Namítl mu: Smí se dát nádoba pod lampu, aby se zachytávaly jiskry. Jiskry jsou také obvyklé.