Šabat 47a שבת

[Lampa] se stala podložkou zakázané věci – oleje a knotu.

Rabi Zera řekl jménem rabiho Asiho jménem rabiho Jochanana, jménem rabiho Chaniny, jménem rabiho Romana: Mně Rabi dovolil přenášet kadidelnici s jejím popelem. Rabi Zera řekl rabimu Asimu: Řekl to rabi Jochanan? Vždyť jsme se učili: Člověk smí zvednout svého syna, i když má v ruce kámen, nebo koš, v němž je kámen; a Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Zabýváme se košem plným ovoce. Důvodem je tedy, že je v něm ovoce; není-li v něm ovoce, ne!

„Byl na chvíli strnulý“ (Da 4,16), a pak řekl: I zde jde o to, že jsou v ní úlomky [kadidla]. Abaje řekl: Mají snad úlomky v domě Rabiho nějakou cenu?

A řekneš-li, že se hodí pro chudé – vždyť se učí: Oděvy chudých [mají statut] pro chudé, oděvy bohatých pro bohaté, ale [oděvy] chudých pro bohaté ne. Spíše řekl Abaje: Je to stejné jako nádoba s výkaly.

Rava řekl: Proti tomu jsou dvě námitky. Za prvé, nádoba s výkaly je odpudivá, a tohle odpudivé není; a dále, nádoba s výkaly je odkrytá, a tohle je zakryté. Spíše řekl Rava: Když jsme byli v domě rava Nachmana, přenášeli jsme pánev kvůli popelu, i když na ní byly zbytky dřeva. Namítá se: A souhlasí, že jsou-li v ní zbytky knotu, je zakázáno ji přenášet. Abaje řekl: To se učilo v Galileji.

Levi bar Šmuel našel rabiho Abu a rava Hunu bar Chiju, jak stojí u vchodu do domu rava Huny. Řekl jim: Smí se o Šabatu znovu sestavit lůžko tarsijských [tkalců]? Řekli mu: Je to v pořádku. Přišel před rava Jehudu, a ten řekl: Vždyť Rav a Šmuel oba řekli: Kdo o Šabatu znovu sestaví lůžko tarsijských [tkalců], je povinen přinést oběť za hřích!

Namítá se: Kdo o Šabatu vrátí na místo rameno svícnu, je povinen přinést oběť za hřích. Rameno [svícnu] bělířů nemá vracet, a vrátil-li je, je osvobozen, ale je to zakázáno. Rabi Simaj říká: [Vrátí-li] zahnutý roh, je povinen; rovný roh, je osvobozen. – Oni mluví podle tohoto tanaity, neboť se učí: Rám lůžka, nohy lůžka a desky z dřeva skivas nemá vracet; a vrátil-li je, je osvobozen,