Spíše, bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Rava řekl: To se učilo jen tehdy, když je nevyhradil k obalování; ale vyhradil-li je k obalování, smějí se přenášet.
אלא אי איתמר הכי איתמר אמר רבא לא שנו אלא שלא יחדן להטמנה אבל יחדן להטמנה מטלטלין אותן
Bylo také řečeno: Když přišel Ravin, řekl jménem rabiho Jaakova jménem rabiho Asiho ben Šaula jménem Rabiho: To se učilo jen tehdy, když je nevyhradil k obalování; ale vyhradil-li je k obalování, smějí se přenášet.
איתמר נמי כי אתא רבין א"ר יעקב א"ר אסי בן שאול אמר רבי לא שנו אלא שלא יחדן להטמנה אבל יחדן להטמנה מטלטלין אותן
Ravina říká: To se učilo o [vlně] ze skladu. Tak se také učí: Střiž vlny ze skladu se nepřenáší; ale připravil-li ji hospodář k užívání, smí se přenášet.
רבינא אומר בשל הפתק שנו תניא נמי הכי גיזי צמר של הפתק אין מטלטלין אותן ואם התקינן בעל הבית להשתמש בהן מטלטלין אותן
Raba bar bar Chana učil před Ravem: Palmové ratolesti, které nasekal na dříví a pak se rozhodl na nich sedět, je třeba svázat. Raban Šimon ben Gamliel říká: Není třeba svazovat. On [Raba bar bar Chana] to učil a on také řekl: Halacha je podle rabana Šimona ben Gamliela.
תנא רבה בר בר חנה קמיה דרב חריות של דקל שגדרן לעצים ונמלך עליהן לישיבה צריך לקשר רשב"ג אומר אין צריך לקשר הוא תני לה והוא אמר לה הלכה כרשב"ג
Bylo řečeno: Rav řekl: Sváže je. Šmuel řekl: Pomyslí [že na nich bude sedět]. A rav Asi řekl: Posadí se na ně [předem], i když je nesvázal a i když nepomyslel.
איתמר רב אמר קושר ושמואל אמר חושב ורב אסי אמר יושב אע"פ שלא קישר ואע"פ שלא חישב
Mluví podle tohoto tanaity, neboť se učí: Smí se vycházet s chuchvalci [v uších] a s vycpávkou [v sandálu], když je namočil (do oleje) a omotal provázkem; nenamočil-li je (do oleje) a neomotal provázkem, nevychází se s nimi. A vyšel-li s nimi na chvíli ještě za dne [před Šabatem], i když je nenamočil ani neomotal provázkem, je dovoleno s nimi vycházet.
הוא דאמר כי האי תנא דתניא יוצאין בפקורין ובציפא בזמן שצבען (בשמן) וכרכן במשיחה לא צבען (בשמן) ולא כרכן במשיחה אין יוצאין בהם ואם יצא בהן שעה אחת מבעוד יום אע"פ שלא צבע ולא כרכן במשיחה מותר לצאת בהן
Rav Aši řekl: I my jsme se to učili: Slámou, která je na lůžku, se nemá pohybovat rukou, ale smí se jí pohybovat tělem; byla-li to však píce pro zvířata, nebo ležel-li na ní ještě za dne polštář nebo prostěradlo, smí se jí pohybovat rukou. Z toho to plyne.
אמר רב אשי אף אנן נמי תנינא הקש שעל גבי המטה לא ינענעו בידו אבל מנענעו בגופו אבל אם היה (עליו) מאכל בהמה או שהיה עליו כר או סדין מבעוד יום מנענעו בידו ש"מ
A kdo je tanaita, který nesouhlasí s rabanem Šimonem ben Gamlielem? Rabi Chanina ben Akiva, neboť když přišel rav Dimi, řekl jménem Zeiriho jménem rabiho Chaniny: Jednou přišel rabi Chanina ben Akiva na jedno místo a našel palmové ratolesti, které nasekali na dříví. Řekl svým žákům: Jděte a zamyslete je [k sezení], abychom na nich zítra mohli sedět. A nevím, zda to byl dům hostiny, nebo dům smutku.
ומאן תנא דפליג עליה דרשב"ג רבי חנינא בן עקיבא דכי אתא רב דימי אמר זעירי א"ר חנינא פעם אחת הלך רבי חנינא בן עקיבא למקום אחד ומצא חריות של דקל שגדרום לשום עצים ואמר להם לתלמידיו צאו וחשבו כדי שנשב עליהן למחר ולא ידענא אי בית המשתה הוה אי בית האבל הוה
Když říká: „zda to byl dům hostiny, nebo dům smutku“, [plyne z toho, že] právě v domě smutku nebo v domě hostiny, kde jsou [lidé] zaneprázdnění, [stačí pomyslet], ale jinde – svázal-li, ano, nesvázal-li, ne.
מדקאמר אי בית המשתה הוה אי בית האבל הוה דוקא בית האבל או בית המשתה דטרידי אבל הכא קשר אין לא קשר לא
Rav Jehuda řekl: Člověk smí vnést plný koš hlíny a používat ji ke všem svým potřebám. Mar Zutra vykládal jménem Mar Zutry Staršího: A to [jen] tehdy, když jí vyhradil kout.
אמר רב יהודה מכניס אדם מלא קופתו עפר ועושה בה כל צרכו דרש מר זוטרא משמיה דמר זוטרא רבה והוא שיחד לו קרן זוית
Rabíni řekli před ravem Papou: Podle koho [to je]? Podle rabana Šimona ben Gamliela, neboť kdyby podle rabínů – ti přece říkají, že je třeba [nějakého] činu.
אמרו רבנן קמיה דרב פפא כמאן כרבן שמעון בן גמליאל דאי כרבנן האמרי בעינן מעשה
Rav Papa jim řekl: I kdybys řekl, [že je to podle] rabínů – rabíni říkají, že je třeba činu, jen u věci, s níž se dá něco udělat; ale u věci, s níž se nic udělat nedá, ne.
אמר להו רב פפא אפילו תימא רבנן עד כאן לא קאמרי רבנן דבעינן מעשה אלא מידי דבר עבידא ביה מעשה אבל מידי דלא בר מיעבדא ביה מעשה לא
Řekněme, že je to jako spor tanaitů: Nádoby se smějí drhnout čímkoli, kromě stříbrných nádob [hlinkou] gartekon. Z toho plyne, že louh a písek jsou dovoleny.
נימא כתנאי בכל חפין את הכלים חוץ מכלי כסף בגרתקון הא נתר וחול מותר
Jedno je podle rabiho Jehudy, který říká, že co člověk nezamýšlí, je zakázáno; druhé podle rabiho Šimona, který říká, že co člověk nezamýšlí, je dovoleno.
הא רבי יהודה דאמר דבר שאין מתכוין אסור הא ר' שמעון דאמר דבר שאין מתכוין מותר
Jak jsi vyložil to, co dovoluje? Podle rabiho Šimona. Řekni tedy závěr: Ale nemá si jimi mýt vlasy. A je-li to rabi Šimon, ten to přece dovoluje, neboť jsme se učili:
במאי אוקימתא להא דשרי כר"ש אימא סיפא אבל לא יחוף בהם שערו ואי ר"ש משרא קשרי דתנן
Originál: Shabbat 50a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.