Šabat 59b שבת

jaký udělal rabi Akiva své ženě.

Rabanan učili: Žena nesmí vyjít se zlatým městem, a vyjde-li, je povinna obětí za hřích – to jsou slova rabi Meira. A mudrci říkají: Nesmí vyjít, ale vyjde-li, je osvobozena. Rabi Eliezer říká: Žena smí vyjít se zlatým městem i předem.

V čem se přou? Rabi Meir se domnívá, že je to břemeno. Rabanan se domnívají, že je to ozdoba, [ale nesmí s ní vyjít, protože] by ji mohla sundat, ukazovat [přítelkyni] a přenést ji. A rabi Eliezer se domnívá: Kdo má ve zvyku vycházet se zlatým městem? Vážená žena, a vážená žena [šperk] nesundává a neukazuje.

Čelenka (kelila): Rav [ji] zakázal a Šmuel dovolil.

U [čelenky] z litého kovu se všichni shodují, že je zakázána. V čem se přou, je [čelenka] z vyšívané látky [se zlatými plíšky]: Mistr se domnívá, že podstatou je litý kov, a mistr se domnívá, že podstatou je vyšívaná látka.

Rav Aši to učil ve prospěch úlevy: U [čelenky] z vyšívané látky se všichni shodují, že je dovolena. V čem se přou, je [čelenka] z litého kovu: Mistr se domnívá, že by ji mohla sundat, ukazovat a přenést; a mistr se domnívá: Kdo má ve zvyku vycházet s čelenkou? Vážená žena, a vážená žena [šperk] nesundává a neukazuje.

Řekl rav Šmuel bar bar Chana ravu Josefovi: Výslovně jsi nám řekl jménem Rava: Čelenka je dovolena.

Řekli Ravovi: Přišel do Nehardey velký vysoký muž, který kulhá, a vykládal: Čelenka je dovolena. Řekl: Kdo je ten velký vysoký muž, který kulhá? Levi. Plyne z toho, že zemřel rabi [Jehuda ha-Nasi], rabi Afes zasedl v čele [akademie], a Levi neměl nikoho, vedle koho by seděl, a tak přišel sem.

A možná zemřel rabi Chanina a rabi Afes zůstal, kde byl, a Levi neměl nikoho, vedle koho by seděl, a tak přišel sem? Kdyby rabi Chanina zemřel, Levi by se rabi Afesovi podřídil. A navíc rabi Chanina nemohl nebýt jmenován, neboť když rabi [Jehuda ha-Nasi] umíral, řekl: Chanina bar Chama zasedne v čele. A o spravedlivých je psáno: „Rozhodneš o věci, a stane se ti“ (Jb 22,28).

Levi vykládal v Nehardee: Čelenka je dovolena – a vyšlo dvacet čtyři čelenek z celé Nehardey. Raba bar Avuha vykládal v Mechoze: Čelenka je dovolena – a vyšlo osmnáct čelenek z jediné uličky.

Řekl rav Jehuda, řekl rav Šmuel: Pás (kamra) je dovolen. Někteří říkají [že šlo o pás] z vyšívané látky, a rav Safra řekl: Je to jako u pozlaceného pláště.

A někteří říkají [že šlo o pás] z litého kovu, a rav Safra řekl: Je to jako u královského pásu.

Řekl Ravina ravu Ašimu: Co [platí o ozdobném] pásu přes obyčejný pás? Řekl mu: Mluvíš o dvou pásech [a to je břemeno].

Řekl rav Aši: Ozdobný pás (rasuka) – má-li přezky, je dovolen, a nemá-li, je zakázán.

Ani s náhrdelníkem (katla): Co je katla? Náhrdelník přiléhající [k hrdlu]. Náušnice (nezamim): kroužky do nosu.

Ani s prstenem, na němž není pečeť: Z toho plyne, že je-li na něm pečeť, je [žena] povinna [obětí]; tedy to není ozdoba.

A postavili proti tomu [Mišnu]: Ženské ozdoby jsou nečisté. A to jsou ženské ozdoby: náhrdelníky, náušnice a prsteny – prsten, ať je na něm pečeť, nebo není – a kroužky do nosu.

A rabi Zejra řekl: To není obtíž: Toto je podle rabi Nechemji, ono podle rabanan.

Neboť se učí v barajtě: [Prsten], který je z kovu a jeho pečeť z korálu, je nečistý; který je z korálu a jeho pečeť z kovu, je čistý. Rabi Nechemja ho prohlašuje za nečistý, neboť rabi Nechemja říkal: U prstenu se řiď jeho pečetí; u jha se řiď jeho kovovými spojkami;