Šabat 71a שבת

žeň strhává [s sebou] žeň a mletí strhává mletí [tj. jedna oběť je odčiní]. Ale dozvěděl-li se [nejprve] o žni [vykonané] při úmyslnosti ohledně Šabatu a omylu ohledně prací, žeň strhává žeň a mletí, které je s ní, ale mletí, které je proti ní, zůstává na svém místě.

Abaje říká: I mletí strhává mletí, [neboť] je to jediný druh mletí. Ale zastává Rava vůbec [princip] strhávání? Bylo přece řečeno: Snědl dva olivové objemy [zakázaného] tuku v jednom nevědomí, dozvěděl se o jednom z nich, a pak znovu snědl olivový objem v nevědomí druhého. Řekl Rava: Přinesl-li oběť za první, první a druhý jsou odčiněny, třetí odčiněn není.

Přinesl-li oběť za třetí, třetí a druhý jsou odčiněny, první odčiněn není. Přinesl-li oběť za prostřední, odčiněny jsou všechny. Abaje říká: I když přinesl oběť za kterýkoli z nich, odčiněny jsou všechny. [Odpověď:] Poté, co [Rava] slyšel Abajeho, soudil: Pokud tak, ať i mletí strhává mletí. [Princip] strhávání zastává, strhávání strhávání nezastává.

Věc, která byla pro Abajeho a Ravu samozřejmá, byla otázkou pro rabi Zeiru. Zeptal se totiž rabi Zeira rabi Asiho – a někteří říkají, že se rabi Jirmeja zeptal rabi Zeiry: Sklidil a semlel půl sušeného fíku při omylu ohledně Šabatu a úmyslnosti ohledně prací, a znovu sklidil a semlel půl sušeného fíku při úmyslnosti ohledně Šabatu a omylu ohledně prací – spojí se? Řekl mu: Jsou oddělené co do obětí za hřích a nespojují se.

A všude, kde jsou oddělené co do obětí za hřích, se nespojují? Vždyť jsme učili: Snědl tuk a tuk v jednom nevědomí – je povinen jen jednou. Snědl tuk, krev, zbytek oběti (notar) a pigul (zavrženou oběť) v jednom nevědomí – je povinen za každý jednotlivý. Tím je přísnější [případ] mnoha druhů než jednoho druhu; a tímto je přísnější jeden druh než mnoho druhů: že snědl-li půl olivy a znovu snědl půl olivy z jednoho druhu, je povinen; ze dvou druhů je osvobozen.

A zabývali jsme se tím: „Z jednoho druhu je povinen“ – je třeba to říkat? A Reš Lakiš řekl jménem bar Tutaniho: Zde jde o případ, kdy je snědl ze dvou mís, a je to [názor] rabi Jehošuy, který říká: Mísy rozdělují. Mohl bys říci, že rabi Jehošua to řekl jak ke zmírnění, tak ke zpřísnění – proto nás to učí, že ke zmírnění to neřekl, řekl to ke zpřísnění.

A hle, zde jsou oddělené co do obětí za hřích, a přece se spojují! Řekl mu: Mistr to učí k první části a je mu to obtížné; my to učíme k poslední části a není nám to obtížné: „Ze dvou druhů je osvobozen“ – je třeba to říkat? A Reš Lakiš řekl jménem bar Tutaniho: Ve skutečnosti z jednoho druhu, a proč tomu říká dva druhy? Protože je snědl ze dvou mís, a je to [názor] rabi Jehošuy, který říká: Mísy rozdělují. A to nás učí, že rabi Jehošua to řekl jak ke zmírnění, tak ke zpřísnění.

Jestliže poslední část [mluví o] jednom druhu a dvou mísách,