Šabat 73b שבת

GEMARA: Proč je mi třeba počtu? Řekl rabi Jochanan: Že pokud je vykonal všechny v jednom nevědomí, je povinen za každou jednotlivou.

„Kdo seje a kdo orá.“ Vždyť se nejprve orá; ať [Mišna] učí nejprve „kdo orá“ a pak „kdo seje“! Tanaita stojí v Zemi izraelské, kde se nejprve seje a pak orá.

Učí se v barajtě: Kdo seje, kdo prořezává [révu], kdo sází, kdo hříží [révu do země] a kdo roubuje – to vše je jedna práce. Co nás to učí? To nás učí: Kdo vykoná mnoho prací podobných jedné práci, je povinen jen jednou. Řekl rav Acha, řekl rabi Chija bar Aši, řekl rabi Ami: Kdo prořezává, je povinen kvůli sázení; a kdo sází, hříží a roubuje, je povinen kvůli setí. Kvůli setí ano, kvůli sázení ne? Řekni: i kvůli setí.

Řekl rav Kahana: Kdo prořezává a potřebuje dřevo, je povinen dvakrát – jednou kvůli žni a jednou kvůli sázení. Řekl rav Josef: Kdo kosí vojtěšku, je povinen dvakrát – jednou kvůli žni a jednou kvůli sázení. Řekl Abaje: Kdo ořezává řepu, je povinen dvakrát – jednou kvůli žni a jednou kvůli setí.

„A kdo orá.“ Učí se v barajtě: Kdo orá, kdo kope a kdo hloubí brázdu – to vše je jedna práce. Řekl rav Šešet: Měl-li [na zemi] hrbolek a odstranil ho – v domě je povinen kvůli stavění, na poli je povinen kvůli orbě. Řekl Rava: Měl-li jamku a zasypal ji – v domě je povinen kvůli stavění, na poli kvůli orbě.

Řekl rabi Aba: Kdo kope jámu o Šabatu a potřebuje jen hlínu z ní, je za to osvobozen. A dokonce podle rabi Jehudy, který říká: Za práci, která není potřebná sama pro sebe, je povinen – to platí, když napravuje; tento však kazí.

„A kdo žne.“ Učí se v barajtě: Kdo žne, kdo sklízí hrozny, kdo sklízí datle, kdo sklízí olivy a kdo trhá fíky – to vše je jedna práce. Řekl rav Papa: Kdo hodí hroudu na palmu a srazí datle, je povinen dvakrát – jednou kvůli trhání a jednou kvůli vylupování. Rav Aši říká: Takto se netrhá a takto se nevylupuje.

„A kdo váže snopy.“ Řekl Rava: Kdo shromažďuje sůl ze solné pánve, je povinen kvůli vázání snopů. Abaje říká: Vázání snopů platí jen u toho, co roste ze země.

„A kdo mlátí.“ Učí se v barajtě: Kdo mlátí, kdo češe [len] a kdo drhne [bavlnu] – to vše je jedna práce.

„Kdo převívá, přebírá, mele a prosívá.“ Převívání je totéž co přebírání a totéž co prosívání! Abaje a Rava oba říkají: Každou věc, která byla [při stavbě] Svatostánku,