Šabat 74b שבת

neboť se vaří sedmkrát, a kdyby se [odpad] neodebral, zapáchá; a je tedy jako odpad z pokrmu.

„A kdo mele.“ Řekl rav Papa: Kdo krájí řepu na drobno, je povinen kvůli mletí. Řekl rav Menaše: Kdo štípe třísky, je povinen kvůli mletí. Řekl rav Aši: Záleží-li mu na velikosti, je povinen kvůli přiřezávání.

„A kdo hněte těsto a kdo peče.“ Řekl rav Papa: Náš tanaita vynechal vaření barviv, které bylo [při stavbě] Svatostánku, a uvedl pečení. Náš tanaita uvedl pořadí [přípravy] chleba.

Řekl rav Acha bar rav Avira: Kdo vloží [vlhký] kolík do pece, je povinen kvůli vaření. To je samozřejmé! Mohl bys říci: Zamýšlí zpevnit předmět – proto nás to učí, že nejprve změkne a pak ztvrdne. Řekl Raba bar rav Huna: Kdo rozehřeje smůlu, je povinen kvůli vaření. To je samozřejmé! Mohl bys říci: Protože znovu ztvrdne, řekl bych, že ne – proto nás to učí.

Řekl Rava: Kdo zhotoví [hliněný] džbán, je povinen sedmi obětmi za hřích; [kdo zhotoví] pec, je povinen osmi obětmi za hřích. Řekl Abaje: Kdo zhotoví [proutěný] koš, je povinen jedenácti obětmi za hřích, a obšije-li jeho okraj, je povinen třinácti obětmi za hřích.

„Kdo stříhá vlnu a kdo ji bělí.“ Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Kdo spřádá o Šabatu vlnu, která je na zvířeti, je povinen třemi obětmi za hřích – jednou kvůli stříhání, jednou kvůli česání a jednou kvůli spřádání. Rav Kahana říká: Takto se nestříhá, takto se nečeše a takto se nespřádá. A není tomu tak? Vždyť se učí jménem rabi Nechemji: „[Ženy …] spřádaly kozí [srst]“ (Ex 35,26) – myly [ji] na kozách a spřádaly na kozách. Vidíme tedy, že spřádání na zvířeti se nazývá spřádáním! Mimořádná zručnost je něco jiného.

Učili rabíni: Kdo vytrhne pero [z ptačího křídla], kdo ho ustřihne a kdo ho oškube, je povinen třemi obětmi za hřích. A Šimon ben Lakiš řekl: Kdo vytrhne, je povinen kvůli stříhání; kdo ustřihne, je povinen kvůli přiřezávání; kdo oškube, je povinen kvůli ohlazování.

„Kdo váže uzel a kdo rozvazuje uzel.“ Kde bylo vázání uzlů při [stavbě] Svatostánku? Řekl Rava: Neboť se [provazy] stanů přivazovaly ke kolíkům. To je přece uzel vázaný s úmyslem rozvázat! Nýbrž řekl Abaje: Neboť tkalci opon, kterým se přetrhla nit, ji svazovali. Řekl mu Rava: Vyřešil jsi vázání; co lze říci o rozvazování? A řekneš-li, že když se mu náhodou setkaly dva uzly vedle sebe, rozvázal jeden a svázal jeden – i před králem z masa a krve se tak nečiní, a před Králem králů králů, Svatým, budiž požehnán, by se tak činilo? Nýbrž řekl Rava – a někteří říkají rabi Ilaj: Neboť lovci hlemýžďů [na purpur] vážou a rozvazují [sítě].

„A kdo šije dva stehy.“ Ale to přece nevydrží! Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: To [platí], když je zauzlil.

„Kdo trhá za účelem šití.“ Bylo snad trhání při [stavbě] Svatostánku? Raba a rabi Zeira oba říkají: