Šabat 78b שבת

popsaný papír k obalení malé lahvičky voňavého oleje; kůži ke zhotovení amuletu; (duchsustos [vnitřní vrstvu kůže] k napsání mezuzy;) pergamen k napsání nejkratšího oddílu ve tfilin, což je „Slyš, Izraeli“; inkoust k napsání dvou písmen;

líčidlo k nalíčení jednoho oka; lep k natření na konec lapací tyčky; smůlu a síru k utěsnění otvoru; vosk k natření na ústí malého otvoru; jíl ke zhotovení otvoru tavicí pece zlatníků – rabi Jehuda říká: ke zhotovení podstavce [pro hrnec]; otruby k natření na ústí tavicí pece zlatníků; vápno k natření nejmenší z dívek – rabi Jehuda říká: k natření vlasů na spáncích; rabi Nechemja říká: k natření pramenů na čele.

GEMARA: Ať je i za provaz povinen [už v délce] k zhotovení závěsu pro síto a řešeto! Protože odírá nádobu, lidé to nedělají. Učili rabíni: Palmová lýka – ke zhotovení ucha egyptského koše; lýko [palmy] – jiní říkají: k vložení do ústí malé nálevky ke scezení vína; tuk – k namazání pod malý koláč. A jaká je jeho míra? Jako sela [mince]. Ale vždyť se učí: jako sušený fík! Jedno i druhé je jedna míra. Chomáče vlny – ke zhotovení malého míčku. A jaká je jeho míra? Jako ořech.

„Papír k napsání celní stvrzenky.“ Učí se v barajtě: Kolik je celní stvrzenka? Dvě písmena. A postav proti tomu: Kdo vynese nepopsaný papír – pokud je na něm [místo] k napsání dvou písmen, je povinen, a pokud ne, je osvobozen. Řekl rav Šešet: Co [znamená] dvě písmena? Dvě písmena celní stvrzenky. Rava říká: Dvě naše písmena a místo k uchopení, což je [velikost] celní stvrzenky.

Namítá se: Kdo vynese popsaný papír nebo splacený dlužní úpis – pokud je na jeho prázdném okraji [místo] k napsání dvou písmen, nebo celý [stačí] k obalení malé lahvičky voňavého oleje, je povinen, a pokud ne, je osvobozen. Podle rava Šešeta, který říká: Co [znamená] dvě písmena? Dvě písmena celní stvrzenky – je to v pořádku. Ale podle Ravy, který říká: Dvě naše písmena a místo k uchopení, což je celní stvrzenka – zde není místa k uchopení třeba [neboť jde o okraj listu]! Je to obtížné.

Učili rabíni: Kdo vynese celní stvrzenku dříve, než ji ukázal celníkovi, je povinen; poté, co ji ukázal celníkovi, je osvobozen. Rabi Jehuda říká: I poté, co ji ukázal celníkovi, je povinen, protože ji potřebuje. Jaký je mezi nimi rozdíl? Řekl Abaje: Rozdíl mezi nimi je [v případě] běžců celníka. Rava říká: Rozdíl mezi nimi je [v případě] velkého a malého celníka. Rav Aši říká: Rozdíl mezi nimi je [v případě] jediného celníka – protože ji potřebuje ukázat druhému celníkovi a říci mu: Hle, já jsem muž [prošlý] celníkem.

Učili rabíni: Kdo vynese dlužní úpis dříve, než ho splatil [dlužník], je povinen; poté, co ho splatil, je osvobozen. Rabi Jehuda říká: I poté, co ho splatil, je povinen, protože ho potřebuje. Jaký je mezi nimi rozdíl? Řekl rav Josef: Rozdíl mezi nimi je [otázka], zda je zakázáno ponechat si splacený úpis: rabíni soudí, že je zakázáno ponechat si splacený úpis, a rabi Jehuda soudí, že je dovoleno ponechat si splacený úpis.

Abaje říká: Podle všech je zakázáno ponechat si splacený úpis, a zde se přou o [dlužníka], který přiznává úpis, že ho napsal, zda je třeba ho ověřit: první tanaita soudí, že [když] přiznává úpis, že ho napsal, je třeba ho ověřit; a rabi Jehuda soudí, že [když] přiznává úpis, že ho napsal, není třeba ho ověřit. A co [znamená] „dříve, než ho splatil“ a „poté, co ho splatil“?