Šabat 7b שבת

Nýbrž že veřejná oblast nad deset neexistuje? To je [výslovně v] Mišně, neboť jsme se učili: Kdo hodí [předmět] čtyři lokte [daleko] na zeď – nad deset dlaní je to jako by hodil do vzduchu, pod deset dlaní jako by hodil na zem.

Nýbrž ohledně karmelitu: že karmelit nad deset neexistuje. A rabíni u něj ulehčili podle úlev soukromé oblasti i podle úlev veřejné oblasti. Podle úlev soukromé oblasti: jen je-li tu místo čtyř [dlaní], je to karmelit, a není-li, je to pouhé místo osvobození. Podle úlev veřejné oblasti: jen do deseti dlaní je to karmelit, nad deset dlaní to karmelit není.

Vraťme se k věci: Řekl rav Gidel, řekl rav Chija bar Josef, řekl Rav: Dům, jehož vnitřek nemá deset [dlaní], ale jeho střecha jej doplňuje na deset – na jeho střeše je dovoleno přenášet po celé ploše; uvnitř se smí přenášet jen v [rozsahu] čtyř loket.

Řekl Abaje: A vyhloubil-li v něm [prostor] čtyři na čtyři a doplnil ho [tak] na deset, je dovoleno přenášet po celém [domě]. Jaký je důvod? Je to [jako] díry soukromé oblasti, a díry soukromé oblasti jsou jako soukromá oblast. Neboť bylo řečeno: Díry soukromé oblasti jsou jako soukromá oblast. Díry veřejné oblasti – Abaje říká: jsou jako veřejná oblast; Rava říká: nejsou jako veřejná oblast.

Řekl Rava Abajemu: Podle tebe, který říkáš, že díry veřejné oblasti jsou jako veřejná oblast – čím se to liší od toho, co řekl rav Dimi, když přišel, [jménem] rabiho Jochanana: Bylo to třeba jen pro kout sousedící s veřejnou oblastí? Ať je jako díry veřejné oblasti! – Tam jeho užívání není pohodlné, zde je jeho užívání pohodlné.

Učili jsme se: Kdo hodí [předmět] čtyři lokte na zeď – nad deset [dlaní] je to jako by hodil do vzduchu, pod deset dlaní jako by hodil na zem. A zabývali jsme se tím: Co znamená „jako by hodil na zem“? Vždyť [předmět] nespočinul!

A řekl rabi Jochanan: Učili to o tučném fíkovém koláči [který se přilepí]. Kdyby tě napadlo, že díry veřejné oblasti jsou jako veřejná oblast, proč bych to musel vykládat o tučném fíkovém koláči? Ať to vyloží o oblázku či předmětu, který dopadl do díry!

Jednou to vysvětluje [takto]: Oblázek či předmět je jiný, protože se odrazí a vrátí. Jindy to vysvětluje: Jde o zeď, v níž není díra. Odkud to? Z toho, že první část uvádí: Hodil nad deset dlaní – je to jako by hodil do vzduchu. Kdyby tě napadlo, že jde o zeď, v níž je díra, proč je to jako by hodil do vzduchu? Vždyť dopadl do díry!

A kdybys řekl, že [Mišna mluví o dírách], které nemají čtyři na čtyři – vždyť řekl rav Jehuda, řekl rabi Chija: Hodil nad deset dlaní a [předmět] letěl a dopadl do jakkoli malé díry – dospěli jsme ke sporu rabiho Meira a rabínů, neboť rabi Meir soudí, že se [v myšlenkách] dohlubuje k doplnění, a rabíni soudí, že se nedohlubuje k doplnění. Nýbrž ne snad z toho plyne, že jde o zeď, v níž není díra? Plyne z toho [tak].

Vraťme se k věci: Řekl rav Chisda: Zarazil tyč v soukromé oblasti, hodil [předmět] a ten dopadl na její vrchol – je povinen, i kdyby byla vysoká sto loket, protože soukromá oblast sahá až k nebeské klenbě. Řekněme, že rav Chisda mluví podle Rabiho, jak se učí: Hodil a [předmět] dopadl na jakkoli malý výstupek – Rabi ho činí povinným a mudrci ho osvobozují; (zřejmě nepotřebujeme místo čtyři na čtyři).