Šabat 8b שבת

Zamýšlel-li strávit Šabat ve veřejné oblasti a uložil svůj eruv do jámy nad deset dlaní – jeho eruv je platný; pod deset dlaní – jeho eruv není platný.

Jak si to představit? Řekneš-li, že jde o jámu, která má hloubku deset, a „nad“ [znamená], že ho vyzdvihl a položil, a „pod“, že ho spustil a položil – jaký je rozdíl, zda nad, či pod? On je na jednom místě a jeho eruv na jiném místě!

Nýbrž ne snad jde o jámu, která nemá deset, a uvádí, že jeho eruv je platný? Zřejmě se tedy užívání ztížené [okolnostmi] nazývá užíváním.

Jednou mu to vysvětluje: On i jeho eruv jsou v karmelitu; a proč ji nazývá veřejnou oblastí? Protože není soukromou oblastí.

A jindy mu to vysvětluje: On je ve veřejné oblasti a jeho eruv v karmelitu, a je to podle Rabiho, který říká: Cokoli je [zakázáno jen] kvůli švut [rabínskému zákazu], to za soumraku nezakázali.

A neříkej, že tě [jen] odbývám, nýbrž mluvím k tobě přesně. Neboť jsme se učili: Je-li tu kaluž vody a veřejnost jí prochází, kdo do ní hodí [předmět] čtyři lokte [daleko], je povinen. A jak velká je kaluž? Méně než deset dlaní. A kaluž, kterou veřejnost prochází – kdo do ní hodí čtyři lokte, je povinen.

Dobře: „kaluž“ dvakrát – jednou o letních dnech a jednou o zimních dnech; a je to potřeba. Kdyby nás to učilo [jen] o letních dnech, [řekl bych, že tehdy], protože se lidé obvykle osvěžují, ale o zimních dnech řekni, že ne. A kdyby nás to učilo o zimních dnech, [řekl bych, že tehdy], protože jsou [lidé] beztak zablácení, sestoupí [do ní], ale o letních dnech ne. Je to potřeba.

Ale proč je mi třeba dvakrát „prochází“? Nýbrž ne snad z toho plyne: Chůze ztížená [okolnostmi] se nazývá chůzí, užívání ztížené [okolnostmi] se nenazývá užíváním? Plyne z toho [tak].

Řekl rav Jehuda: Svazek rákosu – hodil ho a postavil na výšku, hodil ho a postavil na výšku – není povinen, dokud ho nevytrhne [ze země, tj. nezvedne].

Řekl mistr: „Člověk stojí na prahu: smí vzít od hospodáře a dát jemu, smí vzít od chudáka a dát jemu.“ O jaký práh jde?

Řekneš-li, že o práh [patřící do] veřejné oblasti – bere od hospodáře? Vždyť vynáší ze soukromé oblasti do veřejné oblasti!

Nýbrž o práh soukromé oblasti – bere od chudáka? Vždyť vnáší z veřejné oblasti do soukromé oblasti!

Nýbrž o práh, který je karmelitem – smí brát a dávat i předem? Koneckonců je tu přinejmenším zákaz!

Nýbrž práh je pouhé místo osvobození, například takový, který nemá čtyři na čtyři [dlaně]. A jako to, co řekl rav Dimi, když přišel, [jménem] rabiho Jochanana: Na místě, které nemá čtyři na čtyři dlaně, je dovoleno lidem ze soukromé oblasti i lidem z veřejné oblasti upravovat si náklad na rameni, jen ať si [předměty] nevyměňují.

Řekl mistr: „Jen ať nebere od hospodáře a nedává chudákovi, [nebo] od chudáka a nedává hospodáři. A vzal-li a dal, jsou všichni tři osvobozeni.“ Řekněme, že je to vyvrácením Ravy, neboť Rava řekl: Kdo přenese předmět od začátku čtyř [loket] na konec čtyř ve veřejné oblasti, i když jej přenesl