Šabat 98a שבת

méně než čtyři lokty, je osvobozen. Co nás to učí? Učí nás to, že se [úseky obou] oblastí sčítají, a že neříkáme: zachycený je jako položený.

Rav Šmuel bar Jehuda řekl ve jménu Rava Aby ve jménu Rava Huny ve jménu Rava: Kdo přenáší [předmět] čtyři lokty na zastřešeném veřejném prostranství, je osvobozen, protože to není podobné táboření [pod] korouhvemi na poušti. – Je tomu tak? Vždyť vozy byly zastřešené, a Rav řekl ve jménu rabi Chiji: [Prostor] pod vozy, mezi nimi a po jejich stranách byl veřejným prostranstvím! – Když to Rav řekl, [měl na mysli prostor] v mezerách.

Vždyť jaká byla délka vozu? Pět loket. Jaká byla šířka desky? Loket a půl. Kolik [desek vedle sebe] položí? Tři. Zbude mu půl lokte; když ji Mistr rozloží mezi [jednotlivé desky], považuje se to za spojené (lavud). – Copak se domníváš, že desky ležely na plocho? Kladli je na hranu.

Nakonec, jaká byla tloušťka desky? Loket. Kolik jich položí? Čtyři. Zbude jim loket; když jej Mistr rozloží mezi [desky], považuje se to za spojené. – To je v pořádku podle toho, kdo říká, že desky byly dole tlusté loket a nahoře se zužovaly až na [tloušťku] prstu. Ale podle toho, kdo říká, že tak jako dole byly tlusté loket, byly i nahoře tlusté loket, co se dá říci?

Rav Kahana řekl: [Mezery vznikaly] u kroužků. – Kam se kladly kroužky? Na hřbet vozu, a vůz sám byl zastřešený!