Sanhedrin 62b סנהדרין

Takto [rabi Zakaj] učil před ním: Přísnější je Šabat než ostatní přikázání a přísnější jsou ostatní přikázání než Šabat. Přísnější je Šabat, neboť udělá-li [člověk v] Šabat dvě [práce] v jednom zapomnění, je vinen za každou z nich, což neplatí u ostatních přikázání. Přísnější jsou ostatní přikázání, neboť u ostatních přikázání je vinen [i ten], kdo se neúmyslně provinil bez záměru, což neplatí u Šabatu.

Řekl mistr: ‚Přísnější je Šabat, neboť udělá-li v Šabat dvě‘ atd. Jak to vypadá? Řekneš-li, že vykonal žnutí a mletí – tomu u ostatních přikázání odpovídá, že snědl [zakázaný] tuk a krev: tady je vinen dvakrát a tady je vinen dvakrát.

Spíše: u ostatních přikázání, kde je vinen jen jednou, jak to vypadá? Že snědl tuk a [znovu] tuk; tomu u Šabatu odpovídá, že vykonal žnutí a [znovu] žnutí: tady je vinen jednou a tady je vinen jednou.

A to je to, proč mu řekl: Jdi to učit ven.

Jaká je to obtíž? Snad ti ve skutečnosti řeknu, že vykonal žnutí a mletí, a ‚což neplatí u ostatních přikázání‘ – tím jsme došli k modloslužbě, podle rabiho Amiho, neboť řekl rabi Ami: Obětoval, pálil kadidlo a vylil úlitbu v jednom zapomnění – je vinen jen jednou.

Nedá se to vztáhnout na modloslužbu, neboť se učí v závěru: ‚Přísnější jsou ostatní přikázání, neboť u ostatních přikázání je vinen [i ten], kdo se neúmyslně provinil bez záměru.‘

Neúmyslnost bez záměru v modloslužbě – jak to vypadá? Jestliže si myslel, že je to synagoga, a klaněl se jí – hle, jeho srdce [směřuje] k Nebesům! Spíše viděl sochu a klaněl se jí: přijal-li ji za boha, je to úmyslné; a nepřijal-li ji za boha, není to nic.

Spíše [jde o službu] z lásky a ze strachu. To je v pořádku podle Abajeho, který říká, že je vinen; ale co lze říci podle Ravy, který říká, že je osvobozen?

Spíše [jde o toho], kdo říká, že je to dovoleno, ‚což neplatí u Šabatu‘, kde je zcela osvobozen.

Rava se Rav Nachmana ptal [ohledně] zapomnění obojího jen [na to], zda je vinen jednou, nebo dvakrát; že by byl zcela osvobozen, to nikdo neříká.

Jaká je to obtíž? Snad ti ve skutečnosti řeknu: začátek [mluví] o modloslužbě a závěr o ostatních přikázáních.

A ‚neúmyslně bez záměru‘ – když si myslel, že jsou to sliny, a spolkl to [a byl to zakázaný tuk]; ‚což neplatí u Šabatu‘, kde je osvobozen: zamýšlel zvednout utržené a uřízl přirostlé – je osvobozen.

A podle [výroku] Rav Nachmana, který řekl, že řekl Šmuel: Kdo se bezděčně zabývá zakázanými tuky a zakázanými svazky, je vinen, neboť měl požitek; kdo se bezděčně zabývá [prací] v Šabat, je osvobozen – Tóra zakázala záměrnou práci.

Rabi Jochanan [jedná] podle svého názoru, neboť nevykládá baraitu tak, že by začátek byl z jednoho důvodu a závěr z jiného důvodu.

Neboť řekl rabi Jochanan: Kdo mi vyloží [mišnu o] sudu podle jediného tanaity, ponesu za ním jeho šaty do lázně.

K věci samé: