Talmud česky

Sanhedrin 88b סנהדרין

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 88b · 19 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 1Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Vzpurnému a neposlušnému synovi, kterému chtěli otec a matka odpustit, se odpouští.
בן סורר ומורה שרצו אביו ואמו למחול לו מוחלין לו
2
Vzpurnému stařešinovi, kterému chtěl jeho soud odpustit, se odpouští. A když jsem přišel ke svým druhům na jihu, ve dvou [věcech] mi přisvědčili, ale ve [věci] vzpurného stařešiny mi nepřisvědčili, aby se v Izraeli nerozmnožily spory. [To je] vyvrácení.
זקן ממרא שרצו בית דינו למחול לו מוחלין לו וכשבאתי אצל חבירי שבדרום על שנים הודו לי על זקן ממרא לא הודו לי כדי שלא ירבו מחלוקת בישראל תיובתא
3
Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Josi: Zpočátku se v Izraeli spory nerozmnožovaly, nýbrž soud sedmdesáti jedna zasedal v Síni tesaných kamenů a dva soudy po dvaceti třech [zasedaly], jeden u vchodu na Chrámovou horu a jeden u vchodu do nádvoří, a ostatní soudy po dvaceti třech zasedaly ve všech městech Izraele.
תניא אמר רבי יוסי מתחילה לא היו מרבין מחלוקת בישראל אלא בית דין של שבעים ואחד יושבין בלשכת הגזית ושני בתי דינין של עשרים ושלשה אחד יושב על פתח הר הבית ואחד יושב על פתח העזרה ושאר בתי דינין של עשרים ושלשה יושבין בכל עיירות ישראל
4
Bylo-li třeba se na nějakou věc zeptat, ptali se soudu ve svém městě. Jestliže [o tom] slyšeli, řekli jim; a jestliže ne, přišli k tomu, který je nejblíže jejich městu. Jestliže slyšeli, řekli jim; a jestliže ne, přišli k tomu u vchodu na Chrámovou horu. Jestliže slyšeli, řekli jim; a jestliže ne, přišli k tomu u vchodu do nádvoří.
הוצרך הדבר לשאול שואלין מבית דין שבעירן אם שמעו אמרו להן ואם לאו באין לזה שסמוך לעירן אם שמעו אמרו להם ואם לאו באין לזה שעל פתח הר הבית אם שמעו אמרו להם ואם לאו באין לזה שעל פתח העזרה
5
A [ten stařešina] říká: Tak jsem vykládal já a tak vykládali moji druzi, tak jsem se učil já a tak se učili moji druzi. Jestliže slyšeli, řekli jim; a jestliže ne, ti i oni přišli do Síně tesaných kamenů, kde zasedali od ranní každodenní oběti až do odpolední každodenní oběti.
ואומר כך דרשתי וכך דרשו חבירי כך למדתי וכך למדו חבירי אם שמעו אמרו להם ואם לאו אלו ואלו באין ללשכת הגזית ששם יושבין מתמיד של שחר עד תמיד של בין הערבים
6
A o šabatech a o svátcích zasedali na chrámovém valu. Byla-li před nimi položena otázka: jestliže slyšeli, řekli jim; a jestliže ne, povstali k hlasování. Převážili-li ti, kdo prohlašovali za nečisté, prohlásili za nečisté; převážili-li ti, kdo prohlašovali za čisté, prohlásili za čisté.
ובשבתות ובימים טובים יושבין בחיל נשאלה שאלה בפניהם אם שמעו אמרו להם ואם לאו עומדין למנין רבו המטמאים טמאו רבו המטהרין טהרו
7
Když se rozmnožili žáci Šamaje a Hilela, kteří svým učitelům neposluhovali, jak bylo třeba, rozmnožily se v Izraeli spory a Tóra se stala jakoby dvěma Tórami.
משרבו תלמידי שמאי והלל שלא שמשו כל צרכן רבו מחלוקת בישראל ונעשית תורה כשתי תורות
8
Odtamtud psali a posílali do všech míst: Kdokoli je moudrý a pokorný a lidé v něm mají zalíbení, ať je soudcem ve svém městě. Odtamtud ho povyšovali na Chrámovou horu, odtamtud do nádvoří, odtamtud do Síně tesaných kamenů.
משם כותבין ושולחין בכל מקומות כל מי שהוא חכם ושפל ברך ודעת הבריות נוחה הימנו יהא דיין בעירו משם מעלין אותו להר הבית משם לעזרה משם ללשכת הגזית
9
Poslali odtamtud [ze země Izraele]: Kdo je synem budoucího světa? Ten, kdo je mírný a pokorný, sklání se, když vchází, a sklání se, když vychází, ustavičně studuje Tóru a nepřipisuje si zásluhy. Rabíni upřeli zrak na Rav Ulu bar Abu.
שלחו מתם איזהו בן העולם הבא ענוותן ושפל ברך שייף עייל שייף ונפיק וגריס באורייתא תדירא ולא מחזיק טיבותא לנפשיה יהבו ביה רבנן עינייהון ברב עולא בר אבא:
10
„Vrátil se do svého města a učil“: Rabíni učili: Není vinen, dokud sám nejedná podle svého rozhodnutí, nebo dokud nerozhodne pro jiné a ti nejednají podle jeho rozhodnutí.
חזר לעירו ושנה: ת"ר אינו חייב עד שיעשה כהוראתו או שיורה לאחרים ויעשו כהוראתו
11
Dobře, [pokud] rozhodne pro jiné a ti jednají podle jeho rozhodnutí: původně nebyl hoden smrti, a nyní je hoden smrti. Ale [pokud] sám jedná podle svého rozhodnutí, byl hoden smrti i původně! To platí tam, kde rozhodl o loji a krvi, kde původně nebyl hoden smrti a nyní je hoden smrti; ale tam, kde rozhodl o [proviněních], za něž soud ukládá smrt, byl hoden smrti i původně!
בשלמא יורה לאחרים ויעשו כהוראתו מעיקרא לאו בר קטלא הוא והשתא בר קטלא הוא אלא שיעשה כהוראתו מעיקרא נמי בר קטלא הוא התינח היכא דאורי בחלב ודם דמעיקרא לאו בר קטלא הוא והשתא בר קטלא הוא אלא היכא דאורי בחייבי מיתות ב"ד מעיקרא נמי בר קטלא הוא
12
Původně potřeboval varování, nyní varování nepotřebuje.
מעיקרא בעי התראה השתא לא בעי התראה
13
[Co však u] svůdce, který varování nepotřebuje, co se dá říci? Původně, uvedl-li důvod, přijímáme jej od něho; nyní, uvede-li důvod, nepřijímáme jej od něho.
מסית דלא בעי התראה מאי איכא למימר מעיקרא אי אמר טעמא מקבלינן מיניה השתא אי אמר טעמא לא מקבלינן מיניה:
14
MIŠNA: Přísněji [se postupuje] u slov učenců než u slov Tóry. Kdo říká: Tefilin neexistují, aby přestoupil slova Tóry, je osvobozen. [Kdo říká, že mají] pět přihrádek, aby přidal ke slovům učenců, je vinen.
מתני׳ חומר בדברי סופרים מבדברי תורה האומר אין תפילין כדי לעבור על ד"ת פטור חמש טוטפות להוסיף על דברי סופרים חייב:
15
GEMARA: Řekl rabi Elazar, řekl rabi Ošaja: Je vinen jen za věc, jejíž základ je ve slovech Tóry a její výklad ve slovech učenců, a lze k ní něco přidat, a když přidá, ubere. A nemáme [takovou věc] kromě tefilin podle rabiho Jehudy.
גמ׳ אמר ר' אלעזר אמר ר' אושעיא אינו חייב אלא על דבר שעיקרו מדברי תורה ופירושו מדברי סופרים ויש בו להוסיף ואם הוסיף גורע ואין לנו אלא תפילין אליבא דרבי יהודה
16
Ale což tu není lulav, jehož základ je ve slovech Tóry a výklad ve slovech učenců, a lze k němu přidat, a když přidá, ubere?
והאיכא לולב דעיקרו מדברי תורה ופירושו מדברי סופרים ויש בו להוסיף ואם הוסיף גורע
17
O lulavu, jaký máme názor? Máme-li za to, že lulav nevyžaduje svázání, toto stojí samo o sobě a ono stojí samo o sobě; a máme-li za to, že svázání vyžaduje, je již předem neplatný.
בלולב מאי סבירא לן אי סבירא לן דלולב אין צריך אגד האי לחודיה קאי והאי לחודיה קאי ואי סבירא לן דצריך אגד גרוע ועומד הוא
18
Ale což tu nejsou cicit, jejichž základ je ve slovech Tóry a výklad ve slovech učenců, a lze k nim přidat, a když přidá, ubere?
והאיכא ציצית דעיקרו מדברי תורה ופירושו מדברי סופרים ויש בו להוסיף ואם הוסיף גורע
19
O cicit, jaký máme názor? Máme-li za to, že horní uzel není z Tóry, toto stojí samo o sobě a ono stojí samo o sobě; a máme-li za to,
בציצית מאי סבירא לן אי סבירא לן דקשר העליון לאו דאורייתא האי לחודיה קאי והאי לחודיה קאי ואי סבירא לן

Originál: Sanhedrin 88b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu