Talmud česky

Ševuot 16a שבועות

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 16a · 17 segmentů

1
Podle [výroku] proroka se jí a podle [výroku] proroka se spaluje.
על פי נביא נאכלת ועל פי נביא נשרפת:
2
„A [přístavek], který nebyl zřízen se všemi těmito“ atd. Bylo řečeno: Rav Huna řekl: Učili jsme se „se všemi těmito“. Rav Nachman řekl: Učili jsme se „s jednou ze všech těchto“.
כל שלא נעשית בכל אלו כו': איתמר רב הונא אמר בכל אלו תנן רב נחמן אמר באחת מכל אלו תנן
3
Rav Huna řekl: Učili jsme se „se všemi těmito“ – domnívá se, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu a posvětilo i pro budoucnost, a Ezra učinil jen pouhou připomínku.
רב הונא אמר בכל אלו תנן קסבר קדושה ראשונה קידשה לשעתה וקידשה לעתיד לבא ועזרא זכר בעלמא הוא דעבד
4
Rav Nachman řekl: Učili jsme se „s jednou ze všech těchto“ – domnívá se, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu, ale neposvětilo pro budoucnost, a Ezra vskutku posvětil, ačkoli nebyly urim a tumim.
רב נחמן אמר באחת מכל אלו תנן קסבר קדושה ראשונה קידשה לשעתה ולא קידשה לעתיד לבא ועזרא קדושי קדיש אע"ג דלא הוו אורים ותומים
5
Rava namítl Rav Nachmanovi: „[Přístavek], který nebyl zřízen se všemi těmito“! Uč: „s jednou ze všech těchto“.
איתיביה רבא לרב נחמן כל שלא נעשית בכל אלו תני באחת מכל אלו
6
Pojď a slyš: Aba Šaul říká: Na Olivové hoře byly dva rybníky, dolní a horní. Dolní byl posvěcen se všemi těmito, horní nebyl posvěcen se všemi těmito, nýbrž [jen] navrátilci z vyhnanství, bez krále a bez urim a tumim.
תא שמע אבא שאול אומר שני ביצעין היו בהר המשחה תחתונה ועליונה תחתונה נתקדשה בכל אלו עליונה לא נתקדשה בכל אלו אלא בעולי גולה שלא במלך ושלא באורים ותומים
7
Dolní, jehož svatost byla úplná – lidé země (amej ha-arec) tam vstupovali a jedli tam svaté věci nižšího stupně, ale ne druhý desátek; a druhové (chaverim) tam jedli svaté věci nižšího stupně i druhý desátek.
תחתונה שהיתה קדושתה גמורה עמי הארץ נכנסין לשם ואוכלין שם קדשים קלים אבל לא מעשר שני וחברים אוכלין שם קדשים קלים ומעשר שני
8
Horní, jehož svatost nebyla úplná – lidé země tam vstupovali a jedli tam svaté věci nižšího stupně, ale ne druhý desátek; a druhové tam nejedli ani svaté věci nižšího stupně, ani druhý desátek. A proč ho neposvětili? Protože k městu a k nádvořím se nepřidává jinak než [za účasti] krále, proroka, urim a tumim, sanhedrinu o sedmdesáti jednom, se dvěma děkovnými oběťmi a se zpěvem.
עליונה שלא היתה קדושתה גמורה עמי הארץ היו נכנסין שם ואוכלין שם קדשים קלים אבל לא מעשר שני וחברים אין אוכלין שם לא קדשים קלים ולא מעשר שני ומפני מה לא קידשוה שאין מוסיפין על העיר ועל העזרות אלא במלך ונביא ואורים ותומים ובסנהדרין של ע"א ובשתי תודות ובשיר
9
A proč ho posvětili? Proč ho posvětili? Vždyť jsi řekl, že ho neposvětili! Spíše: proč ho připojili [k městu]? Protože to bylo slabé místo Jeruzaléma a odtamtud bylo snadné ho dobýt.
ולמה קידשוה למה קידשוה הא אמרת לא קידשוה אלא למה הכניסוה מפני שתורפה של ירושלים היתה ונוחה היא ליכבש משם
10
Je to [spor] tanaitů. Neboť se učí: Rabi Eliezer řekl: Slyšel jsem, že když stavěli Chrámovou síň (Hejchal), udělali závěsy pro Chrámovou síň a závěsy pro nádvoří; jenže u Chrámové síně stavěli zvenku a u nádvoří stavěli zevnitř.
תנאי היא דתניא א"ר אליעזר שמעתי כשהיו בונין בהיכל עשו קלעים להיכל וקלעים לעזרות אלא שבהיכל בונין מבחוץ ובעזרות בונין מבפנים
11
Rabi Jehošua řekl: Slyšel jsem, že se obětuje, i když tu není Chrám; že se jedí svaté věci nejvyššího stupně, i když tu nejsou závěsy; [že se jedí] svaté věci nižšího stupně a druhý desátek, i když tu není hradba – protože první posvěcení posvětilo pro svou dobu a posvětilo i pro budoucnost. Neplyne z toho, že rabi Eliezer se domnívá, že neposvětilo pro budoucnost?
אמר רבי יהושע שמעתי שמקריבין אף על פי שאין בית אוכלין קדשי קדשים אע"פ שאין קלעים קדשים קלים ומעשר שני אע"פ שאין חומה מפני שקדושה ראשונה קידשה לשעתה וקידשה לעתיד לבא לאו מכלל דר' אליעזר סבר לא קידשה לעתיד לבא
12
Ravina řekl Rav Ašimu: Odkud [to víš]? Možná všichni [souhlasí], že první posvěcení posvětilo pro svou dobu a posvětilo i pro budoucnost, a tento mistr říká, co slyšel, a onen mistr říká, co slyšel. A řekneš-li: k čemu jsou podle rabiho Eliezera závěsy? Jen pro skromnost.
א"ל רבינא לרב אשי ממאי דלמא דכולי עלמא קדושה ראשונה קידשה לשעתה וקידשה לעתיד לבא ומר מאי דשמיע ליה קאמר ומר מאי דשמיע ליה קאמר וכי תימא קלעים לר' אליעזר למה לי לצניעותא בעלמא
13
Spíše [jsou to] tito tanaité, neboť se učí: Rabi Jišmael, syn rabiho Josiho, řekl: Proč mudrci vyjmenovali tato [města]? Protože když navrátilci z vyhnanství přišli, našli tato a posvětili je; ale ta první [posvěcení] pozbyla platnosti, když pozbyla platnosti země. Z toho je zřejmé, že se domnívá, že první posvěcení posvětilo pro svou dobu, ale neposvětilo pro budoucnost.
אלא הני תנאי דתניא א"ר ישמעאל ברבי יוסי למה מנו חכמים את אלו שכשעלו בני הגולה מצאו אלו וקידשום אבל ראשונות בטלו משבטלה הארץ אלמא קסבר קדושה ראשונה קידשה לשעתה ולא קידשה לעתיד לבא
14
A postav proti tomu: Rabi Jišmael, syn rabiho Josiho, řekl: Copak byla jen tato? Vždyť je řečeno: „šedesát měst, celý kraj Argov, království Óga v Bášanu; všechna tato města byla opevněna vysokou hradbou“ (Dt 3,4–5)! Proč tedy mudrci vyjmenovali tato? Protože když navrátilci z vyhnanství přišli, našli tato a posvětili je.
ורמינהי אמר ר' ישמעאל בר' יוסי וכי אלו בלבד היו והלא כבר נאמר (דברים ג, ד) ששים עיר כל חבל ארגוב ממלכת עוג בבשן כל אלה ערים בצורות חומה גבוהה אלא למה מנו חכמים את אלו שכשעלו בני הגולה מצאו אלו וקידשום
15
Posvětili je? Nyní přece říkáme dále, že je posvěcovat nebylo třeba! Spíše: našli tato a vyjmenovali je.
קידשום השתא הא אמרינן לקמן דלא צריכא לקדושי אלא מצאו אלו ומנאום
16
A nejen tato, ale každé [město], o němž máš v rukou tradici od svých otců, že bylo obehnáno hradbou od dnů Jehošuy bin Nuna – všechna tato přikázání v něm platí, protože první posvěcení posvětilo pro svou dobu a posvětilo i pro budoucnost. [Výrok] rabiho Jišmaela, syna rabiho Josiho, je v rozporu s [výrokem] rabiho Jišmaela, syna rabiho Josiho!
ולא אלו בלבד אלא כל שתעלה בידך מסורת מאבותיך שמוקפת חומה מימות יהושע בן נון כל מצות אלו נוהגות בה מפני שקדושה ראשונה קידשה לשעתה וקידשה לעתיד לבא קשיא דר' ישמעאל בר יוסי אדרבי ישמעאל בר יוסי
17
Chceš-li, řekni: [jsou to] dva tanaité podle rabiho Jišmaela, syna rabiho Josiho. Chceš-li, řekni: jeden z nich řekl rabi Elazar, syn rabiho Josiho, neboť se učí: Rabi Elazar, syn rabiho Josiho, říká: „které má hradbu“ (Lv 25,30) – i když ji nyní nemá, ale měl ji dříve.
איבעית אימא תרי תנאי אליבא דר' ישמעאל בר יוסי איבעית אימא חדא מינייהו ר' אלעזר בר יוסי אמרה דתניא ר' אלעזר בר יוסי אומר (ויקרא כה, ל) אשר לוא חומה אע"פ שאין לו עכשיו והיה לו קודם לכן:

Originál: Shevuot 16a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu