Ševuot 16b שבועות

„Stal se nečistým na nádvoří, a skryla se mu nečistota“ atd. Odkud máme [trest za] nečistotu na nádvoří? Rabi Elazar řekl: Jeden verš říká: „poskvrnil příbytek Hospodinův“ (Nu 19,13), a jiný verš říká: „neboť poskvrnil svatyni Hospodinovu“ (Nu 19,20). (Nemá-li to význam pro nečistotu [vnesenou] zvenku, vztáhni to na nečistotu [vzniklou] uvnitř.)

Jsou ty verše nadbytečné? Vždyť jsou potřebné! Neboť se učí: Rabi Elazar říká: Když je řečeno „příbytek“, proč je řečeno „svatyně“? A když je řečeno „svatyně“, proč je řečeno „příbytek“? Kdyby bylo řečeno „příbytek“ a nebylo řečeno „svatyně“, řekl bych: za příbytek bude vinen, protože byl pomazán olejem pomazání, ale za svatyni nebude vinen. A kdyby bylo řečeno „svatyně“ a nebylo řečeno „příbytek“, řekl bych: za svatyni bude vinen, protože její svatost je svatostí trvalou, ale za příbytek nebude vinen. Proto je řečeno „příbytek“ a proto je řečeno „svatyně“.

Rabimu Elazarovi dělá potíž toto: Nuže, příbytek se nazývá svatyní a svatyně se nazývá příbytkem; ať napíše buď obojí „svatyně“, nebo obojí „příbytek“. K čemu mi je „příbytek“ a „svatyně“? Vyvoď z toho dvě [věci].

Budiž, svatyně se nazývá příbytkem, neboť je psáno: „a umístím svůj příbytek mezi vámi“ (Lv 26,11). Ale odkud máme, že příbytek se nazývá svatyní? Řekneš-li z toho, že je psáno: „a vydali se Kehatovci, nosiči svatyně“ (Nu 10,21) – to je psáno o arše! Spíše odtud: „ať mi udělají svatyni a budu přebývat uprostřed nich“ (Ex 25,8), a je psáno: „podle všeho, co ti ukazuji, podoby příbytku“ (Ex 25,9).

„A poklonil se, nebo setrval [tak dlouho], kolik trvá poklona.“ Rava řekl: Učili to jen tehdy, když se poklonil směrem dovnitř; ale poklonil-li se směrem ven – setrval-li, ano; nesetrval-li, ne.

Někteří to učí k závěru: „nebo setrval [tak dlouho], kolik trvá poklona“ – z toho plyne, že samotná poklona vyžaduje setrvání. Rava řekl: Učili to jen tehdy, když se poklonil směrem ven; ale směrem dovnitř, i když nesetrval. A takto to říká: poklonil se směrem dovnitř, nebo setrval [tak dlouho], kolik trvá poklona, při té pokloně směrem ven – je vinen.

Jak vypadá poklona, která zahrnuje setrvání, a jak vypadá poklona, která setrvání nezahrnuje? Ta, která setrvání nezahrnuje, je pouhé pokleknutí; ta, která setrvání zahrnuje, je roztažení rukou a nohou.

A jaká je míra setrvání? Přou se o tom rabi Jicchak bar Nachmani a jeden s ním – a kdo je to? Rabi Šimon ben Pazi; a někteří říkají: rabi Šimon ben Pazi a jeden s ním – a kdo je to? Rabi Jicchak bar Nachmani; a někteří říkají: rabi Šimon bar Nachmani. Jeden říká: [jako doba] vyslovení tohoto verše; a druhý říká: od „a poklekli“ do konce: „A všichni synové Izraele viděli, jak sestupuje oheň a sláva Hospodinova na dům, a poklekli tváří k zemi na dlažbu, poklonili se a vzdávali díky Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho milosrdenství je navěky“ (2Pa 7,3).

Rabíni učili: Sklonění (kida) je na tvář, a tak říká: „a Bat-šeba se sklonila tváří k zemi“ (1Kr 1,31); pokleknutí (kria) je na kolena, a tak říká: „z klečení na svých kolenou“ (1Kr 8,54); poklona (hištachavaja) je roztažení rukou a nohou, a tak říká: „Copak přijdeme já, tvá matka a tvoji bratři, abychom se ti poklonili k zemi?“ (Gn 37,10).

Rava se otázal: Je třeba setrvání k [trestu] bičování, nebo není třeba setrvání k bičování? K oběti máme tradici o setrvání; k bičování nemáme tradici o setrvání?