Ševuot 22a שבועות

rozřešil to, na co se tázal Rava: Přísahám, že nebudu jíst, a jedl prach – jaké množství? Rozřeš: až když je toho olivu! – Když to říkáme, mluvíme o věci, která se jí.

A hle, konamy! – Konamy jsou také jako výslovné uvedení.

„Řekl jim: Kde jsme nalezli, že ten, kdo mluví, přináší oběť, abychom řekli, že tento mluví a přináší oběť?“ Copak ne? Hle, rouhač! – Mluvíme o tom, kdo mluvením zakazuje, a tento mluví a hřeší.

A hle, nazír! – Mluvíme o tom, kdo přináší oběť za své slovo, a tento přináší oběť, aby se mu dovolilo víno.

A hle, posvěcení majetku! – Mluvíme o tom, kdo zakazuje sám sobě, a tento zakazuje celému světu.

A hle, konamy! – Zastává názor, že u konamů není zpronevěra svatého majetku.

Rava řekl: Spor je při neurčitém vyjádření, ale při výslovném uvedení je podle všech povinen za jakékoli množství. Jaký je důvod? Výslovné uvedení je také jako celistvý tvor.

A Rava řekl: Spor je při „že nebudu jíst“, ale při „že neochutnám“ je podle všech povinen za jakékoli množství. To je zřejmé! – Mohl bys říci, že i „ochutnat“ [znamená sníst], jak se lidé vyjadřují; proto nás to učí.

Rav Papa řekl: Spor je při přísahách, ale při konamech je podle všech povinen za jakékoli množství. Jaký je důvod? U konamů, protože se v nich nezmiňuje slovo „jedení“, je to jako výslovné uvedení.

Namítají: Dva konamy se sčítají, dvě přísahy se nesčítají; rabi Meir říká: Konamy jsou jako přísahy. A kdyby tě napadlo, že je povinen za jakékoli množství, proč potřebuji sčítání?

Jde o případ, kdy řekl: Jídlo z tohoto je mi konamem, jídlo z tohoto je mi konamem. – Je-li tomu tak, proč se sčítají? Koneckonců, jdi sem – není tu [plná] míra, a jdi tam – není tu míra! – Jde o případ, kdy řekl: Jídlo z obou je mi konamem.

Obdobně u přísah, když řekl: Přísahám, že nebudu jíst z obou – proč se nesčítají? Rav Pinchas řekl: Přísahy jsou jiné: protože se dělí pro oběti za hřích, nesčítají se.

Je-li tomu tak, [jak to, že] rabi Meir říká: Konamy jsou jako přísahy? Budiž přísahy, protože se dělí pro oběti za hřích; ale konamy – proč ne? – Obrať to: Rabi Meir říká: Přísahy jsou jako konamy; a nezastává názor Rav Pinchase.

Ravina řekl: Když to říká Rav Papa, mluví o bičování; když se učí tamto, je to o oběti, kde je třeba hodnoty peruty.

To znamená, že rabíni zastávají názor, že u konamů je zpronevěra? Vždyť se učí: „Tento bochník je posvěcený“, a snědl ho – ať on sám, ať jeho bližní, dopustil se zpronevěry; proto ho lze vykoupit. „Tento bochník je pro mne posvěcený“ – on se dopustil zpronevěry, jeho bližní se nedopustil; proto ho nelze vykoupit; to jsou slova rabi Meira.