Oba úmyslně: snědl nejprve ten, který byl podmínkou, a potom ten, který byl zakázán – je povinen; snědl nejprve ten, který byl zakázán, a potom ten, který byl podmínkou – je to spor rabi Jochanana a Reš Lakiše: podle toho, kdo říká, že pochybné varování se nazývá varováním, je povinen; podle toho, kdo říká, že se varováním nenazývá, je osvobozen.
שתיהן במזיד אכליה לתנאיה והדר אכליה לאיסוריה מיחייב אכליה לאיסוריה והדר אכליה לתנאיה פלוגתא דרבי יוחנן וריש לקיש למ"ד התראת ספק שמה התראה חייב למ"ד לאו שמה התראה פטור
Učinil je závislými jeden na druhém: „Nesním tento, jestliže sním tento; nesním tento, jestliže sním tento“ – a snědl tento úmyslně ohledně něj samého a omylem ohledně druhého, a tento úmyslně ohledně něj samého a omylem ohledně druhého – je osvobozen.
תלאן זו בזו לא אוכל זו אם אוכל זו לא אוכל זו אם אוכל זו ואכל זו בזדון עצמה ובשגגת חבירתה וזו בזדון עצמה ובשגגת חבירתה פטור
Sliby omylů – jak? „[Ať je mi to] konamem, jestliže jsem jedl nebo jestliže jsem pil“, a [pak] si vzpomněl, že jedl a pil; [nebo:] „že nebudu jíst“, „že nebudu pít“, a zapomněl a jedl a pil – je to dovoleno. A učí se k tomu: Tak jako jsou dovoleny sliby omylů, tak jsou dovoleny i přísahy omylů.
נדרי שגגות כיצד קונם אם אכלתי ואם שתיתי ונזכר שאכל ושתה שאיני אוכל שאיני שותה שכח ואכל ושתה מותר ותני עלה כשם שנדרי שגגות מותרין כך שבועות שגגות מותרות
Ejfa učil [nauku o] přísahách ve škole Raby. Potkal ho jeho bratr Avimi a řekl mu: [Kdo řekne:] „Přísahám, že jsem nejedl, přísahám, že jsem nejedl“ – jaký je zákon? Řekl mu: Je povinen jen jednou. Řekl mu: Mýlíš se: hle, i [druhá] přísaha vyšla jako lživá!
עיפא תני שבועות בי רבה פגע ביה אבימי אחוה אמר ליה שבועה שלא אכלתי שבועה שלא אכלתי מהו אמר ליה אינו חייב אלא אחת א"ל אישתבשת הרי יצאה שבועה לשקר
„Přísahám, že nesním devět, [přísahám, že nesním] deset“ – jaký je zákon? [Ejfa řekl:] Je povinen za každou zvlášť. Řekl mu: Mýlíš se: jestliže nesní devět, nesní ani deset.
שבועה שלא אוכל תשע ועשר מהו חייב על כל אחת ואחת אמר ליה אישתבשת אי תשע לא אכיל עשר לא אכיל
„Přísahám, že nesním deset, [přísahám, že nesním] devět“ – jaký je zákon? [Ejfa řekl:] Je povinen jen jednou. Řekl mu: Mýlíš se: jen deset nesní, ale devět přece sníst smí.
שבועה שלא אוכל עשר ותשע מהו אינו חייב אלא אחת אמר ליה אישתבשת עשר הוא דלא אכיל הא תשע מיהא אכיל
Abaje řekl: Někdy se tento výrok Ejfy dá najít podle mistra, neboť Raba řekl: [Řekl:] „Přísahám, že nebudu jíst fíky a hrozny“, a znovu řekl: „Přísahám, že nebudu jíst fíky“,
אמר אביי זימנין דמשכחת לה להא דעיפא כדמר דאמר רבה שבועה שלא אוכל תאנים וענבים וחזר ואמר שבועה שלא אוכל תאנים
Originál: Shevuot 28b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.