Talmud česky

Ševuot 36b שבועות

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 36b · 19 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Nýbrž obrať [to]: ani u zákazů [ten princip] nezastává.
אלא איפוך אפילו באיסורא לית ליה
2
Ravina namítl: A u zákazů jej nezastává? Pak tedy u [kohanů], kteří pili víno, a [kohanů] s rozpuštěnými vlasy, [kteří podléhají trestu] smrti – nezastává [to] rabi Meir? Vždyť jsme se učili: Toto jsou ti, kdo [podléhají] smrti: kteří pili víno a kteří mají rozpuštěné vlasy.
מתקיף ליה רבינא ובאיסורא לית ליה אלא מעתה שתויי יין. ופרועי ראש דבמיתה הכי נמי דלית ליה לר"מ והתנן אלו שבמיתה שתויי יין ופרועי ראש
3
Nýbrž vskutku obrať [to]: nezastává [ten princip] u peněžních [věcí], u zákazů jej zastává; a sota je jiná, neboť je to zákaz, v němž jsou [obsaženy i] peníze.
אלא לעולם תיפוך כי לית ליה בממונא באיסורא אית ליה ושאני סוטה דאיסורא דאית ביה ממונא הוא:
4
Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Přísaha o svědectví“.
הדרן עלך שבועת העדות
5
MIŠNA: Přísaha o svěřeném majetku platí pro muže i ženy, pro vzdálené i příbuzné, pro způsobilé i nezpůsobilé,
מתני׳ שבועת הפקדון נוהגת באנשים ובנשים ברחוקים ובקרובים בכשרים ובפסולים
6
před soudem i mimo soud, vlastními ústy i ústy jiných. [Zaklínaný ústy jiných] však není povinen, dokud ji nezapře před soudem, to jsou slova rabiho Meira.
בפני בית דין ושלא בפני בית דין מפי עצמו ומפי אחרים אינו חייב עד שיכפרנו בב"ד דברי רבי מאיר
7
Mudrci však říkají: Ať vlastními ústy, nebo ústy jiných, jakmile zapřel, je povinen.
וחכמים אומרים בין מפי עצמו בין מפי אחרים כיון שכפר בו חייב
8
A je povinen za úmyslné [porušení] přísahy a za její neúmyslné [porušení] spojené s úmyslným [zapřením] svěřeného majetku; ale není povinen za pouhé neúmyslné [porušení]. A čím je povinen za úmyslné [porušení]? Obětí za vinu [v hodnotě] stříbrných šekelů.
וחייב על זדון השבועה ועל שגגתה עם זדון הפקדון ואינו חייב על שגגתה גרידתא ומה חייב על זדונה אשם בכסף שקלים
9
Jak [vypadá] přísaha o svěřeném majetku? Řekl mu: Dej mi můj svěřený majetek, který máš ode mne v rukou. [On řekl:] Přísahám, že nemám nic tvého v rukou. Nebo mu řekl: Nemám nic tvého v rukou, [a on řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – ten je povinen.
שבועת הפקדון כיצד אמר לו תן לי פקדוני שיש לי בידך שבועה שאין לך בידי או שאמר לו אין לך בידי משביעך אני ואמר אמן הרי זה חייב
10
Zaklel ho pětkrát, ať před soudem, nebo mimo soud, a zapřel – je povinen za každou jednotlivou. Rabi Šimon řekl: Jaký je důvod? Protože může odvolat a přiznat.
השביע עליו חמש פעמים בין בפני בית דין ובין שלא בפני ב"ד וכפר חייב על כל אחת ואחת אמר רבי שמעון מה טעם מפני שיכול לחזור ולהודות
11
Bylo pět [lidí], kteří po něm žádali; řekli mu: Dej nám svěřený majetek, který máš od nás v rukou. [Řekl-li:] Přísahám, že nemám nic vašeho v rukou – je povinen jen jednou. [Řekl-li:] Přísahám, že nemám nic tvého v rukou, ani tvého, ani tvého – je povinen za každou jednotlivou. Rabi Eliezer říká: [Jen] když řekne „přísahám“ na konci. Rabi Šimon říká: [Jen] když řekne „přísahám“ každému jednotlivě.
היו חמשה תובעים אותו אמרו לו תן לנו פקדון שיש לנו בידך שבועה שאין לכם בידי אינו חייב אלא אחת שבועה שאין לך בידי ולא לך ולא לך חייב על כל אחת ואחת ר"א אומר עד שיאמר שבועה באחרונה ר"ש אומר עד שיאמר שבועה לכל אחד ואחד
12
[Řekl-li:] Dej mi svěřený majetek, zápůjčku, uloupenou věc a ztracenou věc, které máš ode mne v rukou. [Řekl-li:] Přísahám, že nemám nic tvého v rukou – je povinen jen jednou. [Řekl-li:] Přísahám, že nemám v rukou tvůj svěřený majetek, ani zápůjčku, ani uloupenou věc, ani ztracenou věc – je povinen za každou jednotlivou.
תן לי פקדון ותשומת יד גזל ואבידה שיש לי בידך שבועה שאין לך בידי אינו חייב אלא אחת שבועה שאין לך בידי פקדון ותשומת יד וגזל ואבידה חייב על כל אחת ואחת
13
[Řekl-li:] Dej mi pšenici, ječmen a špaldu, které máš ode mne v rukou. [Řekl-li:] Přísahám, že nemám nic tvého v rukou – je povinen jen jednou. [Řekl-li:] Přísahám, že nemám v rukou tvou pšenici, ani ječmen, ani špaldu – je povinen za každou jednotlivou. Rabi Meir říká: I když řekl: zrnko pšenice, zrnko ječmene a zrnko špaldy – je povinen za každé jednotlivé.
תן לי חטין ושעורין וכוסמין שיש לי בידך שבועה שאין לך בידי אינו חייב אלא אחת שבועה שאין לך בידי חטין ושעורין וכוסמין חייב על כל אחת ואחת רבי מאיר אומר אפילו אמר חטה ושעורה וכוסמת חייב על כל אחת ואחת
14
[Řekl-li:] Znásilnil jsi a svedl jsi mou dceru, a on říká: Neznásilnil jsem a nesvedl jsem; [žalobce řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je povinen. Rabi Šimon osvobozuje, protože pokutu na základě vlastního [přiznání] neplatí. Řekli mu: Ačkoli pokutu na základě vlastního [přiznání] neplatí, za zahanbení a znehodnocení na základě vlastního [přiznání] platí.
אנסת ופיתית את בתי והוא אומר לא אנסתי ולא פיתיתי משביעך אני ואמר אמן חייב רבי שמעון פוטר שאינו משלם קנס על פי עצמו אמרו לו אע"פ שאינו משלם קנס על פי עצמו משלם בשת ופגם על פי עצמו
15
[Řekl-li:] Ukradl jsi mého býka, a on říká: Neukradl jsem; [žalobce řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je povinen. [Řekl-li:] Ukradl jsem, ale nezabil jsem ani neprodal; [žalobce řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je osvobozen.
גנבת את שורי והוא אומר לא גנבתי משביעך אני ואמר אמן חייב גנבתי אבל לא טבחתי ולא מכרתי משביעך אני ואמר אמן פטור
16
[Řekl-li:] Tvůj býk usmrtil mého býka, a on říká: Neusmrtil; [žalobce řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je povinen. [Řekl-li:] Tvůj býk usmrtil mého otroka, a on říká: Neusmrtil; [žalobce řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je osvobozen.
המית שורך את שורי והוא אומר לא המית משביעך אני ואמר אמן חייב המית שורך את עבדי והוא אומר לא המית משביעך אני ואמר אמן פטור
17
Řekl mu: Zranil jsi mě a způsobil jsi mi ránu, a on říká: Nezranil jsem tě ani jsem ti nezpůsobil ránu; [žalobce řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je povinen. Řekl mu jeho otrok: Vyrazil jsi mi zub a oslepil jsi mi oko, a on říká: Nevyrazil jsem ani jsem neoslepil; [otrok řekl:] Zaklínám tě, a [on] řekl: Amen – je osvobozen.
אמר לו חבלת בי ועשית בי חבורה והוא אומר לא חבלתי ולא עשיתי בך חבורה משביעך אני ואמר אמן חייב אמר לו עבדו הפלת את שיני וסימית את עיני והוא אומר לא הפלתי ולא סימיתי משביעך אני ואמר אמן פטור
18
Toto je pravidlo: Kdokoli platí na základě vlastního [přiznání], je povinen; a kdo neplatí na základě vlastního [přiznání], je osvobozen.
זה הכלל כל המשלם על פי עצמו חייב ושאינו משלם על פי עצמו פטור:
19
GEMARA: Rav Acha bar Huna, Rav Šmuel, syn Raby bar bar Chany, a Rav Jicchak, syn Rav Jehudy, studovali [traktát] Švuot v Rabově škole. Potkal je Rav Kahana a řekl
גמ׳ רב אחא בר הונא ורב שמואל בריה דרבה בר בר חנה ורב יצחק בריה דרב יהודה תנו שבועות בי רבה פגע בהו רב כהנא אמר

Originál: Shevuot 36b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu