Ševuot 40b שבועות

Přiznal-li část pozemků – je osvobozen; část movitých věcí – je povinen.

Důvod je, že [jde o] movité věci a pozemky, neboť pozemek nepodléhá přísaze; ale [žaloval-li o] movité věci a movité věci podobně jako [o] movité věci a pozemky, je povinen.

Totéž platí, že i [u] movitých věcí a movitých věcí je osvobozen; a to, že se učí „movité věci a pozemky“, nás učí, že když přiznal část movitých věcí, je povinen [přísahat] i o pozemcích.

Co nás [tím] učí? [Princip] „zavazují“? To jsme se [už] učili: zavazují majetek, za nějž je záruka, aby se o něm přísahalo!

Tato [mišna] je hlavní [místo]; ona [jiná] to uvedla jen mimochodem.

A rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Žaloval ho o pšenici a ječmen a on mu přiznal jedno z nich – je osvobozen. Ale vždyť rabi Jicchak řekl: Správně! A tak řekl [i] rabi Jochanan! Jsou to amoraové [sporní] ve výkladu rabiho Jochanana.

Pojď a slyš: Žaloval ho o pšenici a on mu přiznal ječmen – je osvobozen; Raban Gamliel však zavazuje. Důvod je, že ho žaloval o pšenici a on mu přiznal ječmen; ale [žaloval-li] o pšenici a ječmen a on mu přiznal jedno z nich, je povinen.

Totéž platí, že i [u] pšenice a ječmene je osvobozen; a to, že se učí takto, je proto, aby ti oznámili sílu [názoru] Rabana Gamliela.

Pojď a slyš: Žaloval ho o movité věci a pozemky, a on přiznal movité věci a zapřel pozemky, [nebo přiznal] pozemky a zapřel movité věci – je osvobozen. Přiznal-li část pozemku – je osvobozen; část movitých věcí – je povinen. Důvod je, že [jde o] movité věci a pozemky, neboť pozemek nepodléhá přísaze; ale [žaloval-li o] movité věci a movité věci podobně jako [o] movité věci a pozemky, je povinen.

Totéž platí, že i [u] movitých věcí a movitých věcí je osvobozen; a to nás učí, že když přiznal část movitých věcí, je povinen [přísahat] i o pozemcích. Co nás [tím] učí? [Princip] „zavazují“? To jsme se [už] učili: zavazují majetek, za nějž je záruka, aby se o něm přísahalo! Tato [mišna] je hlavní [místo]; ona [jiná] to uvedla jen mimochodem.

Rabi Aba bar Memel namítl rabimu Chijovi bar Abovi: Žaloval ho o býka a on mu přiznal ovci, [o] ovci a on mu přiznal býka – je osvobozen. Žaloval ho o býka a ovci a on mu přiznal jedno z nich – je povinen.

Odpověděl mu: Čí je to [názor]? Je to Raban Gamliel. – Kdyby [to byl] Raban Gamliel, [byl by povinen] i [v] první části!

Nýbrž čí je to [názor]? Je to Admon. A neodbývám tě [vytáčkou], nýbrž je to uspořádaná nauka v ústech rabiho Jochanana: Čí je to [názor]? Je to Admon.

Rav Anan řekl jménem Šmuela: Žaloval ho o pšenici, a [žalovaný] předešel [a] přiznal mu ječmen – jestliže [to udělal] jako lstivec, je povinen; jestliže úmyslně [v dobré víře], je osvobozen.

A Rav Anan řekl jménem Šmuela: Žaloval ho o dvě jehly a on mu přiznal jednu z nich – je povinen. Proto [mišna] vyčlenila movité věci [jako] to, čím jsou.

Rav Papa řekl: Žaloval ho o movité věci a perutu, a on přiznal movité věci a zapřel perutu – je osvobozen. Přiznal perutu a zapřel movité věci – je povinen.

Jedno [je] podle Rava a jedno podle Šmuela. Jedno podle Rava, který říká: zapření nároku [musí činit] dvě stříbrné; jedno podle Šmuela, který říká: Žaloval ho o pšenici a ječmen a on mu přiznal jedno z nich – je povinen.

„[Řekl:] Minu máš ode mne v rukou; [odpověděl:] Nemám od tebe nic v rukou – je osvobozen“: Rav Nachman řekl: Ale zavazuje se ho přísahou hesset. Jaký je důvod? [Platí] předpoklad, že člověk nežaluje, nemá-li u něj [nárok].

Naopak, [platí] předpoklad, že člověk není tak drzý vůči svému věřiteli! – Jen se mu vytáčí; myslí si: Až budu mít, zaplatím mu.

Věz [to], neboť Rav Idi bar Avin řekl jménem Rav Chisdy: Kdo zapře zápůjčku, je způsobilý ke svědectví; [kdo zapře] svěřenou věc, je nezpůsobilý ke svědectví.

Rav Chaviva to učí k závěrečné části: [Řekl:] Minu máš ode mne v rukou. Odpověděl mu: Ano. Nazítří mu řekl: Dej mi ji. [Odpověděl:] Dal jsem ti ji – je osvobozen. A Rav Nachman řekl: Ale zavazuje se ho přísahou hesset.

Ten, kdo to učí k první části – tím spíše [to platí] u závěrečné části.