Ševuot 7a שבועות

[oběť] stoupající a klesající? Ať se to odvodí, jak tomu je u slyšení hlasu [přísahy svědectví] a u vyslovení rtů [přísahy]!

Verš říká: „jíž [se poskvrní]“ (Lv 5,3) – „jíž“, aby se vyloučila teruma.

Řekni [raději]: „jíž“, aby se vyloučila Svatyně, za kterou nestačí oběť stoupající a klesající, dokud nepřinese pevnou oběť!

Rava na Rabiho použil [slova]: [Je] ten, kdo čerpá vodu z hlubokých studní.

Neboť se učí: Rabi říká: Čtu „zvíře“ a „dobytek“ – proč je řečeno [obojí]? Je řečeno zde: „nečistý dobytek“ (Lv 5,2), a je řečeno tam: „nečistý dobytek“ (Lv 7,21): jako tam [jde o] nečistotu svaté věci, tak i zde [jde o] nečistotu svaté věci.

Našli jsme nečistotu svaté věci; odkud máme nečistotu Svatyně? Verš říká: „ničeho svatého se nedotkne a do svatyně nevstoupí“ (Lv 12,4) – Svatyně je přirovnána ke svaté věci.

Je-li tomu tak, pak i teruma, neboť Mistr řekl: „ničeho svatého se nedotkne“ – aby se zahrnula teruma!

Vždyť Milosrdný [ji] vyloučil [slovem] „jíž“. Řekni [raději]: „jíž“, aby se vyloučila Svatyně! Je rozumné, že Svatyni nevylučujeme, protože [nečistota v ní] je trestána vyhlazením jako [nečistota svatých věcí].

Naopak, terumu nevylučujeme, protože [jde o] jedení jako [u svatých věcí]!

Spíše řekl Rava: Proč jsou u pokojných obětí [řečena] tři vyhlazení? Jedno pro obecné, jedno pro zvláštní a jedno pro nečistotu, která je v Tóře napsána neurčitě a nevím, co je to.

Řekni: nečistota svaté věci. A nemá-li to význam pro nečistotu svaté věci, kterou [Rava] vyvozuje z [výkladu] Rabiho, vztáhni to na nečistotu Svatyně.

Ale to potřebuje pro [výrok] rabiho Abahua, neboť rabi Abahu řekl: Proč jsou u pokojných obětí tři vyhlazení? Jedno pro obecné, jedno pro zvláštní a jedno pro věci, které se nejedí.

A podle rabiho Šimona, který řekl, že za věci, které se nejedí, se nečiní vinným vyhlazením kvůli nečistotě, [slouží] k zahrnutí vnitřní oběti za hřích. Neboť bys mohl myslet: protože rabi Šimon řekl, že za nic, co se neobětuje na vnějším oltáři jako pokojné oběti, se nečiní vinným kvůli pigulu, [nečiní se vinným] ani kvůli nečistotě. Učí nás, že je vinen.

Spíše říkají [učenci] z Nehardey jménem Ravy: Proč jsou u pokojných obětí [řečeny] tři nečistoty? Jedna pro obecné, jedna pro zvláštní a jedna pro nečistotu, která je v Tóře napsána neurčitě a nevím, co je to.

Řekni: nečistota svaté věci. A nemá-li to význam pro nečistotu svaté věci, kterou vyvozuje z [výkladu] Rabiho, vztáhni to na nečistotu Svatyně.

Ale i toto potřebuje! Protože musel napsat vyhlazení pro [výrok] rabiho Abahua, napsal i nečistoty, neboť bez toho [verš] nemůže být.

Spíše řekl Rava: Odvozuje se to [shodou slov] „jeho nečistota“ – „jeho nečistota“. Je psáno zde: „jakoukoli svou nečistotou“ (Lv 5,3),