Sota 19b סוטה

Učili rabíni: „A dá jí napít“ – co učí? Vždyť již bylo řečeno „a dá jí napít“! [To učí,] že byl-li svitek smyt a ona řekne: Nebudu pít – probudí ji [k pití] a dají jí napít proti její vůli. To jsou slova rabiho Akivy.

Rabi Šimon říká: „A potom dá napít“ – co učí? Vždyť již bylo řečeno „a dá jí napít“! Ale [to učí, že] po všech úkonech uvedených výše. Oznamuje [nám], že tři věci jsou podmínkou: dokud nebyla obětována hrst, dokud nebyl smyt svitek a dokud na sebe nepřijala přísahu.

„Dokud nebyla obětována hrst“ – rabi Šimon podle svého, neboť říká: Přinese její moučnou oběť a potom dá napít.

„Dokud nebyl smyt svitek“ – a co jí [jinak] dá napít? Řekl Rav Aši: Bylo to zapotřebí jen [pro případ], kdy je jeho stopa [ještě] rozpoznatelná.

„Dokud na sebe nepřijala přísahu“ – jen pít nesmí, ale psát [svitek] pro ni se smí? Vždyť řekl Rava: Svitek sotě, který [kohen] napsal dříve, než na sebe přijala přísahu, je nezpůsobilý! [Tanaita] to uvedl jen tak mimochodem.

V čem se rozcházejí? Jsou psány tři verše: první „a dá jí napít“, „a potom dá napít“ a poslední „a dá jí napít“.

Rabíni zastávají názor: první „a dá jí napít“ je pro sebe sama – že dá napít a potom přinese její moučnou oběť; „a potom dá napít“ je třeba [pro případ], kdy je stopa rozpoznatelná; a poslední „a dá jí napít“ – že byl-li svitek smyt a ona řekne: Nebudu pít, probudí ji a dají jí napít proti její vůli.

A rabi Šimon zastává názor: „a potom dá napít“ je pro sebe sama – že přinese její moučnou oběť a potom dá napít; první „a dá jí napít“ – že dal-li jí napít a potom přinesl její moučnou oběť, je to způsobilé; a poslední „a dá jí napít“ – že byl-li svitek smyt a ona řekla: Nebudu pít, probudí ji a dají jí napít proti její vůli.

A rabíni? Verš nezačíná [tím, co platí] zpětně (bediavad).

A zastává rabi Akiva, že jí dají napít proti její vůli? Vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Železnou svěrku jí vkládají do úst, takže byl-li svitek smyt a ona řekla: Nebudu pít, probudí ji a dají jí napít proti její vůli. Řekl rabi Akiva: Potřebujeme snad něco jiného než ji prověřit? Vždyť už je prověřená! Ale dokud nebyla obětována hrst, může couvnout; jakmile byla obětována hrst, nemůže couvnout.

A podle tvého názoru ti bude [baraita] odporovat sama sobě: Jakmile byla obětována hrst, nemůže couvnout – vždyť je už prověřená!

To není obtíž: tento [případ] je, kdy couvá kvůli strachu, a onen, kdy couvá kvůli [vědomí své viny, tj. zdravým] smyslům.

A takto to říká: Kdykoli [couvá] kvůli [vědomí viny], vůbec nepije. Kvůli strachu: dokud nebyla obětována hrst, kdy svitek ještě nebyl smyt, anebo i byl-li svitek smyt, protože kohanim, kteří jej smyli, jednali neprávem, může couvnout; jakmile byla obětována hrst, protože kohanim, kteří jej smyli, jednali právem, nemůže couvnout.