A jako sota [je] něco, co má rozum, aby se jí bylo možné zeptat, tak i šerac [jen v případě], kde je [zasažené] něco, co má rozum, aby se ho bylo možné zeptat.
ומה סוטה דבר שיש בו דעת לישאל אף שרץ דבר שיש בו דעת לישאל
A odtud řekli: U něčeho, co má rozum, aby se ho bylo možné zeptat, je pochybnost v soukromém prostoru nečistá a pochybnost ve veřejném prostoru čistá. A u něčeho, co nemá rozum, aby se ho bylo možné zeptat, je pochybnost čistá jak v soukromém, tak ve veřejném prostoru.
ומכאן אמרו דבר שיש בו דעת לישאל ברשות היחיד ספיקו טמא ברה"ר ספיקו טהור ושאין בו דעת לישאל בין ברה"י בין ברה"ר ספיקו טהור
A dále, odkud má rabi Akiva[zákaz] kněžského [sňatku]? A řekneš-li, že kněžský [sňatek] nepotřebuje verš,
ותו לרבי עקיבא כהונה מנא ליה וכי תימא כהונה לא צריכא קרא
Originál: Sotah 28b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.