Sota 28a סוטה

že má-li [manžel] na sobě vinu, voda zkoumá jeho – když má vinu on sám, zkoumá snad voda ji? Vždyť bylo učeno: „A muž bude čistý od viny a ta žena ponese svou vinu“ (Nu 5,31) – v době, kdy je muž čistý od viny, voda zkoumá jeho ženu; není-li muž čistý od viny, voda jeho ženu nezkoumá.

A [jde-li] tedy o cizoložníka, ať [Mišna] učí tak, jak učí v závěru: „Tak jako je zakázána manželovi, tak je zakázána cizoložníkovi“!

Ve skutečnosti [jde] o cizoložníka; a na začátku, protože učila „ji“, učí „jeho“; v závěru, protože učila „manžel“, učí „cizoložník“.

„Neboť je řečeno: ‚a vstoupí‘, ‚a vstoupí‘.“ Byla vznesena otázka: Říká „vstoupí“ a „a vstoupí“, nebo říká „a vstoupí“ a „a vstoupí“?

Pojď a slyš: Tak jako je zakázána manželovi, tak je zakázána cizoložníkovi, neboť je řečeno: „poskvrnila se“, „a poskvrnila se“.

A stále se lze ptát: Říká „poskvrnila se“, „poskvrnila se“, nebo říká „poskvrnila se“, „a poskvrnila se“?

Pojď a slyš: Z toho, co se učí v závěru: „Rabi říká: Dvakrát je v oddílu řečeno ‚a poskvrnila se‘, ‚a poskvrnila se‘ – jednou pro manžela a jednou pro cizoložníka“ – plyne, že rabi Akiva vykládá [spojku] „a“.

Proto jsou podle rabi Akivy napsány šest veršů:

jeden pro příkaz [o zákazu] jí a jeden pro příkaz jemu;

jeden pro působení [vody] na ni a jeden pro působení na něj;

jeden pro to, co má vědět ona, a jeden pro to, co má vědět on.

A podle Rabiho jsou napsány tři verše: jeden pro příkaz, jeden pro působení a jeden pro vědění.

A odkud má Rabi, že tak jako voda zkoumá ji, tak zkoumá jeho?

Vyvozuje to z toho, co bylo učeno: „aby oteklo břicho a ochabla kyčel“ (Nu 5,22) – břicho a kyčel cizoložníka. Říkáš břicho a kyčel cizoložníka, nebo snad jen břicho a kyčel ženy, s níž obcoval? Když [Písmo] říká: „a oteče jí břicho a ochabne jí kyčel“ (Nu 5,27), hle, břicho a kyčel ženy, s níž obcoval, jsou [už] zmíněny. Jak tedy naplním „aby oteklo břicho a ochabla kyčel“? [Jde o] břicho a kyčel cizoložníka.

A ten druhý [rabi Akiva]? Ten [verš je potřeba k tomu], že jí kohen oznamuje, že nejdřív břicho a potom kyčel, aby se nešířila pomluva o hořké vodě.

A ten druhý [Rabi]? Pak ať verš napíše „její břicho a její kyčel“; proč „břicho a kyčel“? Plyne z toho, [že jde také] o cizoložníka.

Ale řekni, že celý [verš] přichází k tomuto [účelu]! Pak ať napíše „jeho břicho a jeho kyčel“; proč „břicho a kyčel“? Plynou z toho obě [věci].

„Řekl rabi Jehošua: Tak vykládal Zacharjáš“ atd.

Naši mistři učili: Třikrát je v oddílu řečeno: „jestliže se poskvrnila“, „poskvrnila se“, „a poskvrnila se“ (Nu 5,13.14.27–29). Proč? Jednou pro manžela, jednou pro cizoložníka a jednou pro terumu. To jsou slova rabi Akivy.

Řekl rabi Jišmael: [To plyne] ze závěru a fortiori: Jestliže rozvedená, které je dovolena teruma, je zakázána kněžskému [sňatku], tato, které je zakázána teruma, není-li logické, že je zakázána kněžskému [sňatku]?

Proč Písmo říká: „a ona se poskvrnila“, „a ona se neposkvrnila“ (Nu 5,14)? Poskvrnila-li se, proč pije? Neposkvrnila-li se, proč jí dává pít? Písmo ti sděluje, že [i v] pochybnosti je zakázána.

Odtud usuzuješ o šeracu [plazivém živočichu]: Jestliže u sota, kde [Tóra] nepostavila neúmyslné na roveň úmyslnému a vynucené na roveň dobrovolnému, postavila pochybnost na roveň jistotě – u šeracu, kde postavila neúmyslné na roveň úmyslnému a vynucené na roveň dobrovolnému, není-li logické, že postaví pochybnost