Sota 46b סוטה

„Pevné (etan) je tvé sídlo a ve skále jsi postavil své hnízdo“ (Nu 24,21), a praví se: „Slyšte, hory, Hospodinův spor, i vy pevné (etanim) základy země“ (Mi 6,2). Jiní říkají: Odkud víme, že etan znamená starý? Neboť je řečeno: „Je to národ pradávný (etan), je to národ od věků“ (Jr 5,15).

„Zlomí jí šíji sekáčem zezadu.“ Jaký je důvod? Vyvozuje [analogií] „zlomení“ – „zlomení“ z ptačí oběti za hřích.

„Jeho místo je zakázáno osívat a obdělávat.“ Učili naši rabíni: „[Do údolí,] které nebude obděláváno ani osíváno“ (Dt 21,4) – v minulosti, slova rabiho Jošiji. Rabi Jonatan říká: Do budoucna.

Rava řekl: Do budoucna se podle všech nepřou, neboť je psáno „ani osíváno“. Přou se o minulost: rabi Jošija soudí – je snad psáno „ani nebude obděláváno“ [jinak]? A rabi Jonatan – je snad psáno „které nebylo obděláváno“? A rabi Jošija: „ašer“ znamená minulost; a rabi Jonatan: „ašer“ je rozšíření.

„Ale je dovoleno tam vochlovat len a tesat kameny.“ Učili naši rabíni: „Které nebude obděláváno ani osíváno“ – mám jen setí; odkud [víme o] ostatních pracích? Proto verš praví „které nebude obděláváno“ – v každém případě.

Pokud ano, co nás učí „ani osíváno“? Aby ti řekl: jako setí je zvláštní tím, že [se děje] v samotné půdě, tak i všechno, co [se děje] v samotné půdě; vyjma vochlování lnu a tesání kamenů, které se nedějí v samotné půdě.

Ale řekni: „které nebude obděláváno“ je obecné pravidlo, „ani osíváno“ je konkrétní případ – obecné pravidlo a konkrétní případ: v obecném pravidle je zahrnuto jen to, co je v konkrétním případě; setí ano, nic jiného ne! „Ašer“ je rozšíření.

„Starší toho města si umyjí ruce“ atd. Učili naši rabíni: „Všichni starší toho města, kteří jsou nejblíže k zabitému, si umyjí ruce nad jalovicí, které byla zlomena šíje v údolí“ (Dt 21,6). Verš nemusel říkat „které byla zlomena šíje“; proč tedy verš praví „které byla zlomena šíje“? [Umyjí si je] na místě, kde byla jalovici zlomena šíje.

„A řeknou: Naše ruce neprolily tuto krev a naše oči neviděly.“ Napadlo by nás snad, že soudní dvůr prolévá krev? Nýbrž: nepřišel k nám, abychom ho propustili bez jídla, a neviděli jsme ho, abychom ho nechali jít bez doprovodu.

Učí baraita: Rabi Meir říkával: K doprovodu se nutí, neboť odměna za doprovod nemá míru, jak je řečeno: „Strážci uviděli muže, jak vychází z města, a řekli mu: Ukaž nám, prosím, vstup do města, a prokážeme ti milosrdenství“ (Sd 1,24). A je psáno: „Ukázal jim vstup do města“ (Sd 1,25). A jaké milosrdenství mu prokázali? Celé to město pobili ostřím meče, ale toho muže a jeho rodinu propustili.

„Ten muž odešel do země Chetejců, vystavěl město a nazval je Luz; tak se jmenuje dodnes“ (Sd 1,26). Učí baraita: To je Luz, kde barví modrou vlnu (techelet); to je Luz, kam přišel Sancheriv a nezmátl ho, Nabukadnesar a nezničil ho, a ani anděl smrti nemá oprávnění jím projít; nýbrž starci v něm, když se jim život zprotiví, vyjdou za hradby a zemřou.

A což to není [vyvození] z lehčího na těžší? Jestliže tento Kenaanec, který nepromluvil ústy ani nešel nohama, způsobil záchranu sobě a svému potomstvu až do konce všech pokolení, tím spíše ten, kdo vlastníma nohama doprovází!

Čím jim [to] ukázal? Chizkija řekl: Ústy je zkřivil. Rabi Jochanan řekl: Ukázal jim prstem. Učí baraita v souladu s rabim Jochananem: Protože jim tento Kenaanec ukázal prstem, způsobil záchranu sobě a svému potomstvu až do konce všech pokolení.

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Kdo jde cestou a nemá doprovod, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „Neboť jsou ozdobným věncem (livjat) pro tvou hlavu a náhrdelníkem pro tvé hrdlo“ (Př 1,9). A rabi Jehošua ben Levi řekl: Za čtyři kroky, kterými farao doprovodil Abrahama, jak je řečeno: „Farao kvůli němu přikázal mužům…“ (Gn 12,20), zotročil jeho syny na čtyři sta let, jak je řečeno: „Budou jim otročit a ti je budou utiskovat čtyři sta let“ (Gn 15,13). Rav Jehuda řekl, že řekl Rav: Každý, kdo doprovodí svého druha čtyři lokte ve městě, neutrpí újmu. Ravina doprovodil Ravu bar Jicchaka čtyři lokte ve městě; přišlo na něj nebezpečí, a byl zachráněn.

Učili naši rabíni: Učitel [doprovází] žáka až k okraji města; druh druha až k šabatové hranici; žák učitele – to nemá míru. A kolik? Rav Šešet řekl: Až na parsu. A to jsme řekli jen o učiteli, který není jeho hlavním učitelem; ale jeho hlavního učitele tři parsy.

Rav Kahana doprovodil Rava Šimiho bar Aši od Pum Nahara až k palmovému háji v Babylónii. Když tam přišli, řekl mu: Je pravda, co říkáte, že tyto palmy v Babylónii jsou z dob prvního člověka?

Řekl mu: Připomněl jsi mi věc, kterou řekl rabi Josi bar Chanina: Co znamená, co je psáno: „zemí, kterou nikdo neprošel a kde nebydlel člověk“ (Jr 2,6)? Když tudy nikdo neprošel, kde by bydlel? (A když tam nebydlel, kde by procházel?) Nýbrž: země, o níž první člověk rozhodl, že bude osídlena, byla osídlena; země, o níž první člověk nerozhodl, osídlena nebyla.

Rav Mordechaj doprovodil Rava Ašiho od Hagronji až k Bej Kife, a někteří říkají až k Bej Dura.

Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Meira: Každý, kdo nedoprovází a nedává se doprovázet, je jako ten, kdo prolévá krev. Neboť kdyby muži z Jericha doprovodili Elíšu, nebyl by poštval medvědy na děti, jak je řečeno: „Vystoupil odtud do Bét-elu, a jak šel vzhůru po cestě, vyšli z města malí chlapci, posmívali se mu a říkali mu: Vystup, plešatče, vystup, plešatče!“ (2Kr 2,23).

Řekli mu: Vystup, ty, který jsi nám to místo udělal holým. Co znamená „malí chlapci“ (nearim ketanim)? Rabi Eleazar řekl: Že byli prázdní (menoarim) od přikázání; „malí“ – že byli malé víry. Učilo se: Byli to mladíci, ale chovali se nevázaně jako malí.

Rav Josef to napadl: Ale snad [se tak jmenují] podle svého místa? Což není psáno: „Aramejci vyšli v hordách a zajali ze země Izraele malé děvče (naara ketana)“ (2Kr 5,2)? A měli jsme potíž: „děvče“ a [zároveň] „malé“? A rabi Pedat řekl: Malá z [místa] Neuran. Tam není její místo uvedeno; zde je jejich místo uvedeno.

„Otočil se za nimi, uviděl je a proklel je ve jménu Hospodinově“ (2Kr 2,24). Co uviděl? Rav řekl: Doslova uviděl [je], jak učí baraita: Raban Šimon ben Gamliel říká: Kamkoli mudrci upřeli své oči, [nastala] buď smrt, nebo chudoba. A Šmuel řekl: Uviděl, že je všechny jejich matky počaly na Jom kipur.

A rabi Jicchak Napcha řekl: Uviděl, že mají kštici jako Emorejci. A rabi Jochanan řekl: Uviděl, že v nich není ani kapka přikázání. Ale co když to bude v jejich potomstvu? Rabi Eleazar řekl: Ani v nich, ani v jejich potomstvu až do konce všech pokolení.

„Z lesa vyšly dvě medvědice a roztrhaly z nich čtyřicet dva dětí“ (2Kr 2,24).