Sota 46a סוטה

A kohanim říkají: „Zprosť viny svůj lid Izrael, který jsi vykoupil, Hospodine, a nedopusť nevinnou krev uprostřed svého lidu Izraele“ (Dt 21,8). Nemuseli říkat „a krev jim bude odpuštěna“, nýbrž duch svatosti jim zvěstuje: Kdykoli tak učiníte, krev vám bude odpuštěna.

GEMARA: Ať vada činí jalovici nezpůsobilou, a to vyvozením z lehčího na těžší: Jestliže červenou jalovici, kterou léta nečiní nezpůsobilou, činí nezpůsobilou vada, pak jalovici [se zlomenou šíjí], kterou léta nezpůsobilou činí, nemá ji snad tím spíše činit nezpůsobilou vada? Tam je to jiné, neboť verš praví: „na níž (bah) není vada“ (Nu 19,2) – u ní vada činí nezpůsobilou, ale vada nečiní nezpůsobilou jalovici [se zlomenou šíjí].

Nýbrž, je-li tomu tak, pak ani ostatní práce by ji [červenou jalovici] neměly činit nezpůsobilou!

Proč tedy řekl Rav Jehuda, že řekl Rav: Položil-li na ni náklad pytlů, je nezpůsobilá, kdežto u jalovice [se zlomenou šíjí], až když [jej] potáhne? Červená jalovice je jiná, neboť [o ní] vyvozujeme [analogií] „jho“ (Nu 19,2) – „jho“ (Dt 21,3) z jalovice [se zlomenou šíjí].

Ať i u jalovice [se zlomenou šíjí] vyvodíme [analogií] „jho“ – „jho“ z červené jalovice! Vždyť to Milosrdný u ní [slovem „bah“] vyloučil.

Ale i u jalovice [se zlomenou šíjí] je psáno „bah“ [„s ní nebylo pracováno“]! To potřebuje k vyloučení posvěcených obětí, které práce nečiní nezpůsobilými. Napadlo by tě říci: Ať se to vyvodí z lehčího na těžší z jalovice [se zlomenou šíjí]: jestliže jalovici, kterou vada nečiní nezpůsobilou, činí nezpůsobilou práce, pak posvěcené oběti, které vada nezpůsobilými činí, nemá snad tím spíše činit nezpůsobilými práce?

Lze to vyvrátit: Co jalovice – tu léta činí nezpůsobilou [, kdežto posvěcené oběti ne]! Což snad neexistují posvěcené oběti, které léta činí nezpůsobilými? Verš byl potřeba kvůli těm posvěceným obětem, které léta činí nezpůsobilými.

Ale že posvěcené oběti práce nezpůsobilými nečiní, to vyplývá odtud – vyplývá to odjinud: „Slepé, zlomené, zmrzačené, s bradavicí, s prašivinou nebo lišejem – tyto nebudete přinášet Hospodinu“ (Lv 22,22). Tyto nepřinášíš, ale přinášíš posvěcené oběti, s nimiž bylo pracováno! Bylo to potřeba. Napadlo by tě říci: To platí tam, kde s nimi vykonal dovolenou práci, ale [vykonal-li] zakázanou práci, řekl bych, že jsou zakázané. Je to tedy nutné.

Ale i to vyplývá odtud: „Ani z ruky cizince nebudete přinášet chléb svého Boha z žádného z těchto“ (Lv 22,25). Tyto nepřinášíš, ale přinášíš posvěcené oběti, s nimiž bylo pracováno!

Bylo to potřeba. Napadlo by tě říci: To platí tam, kde s nimi pracoval, když byly [ještě] nesvěcené; ale pracoval-li s nimi, když [již] byly posvěcené, řekl bych, že jsou zakázané. Je to tedy nutné.

K věci samé: Rav Jehuda řekl, že řekl Rav: Položil-li na ni náklad pytlů, je nezpůsobilá, kdežto u jalovice [se zlomenou šíjí], až když [jej] potáhne. Namítali: „Jho“ – mám jen jho; odkud [víme o] ostatních pracích? Řekl jsi [vyvození] z lehčího na těžší: Jestliže jalovici [se zlomenou šíjí], kterou vada nečiní nezpůsobilou, činí nezpůsobilou ostatní práce, pak červenou jalovici, kterou vada nezpůsobilou činí, nemají snad tím spíše činit nezpůsobilou ostatní práce?

A chceš-li, řekni: Zde je řečeno „jho“ a jinde je řečeno „jho“. Jako tam ostatní práce činí nezpůsobilou, tak i zde ostatní práce činí nezpůsobilou.

Co znamená „a chceš-li, řekni“? Kdybys řekl, že lze [vyvození] vyvrátit: Co jalovice – tu léta činí nezpůsobilou! Anebo: Posvěcené oběti dokazují [opak], neboť vada je činí nezpůsobilými, a práce je nezpůsobilými nečiní –

[pak] zde je řečeno „jho“ a jinde je řečeno „jho“: jako tam ostatní práce, tak i zde ostatní práce. A [podle pravidla] „z místa, odkud jsi přišel“: jako tam [je nezpůsobilá], až když táhne, tak i zde, až když táhne!

Je to spor tanaitů: někdo to vyvozuje z jalovice [se zlomenou šíjí], někdo to vyvozuje z [verše o] červené jalovici samotné.

Neboť učí baraita: „Jho“ – mám jen jho; odkud [víme o] ostatních pracích? Proto verš praví: „na niž nebylo vloženo jho“ (Nu 19,2) – v každém případě. Pokud ano, co nás učí „jho“? Jho činí nezpůsobilou, ať v době práce, nebo mimo dobu práce; ostatní práce činí nezpůsobilou jen v době práce.

Ale řekni: „na niž nebylo vloženo“ je obecné pravidlo, „jho“ je konkrétní případ – obecné pravidlo a konkrétní případ: v obecném pravidle je zahrnuto jen to, co je v konkrétním případě; jho ano, nic jiného ne! „Ašer“ [„na niž“] je rozšíření.

A také o jalovici [se zlomenou šíjí] učí baraita podobně: „Jho“ – mám jen jho; odkud [víme o] ostatních pracích? Proto verš praví: „s níž nebylo pracováno“ (Dt 21,3) – v každém případě. Pokud ano, co nás učí „jho“? Jho činí nezpůsobilou, ať v době práce, nebo mimo dobu práce; ostatní práce činí nezpůsobilou jen v době práce.

Ale řekni: „s níž nebylo pracováno“ je obecné pravidlo, „jho“ je konkrétní případ – obecné pravidlo a konkrétní případ: v obecném pravidle je zahrnuto jen to, co je v konkrétním případě; jho ano, nic jiného ne! „Ašer“ je rozšíření.

Rabi Abahu řekl: Ptali se rabiho Jochanana: Tažení jha – v jaké míře? Řekl jim: V plné míře jha. Ptali se: Na délku, nebo na šířku? Řekl jim jeden z rabínů, jménem rabi Jaakov: Mně to rabi Jochanan vysvětlil: Tažení jha – na šířku pěst.

Ať tedy řekne „pěst“! Toto nás učí: že míra jha je pěst. K čemu je to podstatné? Pro koupi a prodej.

Rabi Jochanan ben Šaul řekl: Proč Tóra řekla přivést jalovici do údolí? Svatý, budiž požehnán, řekl: Ať přijde to, co nepřineslo plody, a ať je mu zlomena šíje na místě, které nepřináší plody, a ať zjedná smír za toho, komu nedovolili přinášet plody. Co jsou ty plody? Řekneš-li plození a množení – pak tedy u starce a eunucha bychom také nezlamovali? Nýbrž přikázání.

„Svedou ji do drsného údolí (nachal etan).“ „Etan“ ve vlastním smyslu – tvrdý. Učili naši rabíni: Odkud víme, že etan znamená tvrdý? Neboť je řečeno: