Sota 47a סוטה

Rav a Šmuel: jeden řekl: zázrak, a druhý řekl: zázrak v zázraku. Kdo řekl zázrak – les tam byl, medvědi tam nebyli. Kdo řekl zázrak v zázraku – nebyl tam les ani medvědi. Ať jsou medvědi a není les? [Ne,] protože by se báli.

Rabi Chanina řekl: Za čtyřicet dva oběti, které přinesl Balak, král Moábu, bylo z Izraele roztrháno čtyřicet dva dětí. Je tomu tak?

Vždyť Rav Jehuda řekl, že řekl Rav: Vždy ať se člověk zabývá Tórou a přikázáními, i když ne kvůli nim samým, neboť z toho, co není kvůli nim samým, dojde k tomu, co je kvůli nim samým. Vždyť za odměnu za čtyřicet dva oběti, které přinesl Balak, král Moábu, byl hoden, že z něho vzešla Rút, z níž vzešel Šalomoun, o němž je psáno: „Tisíc zápalných obětí přinesl Šalomoun“ (1Kr 3,4). A rabi Josi ben Choni řekl: Rút byla dcerou Eglona, syna Balakova. Jeho úmyslem však přesto bylo proklínat.

„Muži z města řekli Elíšovi: Hle, prosím, poloha města je dobrá, jak můj pán vidí…“ (2Kr 2,19). Když je voda špatná a země způsobuje potraty, v čem je tedy jeho dobrota? Rabi Chanin řekl: Půvab místa [v očích] jeho obyvatel. Rabi Jochanan řekl: Jsou tři půvaby: půvab místa [v očích] jeho obyvatel, půvab ženy [v očích] jejího muže a půvab koupě [v očích] jejího kupce.

Učili naši rabíni: Tři nemoci postihly Elíšu: jedna, když poštval medvědy na děti; druhá, když odstrčil Gechaziho oběma rukama; a třetí, na kterou zemřel, jak je řečeno: „Elíša onemocněl nemocí, na kterou zemřel“ (2Kr 13,14).

Učili naši rabíni: Vždy ať levice odstrkuje a pravice přibližuje. Ne jako Elíša, který odstrčil Gechaziho oběma rukama, a ne jako Jehošua ben Perachja, který odstrčil [Nazaretského] (jednoho ze svých žáků) oběma rukama.

Co bylo s Elíšou? Neboť je psáno: „Naamán řekl: Buď tak laskav a vezmi dva talenty“ (2Kr 5,23). A je psáno: „[Elíša] mu řekl: Což nešlo mé srdce [s tebou], když se ten muž obrátil ze svého vozu k tobě? Je teď čas brát stříbro a brát šaty, olivy, vinice, ovce, skot, otroky a otrokyně?“ (2Kr 5,26).

A vzal snad tolik? Stříbro a šaty – to vzal! Rabi Jicchak řekl: V tu hodinu se Elíša zabýval [zákony] osmi plazů. Řekl mu: Ničemo, přišel čas vzít odměnu za [studium] osmi plazů! „Malomocenství Naamánovo ať ulpí na tobě a na tvém potomstvu navěky“ (2Kr 5,27). „A byli čtyři malomocní muži“ (2Kr 7,3) – rabi Jochanan řekl: To byl Gechazi a jeho tři synové.

„Elíša šel do Damašku“ (2Kr 8,7). Proč šel? Rabi Jochanan řekl: Že šel přivést Gechaziho k pokání, ale ten se neobrátil. Řekl mu: Obrať se! Řekl mu: Tak jsem přijal od tebe: Každému, kdo zhřešil a svedl k hříchu mnohé, nedopřejí, aby vykonal pokání.

Co udělal? Někteří říkají: Zavěsil magnet k Jarobeámovu hříchu [zlatému teleti] a udržoval jej [vznášet se] mezi nebem a zemí. A někteří říkají: Vyryl mu na ústa [Boží] jméno, a [tele] říkalo: „Já jsem…“ a „Nebudeš mít…“ (Ex 20,2–3).

A někteří říkají: Odehnal rabíny [žáky] od něho, neboť je psáno: „Synové proroků řekli Elíšovi: Hle, prosím, místo, kde před tebou sedíme, je nám příliš těsné“ (2Kr 6,1). Z toho plyne, že až dosud těsné nebylo.

Co bylo s Jehošuou ben Perachjou? Když král Jannaj zabíjel rabíny, Šimona ben Šetacha ukryla jeho sestra; rabi Jehošua ben Perachja odešel a uprchl do egyptské Alexandrie. Když nastal mír, poslal mu Šimon ben Šetach: Ode mne, Jeruzaléma, svatého města, tobě, Alexandrie egyptská: Má sestro, můj manžel přebývá v tobě a já sedím opuštěná. Řekl: Z toho plyne, že nastal mír.

Když se vracel, přišel do jednoho hostince. Postavili se před ním s úctou a prokázali mu velkou čest. Seděl a chválil: Jak krásná je tento hostinec! Řekl mu (jeden z jeho žáků): Rabi, její oči jsou kalné [krhavé]. Řekl mu: Ničemo, tímto se zabýváš? Vyvedl čtyři sta šofarů a vyobcoval ho. Každý den k němu přicházel, ale on ho nepřijal.

Jednoho dne četl Šema; [žák] přišel před něho. Měl v úmyslu ho přijmout, ukázal mu rukou [, ať počká]. On si myslel, že ho odhání. Šel, postavil cihlu a klaněl se jí. Řekl mu: Obrať se! Řekl mu: Tak jsem přijal od tebe: Každému, kdo hřeší a svádí k hříchu mnohé, nedopřejí, aby vykonal pokání. Neboť mistr řekl: [Ješu] provozoval čarodějnictví, svedl, zavedl a přivedl Izrael k hříchu.

Učí baraita: Rabi Šimon ben Eleazar říká: Pud, dítě a žena – ať levice odstrkuje a pravice přibližuje.

MIŠNA: Byl-li vrah nalezen dříve, než byla jalovici zlomena šíje, vyjde [jalovice] a pase se ve stádu. Poté, co byla jalovici zlomena šíje, bude pohřbena na svém místě, neboť od počátku přišla kvůli pochybnosti; usmířila svou pochybnost a odešla. Byla-li jalovici zlomena šíje a poté byl nalezen vrah, hle, ten bude popraven.

Jeden svědek říká: Viděl jsem vraha, a jeden svědek říká: Neviděl jsi; žena říká: Viděla jsem, a žena říká: Neviděla jsi – zlamovali [šíji]. Jeden svědek říká: Viděl jsem, a dva říkají: Neviděl jsi – zlamovali. Dva říkají: Viděli jsme, a jeden jim říká: Neviděli jste – nezlamovali.

Když se rozmnožili vrazi, jalovice se zlomenou šíjí byla zrušena. Když přišel Eliezer ben Dinaj – a nazýval se také Techina ben Periša –, začali mu znovu říkat syn vraha.

Když se rozmnožili cizoložníci, ustaly hořké vody, a Raban Jochanan ben Zakaj je zrušil, neboť je řečeno: „Nebudu trestat vaše dcery, když smilní, ani vaše snachy, když cizoloží, neboť oni sami…“ (Oz 4,14).

Když zemřeli Josi ben Joezer z Ceredy a Josi ben Jehuda z Jeruzaléma, ustaly „hrozny“ [muži všestranné učenosti], neboť je řečeno: „Není hrozen k jídlu, raný plod, po němž touží má duše“ (Mi 7,1). Jochanan, velekněz, odstranil vyznání desátku. Také on zrušil „buditele“ a „bijce“.