Rav a Šmuel: jeden řekl: zázrak, a druhý řekl: zázrak v zázraku. Kdo řekl zázrak – les tam byl, medvědi tam nebyli. Kdo řekl zázrak v zázraku – nebyl tam les ani medvědi. Ať jsou medvědi a není les? [Ne,] protože by se báli.
רב ושמואל חד אמר נס וחד אמר נס בתוך נס מאן דאמר נס יער הוה דובים לא הוו מ"ד נס בתוך נס לא יער הוה ולא דובים הוו וליהוי דובים ולא ליהוי יער דבעיתי
Vždyť Rav Jehuda řekl, že řekl Rav: Vždy ať se člověk zabývá Tórou a přikázáními, i když ne kvůli nim samým, neboť z toho, co není kvůli nim samým, dojde k tomu, co je kvůli nim samým. Vždyť za odměnu za čtyřicet dva oběti, které přinesl Balak, král Moábu, byl hoden, že z něho vzešla Rút, z níž vzešel Šalomoun, o němž je psáno: „Tisíc zápalných obětí přinesl Šalomoun“ (1Kr 3,4). A rabi Josi ben Choni řekl: Rút byla dcerou Eglona, syna Balakova. Jeho úmyslem však přesto bylo proklínat.
והאמר רב יהודה אמר רב לעולם יעסוק אדם בתורה ובמצות ואע"פ שלא לשמה שמתוך שלא לשמה בא לשמה שבשכר ארבעים ושנים קרבנות שהקריב בלק מלך מואב זכה ויצתה ממנו רות שיצא ממנו שלמה שכתוב ביה (מלכים א ג, ד) אלף עולות יעלה שלמה ואמר רבי יוסי בן חוני רות בתו של עגלון בנו של בלק היתה תאותו מיהא לקללה הוי
„Muži z města řekli Elíšovi: Hle, prosím, poloha města je dobrá, jak můj pán vidí…“ (2Kr 2,19). Když je voda špatná a země způsobuje potraty, v čem je tedy jeho dobrota? Rabi Chanin řekl: Půvab místa [v očích] jeho obyvatel. Rabi Jochanan řekl: Jsou tři půvaby: půvab místa [v očích] jeho obyvatel, půvab ženy [v očích] jejího muže a půvab koupě [v očích] jejího kupce.
(מלכים ב ב, יט) ויאמרו אנשי העיר אל אלישע הנה נא מושב העיר טוב כאשר אדוני רואה וגו' וכי מאחר דמים רעים וארץ משכלת אלא מה טובתה אמר רבי חנין חן מקום על יושביו אמר רבי יוחנן שלשה חינות הן חן מקום על יושביו חן אשה על בעלה חן מקח על מקחו
Učili naši rabíni: Tři nemoci postihly Elíšu: jedna, když poštval medvědy na děti; druhá, když odstrčil Gechaziho oběma rukama; a třetí, na kterou zemřel, jak je řečeno: „Elíša onemocněl nemocí, na kterou zemřel“ (2Kr 13,14).
תנו רבנן שלשה חלאין חלה אלישע אחד שגירה דובים בתינוקות ואחד שדחפו לגחזי בשתי ידים ואחד שמת בו שנאמר (מלכים ב יג, יד) ואלישע חלה את חליו אשר ימות בו
Učili naši rabíni: Vždy ať levice odstrkuje a pravice přibližuje. Ne jako Elíša, který odstrčil Gechaziho oběma rukama, a ne jako Jehošua ben Perachja, který odstrčil [Nazaretského] (jednoho ze svých žáků) oběma rukama.
תנו רבנן לעולם תהא שמאל דוחה וימין מקרבת לא כאלישע שדחפו לגחזי בשתי ידיו ולא כיהושע בן פרחיה שדחפו [להנוצרי] (לאחד מתלמידיו) בשתי ידיו
Co bylo s Elíšou? Neboť je psáno: „Naamán řekl: Buď tak laskav a vezmi dva talenty“ (2Kr 5,23). A je psáno: „[Elíša] mu řekl: Což nešlo mé srdce [s tebou], když se ten muž obrátil ze svého vozu k tobě? Je teď čas brát stříbro a brát šaty, olivy, vinice, ovce, skot, otroky a otrokyně?“ (2Kr 5,26).
אלישע מאי היא דכתיב (מלכים ב ה, כג) ויאמר נעמן הואל קח ככרים וכתיב ויאמר אליו לא לבי הלך כאשר הפך איש מעל מרכבתו לקראתך העת לקחת את הכסף ולקחת בגדים וזיתים וכרמים וצאן ובקר ועבדים ושפחות
A vzal snad tolik? Stříbro a šaty – to vzal! Rabi Jicchak řekl: V tu hodinu se Elíša zabýval [zákony] osmi plazů. Řekl mu: Ničemo, přišel čas vzít odměnu za [studium] osmi plazů! „Malomocenství Naamánovo ať ulpí na tobě a na tvém potomstvu navěky“ (2Kr 5,27). „A byli čtyři malomocní muži“ (2Kr 7,3) – rabi Jochanan řekl: To byl Gechazi a jeho tři synové.
ומי שקיל כולי האי כסף ובגדים הוא דשקיל אמר ר' יצחק באותה שעה היה אלישע עוסק בשמנה שרצים אמר לו רשע הגיע עת ליטול שכר שמנה שרצים וצרעת נעמן תדבק בך ובזרעך לעולם (מלכים ב ז, ג) וארבעה אנשים היו מצורעים אמר רבי יוחנן זה גחזי ושלשת בניו
„Elíša šel do Damašku“ (2Kr 8,7). Proč šel? Rabi Jochanan řekl: Že šel přivést Gechaziho k pokání, ale ten se neobrátil. Řekl mu: Obrať se! Řekl mu: Tak jsem přijal od tebe: Každému, kdo zhřešil a svedl k hříchu mnohé, nedopřejí, aby vykonal pokání.
(מלכים ב ח, ז) וילך אלישע דמשק למה הלך אמר ר' יוחנן שהלך להחזירו לגחזי בתשובה ולא חזר אמר לו חזור בך אמר לו כך מקובלני ממך כל מי שחטא והחטיא את הרבים אין מספיקין בידו לעשות תשובה
Co udělal? Někteří říkají: Zavěsil magnet k Jarobeámovu hříchu [zlatému teleti] a udržoval jej [vznášet se] mezi nebem a zemí. A někteří říkají: Vyryl mu na ústa [Boží] jméno, a [tele] říkalo: „Já jsem…“ a „Nebudeš mít…“ (Ex 20,2–3).
מאי עבד איכא דאמרי אבן שואבת תלה לו לחטאת ירבעם והעמידו בין שמים לארץ ואיכא דאמרי שם חקק לה אפומה והיתה אומרת אנכי ולא יהיה לך
A někteří říkají: Odehnal rabíny [žáky] od něho, neboť je psáno: „Synové proroků řekli Elíšovi: Hle, prosím, místo, kde před tebou sedíme, je nám příliš těsné“ (2Kr 6,1). Z toho plyne, že až dosud těsné nebylo.
ואיכא דאמרי רבנן דחה מקמיה דכתיב (מלכים ב ו, א) ויאמרו בני הנביאים אל אלישע הנה נא המקום אשר אנחנו יושבים שם לפניך צר ממנו מכלל דעד האידנא לא הוה דחיק
Co bylo s Jehošuou ben Perachjou? Když král Jannaj zabíjel rabíny, Šimona ben Šetacha ukryla jeho sestra; rabi Jehošua ben Perachja odešel a uprchl do egyptské Alexandrie. Když nastal mír, poslal mu Šimon ben Šetach: Ode mne, Jeruzaléma, svatého města, tobě, Alexandrie egyptská: Má sestro, můj manžel přebývá v tobě a já sedím opuštěná. Řekl: Z toho plyne, že nastal mír.
יהושע בן פרחיה מאי היא כדהוה קא קטיל ינאי מלכא לרבנן שמעון בן שטח אטמינהו אחתיה ר' יהושע בן פרחיה אזל ערק לאלכסנדריא של מצרים כי הוה שלמא שלח ליה שמעון בן שטח מני ירושלים עיר הקודש לך אלכסנדריא של מצרים אחותי בעלי שרוי בתוכך ואני יושבת שוממה אמר ש"מ הוה ליה שלמא
Když se vracel, přišel do jednoho hostince. Postavili se před ním s úctou a prokázali mu velkou čest. Seděl a chválil: Jak krásná je tento hostinec! Řekl mu (jeden z jeho žáků): Rabi, její oči jsou kalné [krhavé]. Řekl mu: Ničemo, tímto se zabýváš? Vyvedl čtyři sta šofarů a vyobcoval ho. Každý den k němu přicházel, ale on ho nepřijal.
כי אתא אקלע לההוא אושפיזא קם קמייהו ביקרא שפיר עבדי ליה יקרא טובא יתיב וקא משתבח כמה נאה אכסניא זו א"ל (אחד מתלמידיו) רבי עיניה טרוטות א"ל רשע בכך אתה עוסק אפיק ארבע מאה שפורי ושמתיה כל יומא אתא לקמיה ולא קבליה
Jednoho dne četl Šema; [žák] přišel před něho. Měl v úmyslu ho přijmout, ukázal mu rukou [, ať počká]. On si myslel, že ho odhání. Šel, postavil cihlu a klaněl se jí. Řekl mu: Obrať se! Řekl mu: Tak jsem přijal od tebe: Každému, kdo hřeší a svádí k hříchu mnohé, nedopřejí, aby vykonal pokání. Neboť mistr řekl: [Ješu] provozoval čarodějnictví, svedl, zavedl a přivedl Izrael k hříchu.
יומא חד הוה קרי קרית שמע אתא לקמיה הוה בדעתיה לקבוליה אחוי ליה בידיה סבר מדחא דחי ליה אזל זקף לבינתא פלחא אמר ליה חזור בך א"ל כך מקובלני ממך כל החוטא ומחטיא את הרבים אין מספיקין בידו לעשות תשובה דאמר מר [יש"ו] כישף והסית והדיח והחטיא את ישראל
MIŠNA: Byl-li vrah nalezen dříve, než byla jalovici zlomena šíje, vyjde [jalovice] a pase se ve stádu. Poté, co byla jalovici zlomena šíje, bude pohřbena na svém místě, neboť od počátku přišla kvůli pochybnosti; usmířila svou pochybnost a odešla. Byla-li jalovici zlomena šíje a poté byl nalezen vrah, hle, ten bude popraven.
מתני׳ נמצא ההורג עד שלא נערפה העגלה תצא ותרעה בעדר משנערפה העגלה תקבר במקומה שעל ספק באתה מתחילתה כיפרה ספיקה והלכה לה נערפה העגלה ואחר כך נמצא ההורג הרי זה יהרג
Jeden svědek říká: Viděl jsem vraha, a jeden svědek říká: Neviděl jsi; žena říká: Viděla jsem, a žena říká: Neviděla jsi – zlamovali [šíji]. Jeden svědek říká: Viděl jsem, a dva říkají: Neviděl jsi – zlamovali. Dva říkají: Viděli jsme, a jeden jim říká: Neviděli jste – nezlamovali.
עד אחד אומר ראיתי את ההורג ועד אחד אומר לא ראית אשה אומרת ראיתי ואשה אומרת לא ראית היו עורפין עד אחד אומר ראיתי ושנים אומרים לא ראית היו עורפין שנים אומרים ראינו ואחד אומר להן לא ראיתם לא היו עורפין
Když se rozmnožili vrazi, jalovice se zlomenou šíjí byla zrušena. Když přišel Eliezer ben Dinaj – a nazýval se také Techina ben Periša –, začali mu znovu říkat syn vraha.
משרבו הרוצחנין בטלה עגלה ערופה משבא אליעזר בן דינאי ותחינה בן פרישה היה נקרא חזרו לקרותו בן הרצחן
Když se rozmnožili cizoložníci, ustaly hořké vody, a Raban Jochanan ben Zakaj je zrušil, neboť je řečeno: „Nebudu trestat vaše dcery, když smilní, ani vaše snachy, když cizoloží, neboť oni sami…“ (Oz 4,14).
משרבו המנאפים פסקו המים המרים ורבי יוחנן בן זכאי הפסיקן שנאמר (הושע ד, יד) לא אפקוד על בנותיכם כי תזנינה ועל כלותיכם כי תנאפנה כי הם וגו'
Když zemřeli Josi ben Joezer z Ceredy a Josi ben Jehuda z Jeruzaléma, ustaly „hrozny“ [muži všestranné učenosti], neboť je řečeno: „Není hrozen k jídlu, raný plod, po němž touží má duše“ (Mi 7,1). Jochanan, velekněz, odstranil vyznání desátku. Také on zrušil „buditele“ a „bijce“.
משמת יוסי בן יועזר איש צרידה ויוסי בן יהודה איש ירושלים בטלו האשכלות שנאמר (מיכה ז, א) אין אשכול לאכול בכורה אותה נפשי יוחנן כהן גדול העביר הודיית המעשר אף הוא בטל את המעוררין ואת הנוקפין
Originál: Sotah 47a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.